NÁVRAT DO TOTALITY! Komunisté opět u moci! Rudá hrozba na obzoru! Takto na mě působí reakce některých novinářů a blogerů po víkendových volbách do krajských zastupitelstev, ve kterých komunisté rekordně posílili. Nebo neposílili? Zkusme se na volební výsledek podívat střízlivě a bez emocí, třeba skrze chladnou řeč čísel, a srovnejme si krajské volby letos s několika předcházejícími.

Na letošních volbách bylo přeci jen cosi zvláštního – téměř se zdvojnásobil počet neplatných hlasů, a to ze zhruba více než 2 % v předchozích letech na 4,35 % letos, čehož si všimli i někteří pozornější novináři:


Zcela se přikláním k interpretaci, že šlo o formu hromadného protestu. Těžko najdeme jiné vysvětlení, které by tento vzestup lépe vysvětlilo, zejména ve světle existence množství iniciativ, které k tomuto kroku otevřeně nabádaly, aby připravily velké strany o peníze za hlasy (chybně, neboť příspěvky jdou v krajských volbách za mandáty, nikoliv za hlasy).

Za mnohem zajímavější než počet hlasů neplatných považuji počet hlasů platných, které však propadly, protože zde se jedná o čísla mnohem dramatičtější. Výpočet jsem provedl jednoduše sečtením procentových výsledků stran se ziskem nad 5 % volebních hlasů ⁵ a doplněním rozdílu do 100 %. Výsledky jsou pro ilustraci seřazeny od nejmenšího po největší a doplněny o imaginární pořadí, kterému by počet propadlých hlasů odpovídal, kdyby je získala jediná imaginární strana:



Jak vidno, běžně v krajích propadlo mezi jednou pětinou až jednou čtvrtinou platných hlasů. Výjimečně v tomto srovnání působí kraj plzeňský, kde nejenže zvítězila ODS, ale počet propadlých platných hlasů dosahuje neuvěřitelné téměř jedné třetiny! Je tedy otázka, nakolik lze přisuzovat volební vítězství zdejší ODS skutečně Jiřímu Pospíšilovi...

Hovoříme však o volbách krajských, které jsou bezpochyby nejméně srozumitelné občanům. Nejde o volby do samospráv, kde občané své zastupitele přímo znají a mají příležitost pocítit plody jejich práce velmi bezprostředně. Nejde ani o volby celostátní, tedy na úrovni, kterou sledují všichni občané díky velké mediální pozornosti. Otázka tedy zní, zda pětina až čtvrtina propadlých volebních hlasů není v krajských volbách vlastně normální...

A odpověď na tuto otázku je překvapivě jednoduchá. Normální to není! Podívejme se podrobněji např. na minulé krajské volby, z roku 2008⁶.



Rozdíl je dramatický. V letošních krajských volbách propadla méně než jedna šestina hlasů pouze v jediném kraji, ve volbách z roku 2008 pak v jedenácti krajích. V minulých volbách také v žádném kraji nepropadla pětina hlasů a více, ve volbách letošních je pětina až čtvrtina propadlých běžným výsledkem a extrémy se blíží ke třetině. V průměru tak propadlo o 10 procentních bodů více než v předchozích volbách! Výsledky z roku 2004⁷ pak ukazují pouze na 10 % propadlých hlasů a volby z roku 2000⁸ na necelých 12 %. Stručněji v tabulce:



Jak vidno, stejně jako se při celkem standardní volební účasti téměř zdvojnásobil počet „protestních“ neplatných hlasů, téměř se zdvojnásobil i počet hlasů propadlých – zhruba z devítiny na více než pětinu. Stejně jako specifický letošního výsledek plzeňského kraje, ve kterém jako by třetina voličů vůbec nešla k volbám, staví do poněkud jiného světla výsledek Jiřího Pospíšila a jeho krajské buňky ODS, tak i souhrnný výsledek staví do poněkud jiného světla celkový mimořádný úspěch KSČM.

Čísla ukazují, že letošní podpora KSČM činila v úhrnu asi 20 % (a 182 mandátů), což je asi o 5 procentních bodů více než v krajských volbách v roce 2008. V roce 2004 byl však úspěch KSČM téměř stejný jako letos, tedy necelých 20 % (druzí za ODS), ale kvůli metodě přepočtu hlasů pouze 157 mandátů – ODS tehdy získala přes 36 %. V roce 2000 pak komunisté získali také zhruba 20 % hlasů (taktéž druzí za ODS), ale opět metodou přepočtu hlasů na mandáty získali jen 161 mandátů.

Letošní úspěch KSČM tedy nemá příčinu v rostoucí podpoře této strany, ta se naopak pohybuje na 20 %, které jsou v krajích pro tuto stranu zřejmě naprosto standardní a vycházejí z tradičně velmi disciplinované voličské základny – KSČM bude zřejmě volit vždy zhruba stejný absolutní počet lidí. Nemyslím si, že by výraznější vliv měl i sběr protestních hlasů proti současné vládě, protože na to je výsledek až příliš standardní.

