Asi to něco znamená... Den poté, co jsem se dozvěděl, že na letošní léto opět odjedu pracovat do Chile, jsem se připojil na internet a ze všech stran se na mě vyvalila zpráva: Erupce vulkánu Calbuco!

Myšlenkami jsem byl okamžitě zpět v Chile, regionu Los Lagos, bráně do Patagonie. Calbuco leží jen pár kilometrů od Puerto Varás, kde jsem dvě evropská léta (chilské zimy) bydlel. Každé ráno jsem kolem jeho úpatí jezdil autem do práce na vulkán Osorno, jeho sesterskou sopku, která společně s ostatními vulkány Tronadorem a Puntiagudem tvoří dominanty regionu. Doplňují je pak poněkud vzdálenější sopky Puyehue s Antillancou, kam jedu letos pracovat. Živím se jako instruktor zimních sportů. Nejeden z desítek chilských vulkánů hostí na svých svazích lyžařské centrum - příležitost pro mou práci.

Myšlenky na přátele pod sopkou

Calbuco patří k jedné z nejzajímavějších chilských sopek a já u té erupce nejsem! Propásl jsem tuto neuvěřitelnou přírodní podívanou o dva měsíce. Pravda, z čeho jsem já nadšen, to přináší místním obyvatelům hlavně nebezpečí a potíže. Je vyhlášen nejvyšší stupeň pohotovosti. Městečko Ensenada, kde bydlí nejeden můj známý či kamarád, je evakuováno, do hlavního města regionu Puerto Montt se snáší tuny sopečného popílku a místní řeky se rozvodňují kvůli tajícímu sněhu na svazích Calbuca. Vzpomínám na Marcela, farmáře z Ensenady, jenž se v našem lyžařském centru stará o hladký chod věčně selhávajících strojů... Co asi udělal se svými kravami?



Myslím na supermercado Yessely ve stejném městě. Patří rodině českých emigrantů, kterých žije v okolí tolik, že jedno z městeček se jmenuje Nový Broumov. Jak se jim vede? No... ale hlavně myslím na Filipa s Martinou. Páreček Čechů, kterým jsem pomohl sehnat práci na vulkánu Osorno a kteří se rozhodli zůstat i přes léto a otevřít si v Ensenadě pekárničku. Dlouho jsme si nepsali. Jsou tam ještě?

Myslím i na to, jak tahle událost ovlivní mou práci. Sopka Puyehue "bouchla" v roce 2011 tak silně, že sopečný popílek v podstatě zrušil zimní sezonu v sousední Argentině. Nebude se to letos opakovat v Chile? Trochu zlomyslně doufám, že vítr udělá jako obvykle svou práci a vezme všechen popel znovu k sousedům.

Probudí se i další chilské vulkány?

Zdá se, že letošní rok patří v Chile k vulkanicky zcela mimořádným. 23. března vybuchl vulkán Vilarica, přičemž erupci doprovázelo neskutečné ohnivé divadlo. Při katastrofě se nikomu nic nestalo, ale letošní sezona v lyžařském centru Pucon na svazích Vilarici je přinejmenším nejistá. Vilaricu jen o měsíc později následuje Calbuco a vzhledem k tomu, že tyto katastrofy se často řetězí, je docela pravděpodobné, že můj letošní výlet do Patagonie bude o dost dobrodružnější, než jsem původně plánoval. Jsem zvědav.



Chile je zřejmě seizmicky nejaktivnější země světa a místní jsou na leccos zvyklí. Vždyť sopek je v této zemi dohromady 137 a zemětřesení různé intenzity jsou zde běžnou záležitostí. Nejsilnější zemětřesení v historii proběhlo s ničivými následky v roce 1960 ve městě Valdivia a dosáhlo 9,5 stupně Richterovy škály a vyvolalo strašlivé tsunami.

I já jsem si prožil svoje 5,8 stupně v nákupním centru v Santiagu de Chile. Přesně, jak jsem si to vždy přál. Zemětřas dost silný, aby byl výrazně cítit, ale ne tolik, aby způsobil nějaké škody, nebo dokonce zranění. Chilany ani nevyrušil od nakupování a já šel raději na vzduch.

Seizmická aktivita v Chile je tedy stálým nebezpečím. Pozitivní stránkou věci ale je, že zformovala krajinu do jedné z nejkrásnějších podob na této planetě. Díky pnutí mezi litosférickými deskami se zvedá úžasný hřbet And, nad krajinou ční osamělé vulkány, lidé si užívají bezpočtu horských termálních pramenů... To vše jsou věci, pro které se do této země nemohu přestat vracet. Snad si dám zase pivko v Ensenadě s Marcelem, který mi řekl, že jeho dům je navždy i domem mým. Třeba ho zakousneme štrúdlem - El Estrudelem z pekárny mých přátel. Doufám, že se už brzo ozvou.

Jan Gazdík ml.