Žila byla dvě děvčata. Виска ve světě virtuálním. Ve světě složeném z nul a jedniček, z proudů a stavů. Ve světě, v němž buď něco prochází, nebo neprochází. Ve světě, kde není nic napůl. Kde je vše jasné, protože je to nasvícené. Ploché, barevné, nalíčené. Návodné, svůdné a topořivé. Виска je totiž pornografickým avatárem.
Služební cesta koncem listopadu, nebo nedej Bože v prosinci, vyvolává v mém úřadě silné zneklidnění. Každý pořádný Australan je předsedou spolku chovatelů trpasličích kníráčů, tajemníkem sdružení pro záchranu kácených blahovičníků, pokladníkem obce přátel umění sborového a členem klubu pro seskoky z upoutaného balónu. Místa opatřená elektrickými či plynovými rožni v melbournských parcích jsou každý prosincový den obsazena od kuropění dlouho do noci. Předsedové, tajemníci, pokladníci a členové zmíněných a nepřehledného množství jiných organizací se rojí kolem těchto kuchyní a jídelen pod širým nebem, posilují se, popíjejí a projednávají důležité záležitosti. Počasí se na jižní polokouli v tuto dobu lepší, nastává léto a toužebně očekávané Vánoce. Každý večer se pak setkávají příbuzní, přátelé a sousedé na zahrádkách předměstských vilek, které jsou vyšňořeny papírovými girlandami a šňůrami barevných žárovek svítících celou noc, opět se rožní, popíjí a projednává. A v takové době odjet na služební cestu?
Není možné brát na lehkou váhu, když prezident republiky a vrchní velitel ozbrojených sil Václav Klaus veřejně prohlásí, že první kroky nové ministryně obrany Karolíny Peake jsou narušením elementární důvěry vlády. Prezident republiky veřejně upozornil na to, že o krocích ministryně obrany zřejmě vůbec nevěděl premiér Petr Nečas, který nakonec na Karolínu Peake musel v telefonátu z Bruselu zvyšovat za její „kobercový personální nálet“ na ministerstvu obrany hlas.
Již dlouho je jasné, že Evropská unie nemá vyřešené problémy krtinců. Tyto jsou nechtěným produktem na zahradách i polích, způsobují velké potíže i na travnatých letištích a v mnoha dalších oblastech lidského života.