Kouzlo statistiky dává za pravdu Václavu Bělohradskému. Jedna z (dez)interpretací krajských voleb zní: ODS ztratila oproti minulým krajským volbám 78 mandátů, ČSSD 75 mandátů. Obě tedy dopadly stejně blbě. Ta čísla jsou přesná a jejich použití demonstruje platnost tohoto Bělohradského teorému: fakt bez kontextu nemůže být informací. Pokud si člověk ověří souvislosti pohledem do výsledků minulých voleb, zjistí, že ČSSD před čtyřmi roky dosáhla úspěchu téměř absolutního (né 99,8%, žijeme ještě v demokracii, proboha!) a neopakovatelného. Jakýkoliv výsledek odvozený jen srovnáním počtu mandátů z maximální základny bude nutně vypadat jako neúspěch. Opačně u ODS. Krajské volby 2008 byly pro tuto stranu katastrofou. Pro její další prohloubení , před oněmi čtyřmi lety považované za zcela nemožné, chybí adekvátní pojmenování. A to ještě situaci zachraňovali na Plzeňsku a s výhradou trochu Středočeši. A 9% v lidnatém Jihomoravském kraji? Co dodat... Z takového úhlu pohledu se mi ovšem reciprocita výsledků ODS a ČSSD jeví velmi pochybná.

Mimochodem Bělohradský ještě tvrdí, že zatímco na informaci si můžeme utvořit názor (racionálně podložený), o holém faktu můžeme vyjádřit pouze mínění (se silným subjektivním nábojem).

Existuje ještě jiný náhled. Uvedu krátký historický příklad. Roku 1916 se odehrála v rámci 1. světové války celodenní největší bitva námořních obrněnců všech dob zvaná různě; přidržím se názvu bitva u Jutska. Německá Kriegsmarine se snažila vylákat anglické bitevní křižníky před hlavně svých nejtěžších lodí a rozstřílet je. To se částečně podařilo, ovšem za anglickými křižníky připlulo jádro anglického Metropolitního loďstva a došlo k urputnému a nepřehlednému střetu skutečných mastodontů. Bitva skončila až hluboko v noci odplutím Kriegsmarine do domovských přístavů. Kdo vlastně vyhrál? Propagandisté obou táborů se o to přeli již den poté a odborníci se zcela neshodli dodnes. Němci argumentovali větší potopenou tonáží nepřítele navíc v početní nevýhodě. Angličané zase ústupem německých lodí z bitvy. Jenže podstatný byl strategický záměr Němců proniknout norskými průlivy z Baltu do Atlantiku a likvidovat zásobování ostrovů. A byla by to pro Británii obrovská komplikace. To se nepodařilo a druhé největší loďstvo světa strávilo zbytek války v baltských přístavech. Další takovou bitvu si už nemohlo dovolit. Nakonec neskončilo pod palbou protivníka, ale pod hořáky vlastních autogenů po ukončení války.

Co tím chci říct? Je důležité, kdo dokáže realizovat své záměry a kdo nikoliv. I tady je rezultát voleb jasný. Socdem asi obsadí většinu krajských zastupitelstev, občanští demokraté jsou vesměs ze hry. Statistika mnoho nepomůže.

Další otázkou krajských voleb byl výsledek TOP09. Po uvedení své strany právě tyto volby označil Miroslav Kalousek za klíčové, protože se ukáže její usazenost jako celostátní síly. To ještě dokázal vystupovat věcně a racionálně. Já jsem si to přeložil jako otázku, jestli TOPka opustí pražské politické kavárny. Mimo několik ostrůvků pozitivní deviace (Zlín) se to nepodařilo. Navíc i z těch kaváren se lidé vytrácejí. A uvážíme-li personální úhor za ústřední dvojicí nyní silně neoblíbenou, je budoucnost mlhavá. STAN budou hodnotit svou budoucnost s vědomím, že kandidatura bez TOPky jim přinesla lepší efekty, než naopak a budou žádat minimálně své posílení. Na druhou stranu ministerská angažmá se jim zatím nijak zvlášť nevyvedla.

Největším nešťastníkem voleb je bezpochyby Petr Nečas. Potupně vyhozený ministr je jediným úspěšným lídrem strany, naopak jeho nástupce ve vládě podstoupil ve svém kraji doslova torturu. Taktéž rozhodování mezi jihočeskými ministerskými kandidáty Doktorem a Kubou vyhodnotili voliči na jihu Čech nekompromisně. Největšího politického spojence, ministra Vondru, vykopli pro změnu ze senátu. Vyjádřili se i k rozhodnutí předsedy strany jmenovat místopředsedu Drobila volebním manažerem nejen celkovými výsledky ale i volbou pro Michálka v senátních volbách. Co rozhodnutí, to katastrofa. Navíc komunista poráží senátorku ODS v Praze v prvním kole, dovedl si kdo něco takového vůbec představit? Kdekoliv mohli voliči koalici a premiéra obzvláště nabrat na vidle, učinili tak s neskrývanou rozkoší. Jestli někdo vidí ve výsledcích voleb pro Petra Nečase nějakou světlejší stopu, nějakou hezkou 4- jako v Marečkovi, ať mi dá vědět. Já ji zřejmě přehlédl.

