Sociologie jídla a výživy se studuje z hlediska dějin a vývoje s přihlédnutím na konzumenty. Zahrnuje i výrobu, distribuci, vliv prostředí a aplikaci z hlediska zdravovědy, kultury a lokálních zvyků a rituálů.
Není pochyb o tom, co ovládá veřejný a dost možná i neveřejný prostor. Jsou to statisíce a miliony lidí proudících z jihu a východu na sever a západ. To je bezpochyby žhavé téma do debaty. Je pozoruhodné, v jakých mantinelech se tato debata odehrává. Selský rozum by velel se ptát: "Co a jak?". Nicméně jak tak čtu všechno možné (a že je toho hodně), vidím válku o význam mnoha slov, například co to znamená fašismus, xenofobie, solidarita, národní svědomí… a nad tím vším ony pověstné evropské hodnoty. Že je taková diskuse za současné situace zcela zbytečná snad není třeba zdůrazňovat. Co víc, je dokonce škodlivá, protože jen a pouze nechává rychle přibývající problémy růst.