Když před 62 lety vystoupil v Paříži francouzský ministr zahraničí Robert Schuman s deklarací v níž vyzval Francii, Německo a další země, aby vytvořily první konkrétní základ evropské federace, byl to pět let po skončení druhé světové války velmi odvážný krok. Dnes vidíme, že se Schumanovu ideu ale podařilo v mnoha směrech naplnit v podobě současné Evropské unie.

Její existence je ale možná ohrožena. Schuman svoji ideu vyřkl i ve stínu hrozby třetí světové války. Válka unii dnes snad nehrozí, ale existuje celá řada jiných hrozeb.

Devadesát evropských politiků a intelektuálů je pojmenovává ve svém manifestu „My jsme Evropa“. Ve zkratce se dá říci, že za největší hrozbu pro Evropu považují ztrátu víry mladé generace ve svoji evropskou budoucnost.

Stačí citovat pár vět z tohoto manifestu: „Evropská mládež, vzdělanější než kdykoli dosud, prožívá – pod hrozbou státního bankrotu a krachů pracovních trhů – svůj vlastní „evropský osud“. Každý čtvrtý Evropan do 25 let je nezaměstnaný. Všude roste zuřivost z politiky, která obrovskými sumami zachraňuje banky, ale budoucnost své mládeže projídá. Dluhová krize, která dnes štěpí Evropu, není jen ekonomická, ale i politická. Abychom ji mohli vyřešit, potřebujeme evropskou občanskou společnost a vizi mladších generací. Nesmíme připustit, aby vzniklo „hnutí zuřivosti“ občanů proti Evropě bez občanů a aby se Evropa stala jeho obětí, aby se stala obrazem nepřítele.“

Signatáři nabízejí i řešení: novou smlouvu mezi státy, Evropskou unií, politickou občanskou společností, trhem, sociálními jistotami a ekologicky udržitelnou budoucností. A jako jeden z nástrojů pro tento nový model Evropy navrhují vytvořit Evropskou dobrovolnickou službu financovanou EU ve které by se mladí lidé mohli po určitou dobu pracovně angažovat právě ve prospěch Evropy.

Někomu to může připadat jako naivní „intelektuálská“ idea. Myslím si, že to ale tak není. Dokonce bych řekl, že manifest je něco na způsob pověstného „kanárka v dole“, který může signalizovat blížící se nebezpečí. Ztráta víry v budoucnost může totiž mladé lidi klidně vehnat do náruče populistických a nacionalistických stran, které dnes v Evropě získávají na síle.

Stačí připomenout, že v posledních dnech získala téměř 20% hlasů ve francouzských prezidentských volbách kandidátka francouzské Národní fronty Marine Le Penová a řečtí neofašisté vstoupili poprvé do parlamentu. A několikrát se již objevily v expertních studiích renomovaných evropských think tanků scénáře „balkanizace Evropy“, která by následovala po rozpadu eurozóny a následně Evropské unie. Počítají s kolapsem demokratických vlád i mezietnickými ozbrojenými konflikty.

I 62 let po Schumanově deklaraci je tak o čem přemýšlet.

Miloš Balabán
Autor vede Středisko bezpečnostní politiky CESES FSV UK