A co horšího ani případní vyzyvatelé (tzv. „rebelové“), vesměs ze středočeského regionu se ničím převratným nemohou pochlubit. Protože třetí místo po kauze Rath, odštěpení části ČSSD a čtyřletém působení ČSSD s komunisty v tomto druhdy pravověrném kraji může za sukces považovat snad jen pan Nwelati. Pravda, procentní výsledek byl o něco lepší než na severní či jižní Moravě…

Tím vůbec není řečeno, že by ČSSD a Bohuslav Sobotka osobně mohli jásat. Dostali od voličů důtku s výstrahou a drába za záda. Nicméně vrchní soudce volič usoudil, že resocializace je (snad) ještě možná. Na druhou stranu Paroubka má asi už definitivně z krku a i někteří Zemanovci možná popřemýšlejí o smyslu své stranické existence. Mimochdem, slyšeli jste Miloše Zemana za poslední 3 roky pronést něco alespoň přibližně levicového? Připomeňte mi to, nemohu si vzpomenout.

Vítěz voleb, KSČM jsou nejméně strany dvě. Jedna, tvořená řekněme levými marxisty (Ransdorf, Dolejš) a pragmatiky (Filip, Kováčik) a druhá stalinisty (Grospič, Semelová, Grebeníček). Je zřejmé, že výsledky stalinistické, antisystémové křídlo právě neposílily. Navíc protestní hlasy jsou riskantní svou přelétavostí. Jejich nositelé nejsou zvědavi na zářné zítřky, budou chtít výsledky tady a teď. Budoucnost ukáže, jak se s tím vypořádají. Nicméně na skutečnost, že voliči už na rudé nebezpečí nereagují jsem upozorňoval na svém blogu při podobné příležitosti po krajských volbách 2008.

Ještě pár slov o Věcech veřejných. Za víc to opravdu nestojí. Potvrdil se konec této strany. To co se pohybuje ve sněmovně a dokonce i ve vládě(!) pod jakoukoliv značkou (VV, LIDEM, volní agenti) jsou zombie předvádějící život po smrti. Pochopitelně politické. Osobně nikomu nic špatného nepřeji.

Souhlasím s panem prezidentem. Asi to budu muset někam zapsat, nestává se mi to právě často. Výsledek voleb je jasný a snadno přeložitelný. Myslím, že tentokrát bylo chování českých voličů mimořádně konzistentní.

• Spolupráce s komunisty jim nevadí, nepokládají je za nebezpečí.
• Co jim vadí, je rozkrádání veřejných zakázek a možná ještě víc jeho krytí.
• Snažili se vládní koalici poškodit všemi možnými způsoby a byli v tom obdivuhodně důslední.
• Nevěří ve spasitelnost jakýchkoliv nových projektů, po zkušenostech s VV nepřekvapivě.
• Nezaujali je ani žádné extrémistické, prvoplánové a jednoduché recepty založené na xenofobii, eurofobii, nicnežnárodování atd. Palec nahoru.
• Nehledají fýrera, který vše vyřeší. Jen aby jim to vědomí nutnosti přičinit se vydrželo…

Pravicoví voliči se nedostavili, zní jedno vysvětlení. Ano, a právě pravicové strany by měly zapřemýšlet proč. Sám jsem názoru, že účastí ve volbách si kupuji právo alespoň nadávat, ačkoliv i nejít k volbám je volba. Přesto všechno shodit na nevolící je velmi snadné. Tento názor v konfrontaci s fakty nemůže obstát. Přitom zdroje jsou! Myslím ty informační. Na www.volby.cz lze snadno nalézt volební účast v předchozích krajských volbách . 2000 – 33,64%, 2004 – 29,62% (voliči ČSSD se nedostavili), 2008 – 40,3% (kabaretní souboj pesudoalfasamců Topolánka a Paroubka), 2012 – 36,89%. Jinými slovy druhá nejvyšší účast v tomto typu voleb včetně těch, které pravice jasně vyhrála. Domnívám se, ale nelze to dokázat, že při účasti 40% voličů by TOP09 opustila ještě několik dalších zastupitelstev. Při 60% by se tamtéž sunula i ODS.

Chcete něco pozitivního pro všechny? Nechal jsem si to nakonec. Tentokrát nás partaje volební kampaní příliš neobtěžovaly. Děkujeme, pánové (a dámy).

Jiří Mosz