Kvalitu povědomí o problému klimatických změn u nás ilustrují výborně různé drobné epizodky, kterých jsem si v posledních měsících všiml a zatím nestačil zapomenout.

Tak například moderátorka Čt 24 Jolka Krásná nedávno prohlásila v přímém přenosu, že ona se na klimatickou změnu těší, protože má ráda teplo.

V nakladatelství Prostor vyšla dobrá kniha Grega Cravena, avšak s českým specificky upraveným titulem "Hrozí nám globální oteplování?" (jakoby globální oteplování už léta neprobíhalo. Příště by se lidé z Prostoru mohli klidně zeptat, jestli se ještě dočkáme barevné televize!!!).

Renomovaný novinář Karel Hvížďala se zase v jisté televizní talk-show udiveně zeptal: „Copak oni mají lední medvědi nějaký problém?“

A tak dále, a tak dál.

O problematice klimatu a globálního oteplování se informuje a diskutuje velice málo, (na ČT strašlivě málo), a špatně. Pokud se něco dočtete, tak to je většinou naprostý úlet.

Brilantní ukázku takového úletu, (či spíše cíleného dezinformování?) přinesl před pár dny na svém blogu zdejší autor pan Robert Vlach pod titulkem „Teorie o lidském původu oteplování slábne“.

Toto své tvrzení z titulku dokládá jedinou krátkou větou:

Podle nového peer-revieved průzkumu ji bere vážně jen 36 % odborníků a vědců, ostatní se přiklánějí k přírodním příčinám.

Dotyčný autor tu na velmi malém prostoru hrubě znásilňuje pravdu, a to hned několikrát.

Tak například ono hezky znějící „peer revieved“ ( správně „reviewed“) dělá dojem, že jde o oponovanou studii z oboru klimatologie, přičemž se předpokládá, že vědecké studie a zprávy, které jsou oponované, jsou hodnotnější než ty neoponované. Jenže v tomto případě jde o průzkum mínění a postojů ne-klimatologů, nejde tedy o vědeckou studii z oblasti klimatologie, pokud by ji někdo oponoval, byl by to zřejmě sociolog.

„Odborníků a vědců“ – pan Vlach tady vyvolává názor, že jde o odborníky na klima, klimatology, nejlépe světové. Ve skutečnosti jde o praktické geology (v originále „geoscientists“) kteří pracují v ropném průmyslu v kanadské provincii Alberta, a také techniky, kteří pracují v byznysu a státní správě.

„36% bere vážně“ – toto také není pravda, ono totiž v tomto průzkumu nejde vůbec o to, zda někdo „bere vážně“ nějakou teorii, ale spíše o to, co dělat proti následkům klimatických změn. Těch 36% zastává názor, že by se mělo postupovat cestou Kjótského protokolu, výzkum uvádí i další skupiny, které zastávají jiný názor jak na příčiny, tak na řešení: soudí například, že klimatické změny jsou způsobeny jak lidskou činností, tak i přírodními příčinami, (takže není pravda ani to, že „ostatní se přiklánějí k přírodním příčinám“).

Pro úplnost bych snad dodal, že Pan Vlach ve svém článku neodkazuje přímo na tento výzkum, ale na článek, který na svém blogu zveřejnil James Taylor, pracovník známého Heartland Institutu. Tento pán odpracoval možná větší část překrucování, on vložil všude „scientists“ místo vhodnějšího „geoscientist“ případně „engineers“ atd. atd.

Podle mě to ale odpovědnost z pana Vlacha za hrubé zkreslení skutečnosti nikterak nesnímá: musí přece vědět, odkud čerpá!

Celkem chápu, proč se pracovníci Heartland Institutu (tedy i pan Taylor) snaží různými způsoby zpochybnit vědecké poznatky o probíhajících klimatických změnách. Jsou za to – mimo jiné – placeni, je to jejich job. Už trochu míň chápu, proč nacházejí ve světě takovéto ochotné rozsévače a multiplikátory, jako je pan Vlach. Stručně řečeno, ptám se, zda je za tím spíš nezodpovědnost a neznalost, nebo spíš také peníze? (Ale přikláním se zde k názoru, že je to spíš hloupost, protože kdyby to byla vědomá lež, jak by potom pan Vlach jakožto profesionální poradce, obstál před svými klienty, kterým za peníze radí?)

S hloupostí marno bojovat, dalo by se to všechno tak nějak hezky česky uzavřít. Problém je však v tom, že se takovýchto neseriózních zpochybňujících článků v Čechách objevuje možná víc než dobře informovaných textů, a my se dostáváme do situace shora popsané: klimatická ignorance, pštrosí reakce, vytěsńování, falešné představy. Vsadil bych se, že plno lidí si u nás myslí, že pokud jde o klima, je to „kontroverzní téma“, že chybí „jasný vědecký konsensus“ atd.

Z tohoto klimatického temna pak vyplývá další nešťastný důsledek: pokud se vůbec diskutuje, pak se diskutuje hloupě o hloupostech, (všimněte si, jak často diskuse pod takovýmito články skončí nějakou „vědeckou“ debatou na úrovni středoškolské fyziky), i když by se mělo spíše diskutovat o podstatnějších, respektive aktuálnějších věcech a problémech (o kterých vlastně také pojednával paradoxně ten původní výzkum): co s tím vším dělat? Jak to řešit? Jak uchopit obnovitelné zdroje? Mají Němci šanci zvládnout to všechno bez jádra?

Velmi zajímavá otázka je také tato: Jak asi dopadne země, v níž – v době klimatických změn - kvete klimatické ignorantství?

Jiří Papoušek