Příčina úspěchu KSČM vězí v totálním propadnutí ostatních parlamentních stran. V letech 2000 a 2004 byli komunisté druzí se stejnou volební podporou 20 %, avšak byla před nimi silná ODS s 35 %. Letos jsou komunisté s 20 % sice také druzí, ale je před nimi ČSSD s pouhými 23,5 %, zatímco ODS se pohybuje na 12 % a TOP09 na obou stranách hranice volitelnosti. Výsledkem je to, že komunisté s 20% podporou mají skoro stejný počet mandátů jako ODS v roce 2000 s podporou více než 35 %.

Strašení návratem komunistů k moci se tedy zdá jako naprosto nemístné, žádná masivní změna v jejich podpoře nenastala. Jako mnohem zásadnější selhání však vidím propadnutí téměř čtvrtiny platných hlasů, které směřovaly vesměs regionálním stranám a iniciativám (ale pochopitelně i extrémistům), což je výsledek, který bude zřejmě dále velmi negativně ovlivňovat už tak nízkou volební účast, a to dozajista nejen ve volbách krajských. Břímě viny pochopitelně nesou i samy malé strany, které se samy mezi sebou nedokáží dohodnout na účinné spolupráci.

Na výsledek voleb lze ale hledět i s určitou nadějí, jako to činí zde ve svém blogu Jaroslav Kuchař⁹, protože se ukazuje, že výrazně klesla podpora obecně stran parlamentních (nikoliv jen vládních), které jsou napojeny na krajské i celostátní korupční sítě. Malé strany si snad z tohoto svého neúspěchu vezmou poučení a pokusí se mezi sebou zapříst předvolební rozhovory o možné spolupráci do celostátních voleb. Může to být naše poslední šance.

Velký problém se však naprosto očividně skrývá v problematice předvolebních průzkumů, jak ukázal jiný zdejší blogger Michal Škop¹⁰. Nadhodnocení parlamentních stran v průzkumech České televize a Českého rozhlasu se v úhrnu pohybovalo v desítkách procentních bodů (zcela mimo hranice přípustné statistické chyby) a obě instituce na základě těchto podezřelých průzkumů (placených v důsledku z peněz daňových poplatníků!) vybíraly účastníky do předvolebních debat v jednotlivých krajích. Kvůli těmto průzkumům malé místní strany nedostaly zdaleka tolik prostoru, kolik by si zasloužily, a pro voliče byly implicitně Českou televizí a Českým rozhlasem zařazeny mezi subjekty nevolitelné, u kterých hrozí pouze propadnutí hlasu. Volební průzkumy se tak stávají jakýmsi sebenaplňujícím proroctvím – o veřejném mínění neinformují, nýbrž jej spoluutvářejí, ba jím dokonce mohou účelově manipulovat.

V kontextu toho, že Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, Radu České televize a Radu Českého rozhlasu volí poslanecká sněmovna, shledávám způsob jednání ČT a ČRo velmi podezřelým a hodným pozornosti občanů. Přítulnost médií politickým špičkám zcela popírá funkci médií jako tzv. „hlídacích psů demokracie“ a neprůhledné předvolební průzkumy uměle (nebo snad dokonce lživě?) favorizující velké parlamentní strany, tedy vládu současnou (ODS, TOP09 a zbytky) nebo potenciálně budoucí (ČSSD), o této přítulnosti v mých očích velmi silně vypovídají.

Martin Vančura
______________________________________
¹ http://cs.wikipedia.org/wiki/Volby_do_zastupitelstev_kraj%C5%AF_v_%C4%8Cesku_2000
² http://cs.wikipedia.org/wiki/Volby_do_zastupitelstev_kraj%C5%AF_v_%C4%8Cesku_2004
³ http://www.novinky.cz/domaci/281509-pocet-neplatnych-hlasu-prudce-vzrostl-muze-to-byt-hromadny-protest.html
⁴ Tamtéž.
⁵ Výpočty se opírají o údaje z grafik Aktuálně.cz dostupných na: http://aktualne.centrum.cz/domaci/volby/grafika/2012/10/13/krajske-volby-2012-vysledky/#volby-region-id=0
⁶ Výpočet se opírá o údaje dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Volby_do_zastupitelstev_kraj%C5%AF_v_%C4%8Cesku_2008
⁷ http://cs.wikipedia.org/wiki/Volby_do_zastupitelstev_kraj%C5%AF_v_%C4%8Cesku_2004
⁸ http://cs.wikipedia.org/wiki/Volby_do_zastupitelstev_kraj%C5%AF_v_%C4%8Cesku_2000
⁹ http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jaroslav-kuchar.php?itemid=17796
¹⁰ http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/michal-skop.php?itemid=17795