Podporoval jsem vznik Ústavu pro studium totalitních režimů a to i přesto, že proti němu bylo z řad stávajících historických institucí a některých osobností vznášeny výhrady. Ty se týkaly především vytváření monopolu na posuzování novodobé historie a na možnost zneužití archiválii, které namísto do Národního archivu přejdou do složky ÚSTRu Archivu bezpečnostních složek. Za tři roky od účinnosti zákona a na základě výstupů a výkonu kontroly nad touto státní institucí musím konstatovat, že Ústav nesplnil očekávané, ba naopak. V tomto krátkém expozé se chci zaměřit na kontrolní orgány ÚSTRu tedy na senát. Ten volí členy rady USTR, kteří jsou od začátku názorově rozděleny na dvě nesmiřitelné skupiny. Samotný senát kontroluje USTR prostřednictvím projednání výroční zprávy.