Na fotkách s italským premiérem se Andrej Babiš tváří jako pašák, který, když odmítl přijmout byť jen jednoho uprchlíka, zachránil republiku před jakousi jejich invazí. Dovolte ale, abych těm, co jim ještě nedošlo, jak se věci mají, vysvětlil, že je vše jinak. Žádní uprchlíci k nám totiž nechtějí, téměř žádní tu nejsou a problém s utečenci u nás tedy neexistuje a v dohledné době ani existovat nebude.

Uprchlíci totiž moc dobře vědí, že jsme v podstatě chudá země, kde by se jim nežilo dobře. Mnozí možná vědí i to, že jsme země plná nesolidárních a xenofobních lidí a někteří snad i tuší, že ležíme někde mezi Západem a Východem a podle toho to u nás vypadá. Utečenci za lepším životem jsou si zkrátka dobře vědomi toho, že je by tu nic dobrého nečekalo a kašlou na nás. Ale populističtí politici, a je smutné že mezi ně patří i současný premiér a prezident naší republiky, blouzní nad jakousi uprchlickou fata morgánou. Oba ovšem nejsou žádnými hlupáky, dělají to naschvál. Miloš Zeman i Andrej Babiš dobře vědí, že zasetý strach, např. z neexistující uprchlické hrozby, je lepší než sto billboardů s čímkoli pozitivním pro naši zemi. Což oni nejsou schopni nabídnout. Je to stará osvědčená taktika, má-li politik nějaké problémy, vytvoří další, aby od nich odpoutal pozornost. Miloš Zeman i Andrej Babiš jsou v tom mistři.

Andrej Babiš opravdu nepotřebuje, aby se nějak zvlášť rozebíralo například to, že na dotacích dostal za minulý rok o 1,3 miliardy korun více, než platí na daních. On nechce, aby lidé věděli, že svým řadovým zaměstnancům vyplácí mizerné mzdy. Že mohl zastavit odliv zahraničního kapitálu z naší země, kdyby zavedl sektorovou daň. Což neudělal, protože by se to mohlo obrátit proti němu, protože si to podle všeho nechce rozházet se zahraničními bankami, které ho úvěrují. Pan Babiš zkrátka nemůže potřebovat, aby se psalo o tom, že v podstatě okrádá nás všechny, zatímco on ročně bohatne o další a další miliardy.

A co mistr světa v šíření fake news Miloš Zeman? Vzpomeňme si, jak chtěl kdysi například bamberskou aféru přebít svým nikdy neprokázaným obviněním, že Jan Ruml a bývalí poradci Václava Havla chtějí údajně provést státní převrat. Za všechny další polopravdy a lži, které z jeho úst padly připomenu např. lživá obvinění na adresu Karla Schwarzenberga během prezidentské kampaně nebo kauzu chudáka Ferdinanda Peroutky. Jistě, teď už Miloši Zemanovi téměř o nic nejde, nic zakrývat nemusí, funguje spíše ze setrvačnosti a podle toho to někdy vypadá.

Ale zpět k běžencům. Kam oni vlastně chtějí? Podle některých do zlé a „neomarxistické“ části Evropské unie. Ve skutečnosti se jedná v mnoha případech o vyspělé a v porovnání s námi bohaté sociální státy, kde by lidé jako náš premiér a prezident neměli jako politici zdaleka takový úspěch jako u nás. Lidé, kteří tam berou mnohem vyšší mzdy, tam rádi přenechají svým úředníkům větší díl moci, protože se se státem ztotožňují a dokáží jeho výkon ohlídat. Moc dobře vědí, že je lepší nechat moc státu, tedy vlastně všem, než si ji nechat zprivatizovat od nějakého miliardáře, který pak sleduje hlavně své zájmy. Dobře si ti běženci vybrali.

Je podle mě zbytečné tu psát o tom, že někde možná přijali utečenců více než měli. A ano, jejich integrace do společnosti není bezproblémová. Opravdu není mým cílem tu dotyčným zemím Evropské Unie budovat nějakou svatozář. To se nás ale netýká, není to náš problém. Krom toho lidé jsou tam pořád bohatší a šťastnější než u nás, i se všemi těmi uprchlíky. Pokud v souvislosti s uprchlickou krizí udělali nějaké chyby, věřím že se z nich poučí a nakonec je to posílí.

Co je tedy problémem této země? Podle mě zdivočelý kapitalismus a absence skutečné solidarity s těmi nejslabšími, vlastními občany. A symbolem onoho zdivočelého kapitalismu je mimo jiné právě Andrej Babiš. Není náhoda, že se například v Praze spojil s panem Stuchlíkem, milionářem, který vydělával na velmi nevýhodných půjčkách. ANO už nejde o osobnosti, už jim jde jen o prachy. Bezuzdný kapitál těchto lidí chce vše zválcovat. Proto Babiš toleruje odliv kapitálu z naší země, protože on sám je ten kapitál, který chce určovat pravidla. Proto mu nevadí, když zahraniční investoři vyplácejí našim lidem nízké platy, on jim totiž dává ještě nižší.

Solidarita je nedělitelná a je jedním ze znaků vyspělé společnosti. I když i ona má své limity, např. státní zájem. Uprchlíci, stejně tak jako Italové, kteří nás žádají o pomoc, jsou lidé jako my. Nikdo po nás nechce, abychom na sebe brali zlo všeho světa a přijímali nekonečné zástupy uprchlíků. Ani já si samozřejmě nemyslím, že je to možné. Bavíme se o zřejmě dočasném přijetí desítek nebo stovek uprchlíků. Pomohli bychom Itálii a EU, jejíž jsme součástí a na jejímž území již uprchlíci jsou. Jak jsem psal, žádné další běžence to nepřiláká, protože ti nechtějí být obyvateli nepříliš bohaté země. A kdyby věděli, že jsme si zvolili premiéra, který tuto zemi vysává, vyhnuli by se nám asi ještě větším obloukem.

Andrej Babiš a jemu podobní ale dobře ví, proč nepřipustit ani náznak solidarity, proč pomlouvat uprchlíky a zveličovat roli Islámu v Evropě. Dnes mají být naši nepřátelé oni, zítra to může být kdokoli z nás. Babiš totiž potřebuje společnost, které bude solidarita cizí. On chce lidi rozeštvávat, aby z toho pak mohl sám těžit. Zakrýt své hříchy. Člověk, který kašle na vlastní spoluobčany bude logicky kašlat i na všechny ostatní.

Pavel Krupička
Autor je členem Moderní levice