Každý občan má právo ptát se na to, co ho zajímá jakýkoliv úřad, radnici či jinou instituci. Nemusí zdůvodňovat, proč a za jakým účelem informaci chce. Ten, komu je otázka písemné či na úřadě do protokolu položena, má povinnost odpovědět do 14 dnů. V případě, že nechce informaci sdělit, musí jasně odůvodnit proč. Důvody odepření jsou v zákoně o svobodném přístupu k informacím č. 106/99Sb jasně uvedeny (soukromý údaj, služební a státní tajemství, probíhající trestní stíhání…)
Po kratkém úvodu následuje zpráva vydaná ČTK právě před 19 lety. Dle pamětníků to bylo poprvé od doby Heydrichiády, kdy noviny zveřejnily adresy "protistátních živlů". V této souvislosti je dobré připomenout, že většina řídících pracovníků policejního prezídia a policie samotné jsou příslušníci, kteří se na zásazích proti demonstrantům podíleli. Při poslední prověrce, kdo vůbec u policie ČR a Ministerstva vnitra slouží, bylo 18 let po revoluci vypátráno, že je tam kolem 700 příslušníků StB nebo jejich pomocníků. Informace, kdo je to a jestli u policie a vnitra zůstanou, je tajná. Jediná veřejná byla u Jiříko Komorouse, za kterého se Ivan Langer postavil. Co s tím dál?