Před několika dny uveřejněný článek v deníku Právo o tom, že podle názoru jedné advokátní kanceláře „strany mohou chtít od státu náklady spojené s odkladem voleb, a to podle zákona č. 82/1998 Sb., pojednávající o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem", jen ukazuje, v jakém právním vakuu se všechny náležitosti, týkající se předčasných voleb, pohybují.

Rozhodnutí o odkladu voleb je rozhodnutím Parlamentu, tedy zákonodárné moci, avšak o odpovědnosti Parlamentu Ústavní soud ve svém nálezu PI. ÚS 27/09 ze dne 28. 4. 2009 vyslovil:

„Toto ustanovení zaručuje právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem. Z tohoto hlediska ale nelze považovat Parlament za orgán veřejné správy, soud nebo jiný srovnatelný orgán státu. Nelze tak především učinit v případě, kdy Parlament vykonává svoji zákonodárnou pravomoc. Odpovědnost za výkon této pravomoci je v první řadě politická. Meze volnosti uvážení zákonodárce jsou sice stanoveny ústavním pořádkem, důsledkem jejich překročení je ale možnost zrušení zákona nebo vyslovení jeho protiústavnosti Ústavním soudem. Takovýto zásah Ústavního soudu sice může za určitých okolností mít vliv na práva jednotlivce, do nichž bylo v důsledku takovéhoto zákona nebo mezery v zákoně zasaženo (např. neaplikovatelnost zákona v určité věci), nezakládá však jednotlivci nárok na náhradu škody.“

Parlament tedy neodpovídá za náhradu škody, která by snad mohla vzniknout. Tvrzení některých představitelek malých stran, že budou požadovat od poslanců náhradu škody, svědčí o tom, jak málo se v platném právním řádu vyznají a jak málo jsou připraveny se na jeho kultivaci v zákonodárných sborech podílet.

Psáno pro Právo