Učíme se z minulosti a nic se privatizovat nebude?
ČD Cargo se pohybuje plně na konkurenčním trhu a soukromý investor by byl příslibem nových investic do lokomotiv a strojů. Jak se ale vyjádřil premiér Babiš, ani částečná privatizace nepřipadá v úvahu.Přesto se má příští rok uskutečnit debata dozorčí rady ČD, kde mají zaznít návrhy, jak firmě zajistit stabilnější postavení na trhu. Samozřejmě, že by případnou privatizaci musela schválit vláda. Ťok zároveň prohlásil, že se ČD nyní daří, ale jsou nutné plány i do budoucnosti. Proto je privatizace vizí, která udrží podnik na výsadním postavení dalších patnáct let. Zatímco osobní doprava se potácí na hraně ztrát, doprava nákladní profituje.
Kdo že to je ČD Cargo?
ČD Cargo je dceřinou společností Českých drah. Vznikla 2007 a zabývá se především nákladní dopravou. A jak sami deklarují, jsou největším českým železničním dopravcem a zároveň patří mezi top 5 v Evropské unii. Mezi jejich první přepravované poklady patřily sůl, dřevo a samozřejmě uhlí. Nejčastějšími destinacemi jsou v současnosti Belgie, Maďarsko a Rumunsko.
České dráhy mimo Cargo ještě pokrývají Výzkumný ústav železniční a poskytovatele datových služeb Telematika. Celá společnost tak zaměstnává kolem 23 500 zaměstnanců. A teď si představme scénář, co s nimi bude, když by ta slavná privatizace zase nevyšla. Totiž, pokud zapátráme trochu v historii, proces privatizace podobných podniků nebyl ani trochu úspěšný. Třeba takový případ OKD, který se táhne doteď. A dodnes se neví, ke komu vedou spletité uličky podivných transakcí. A nebude náhodou, že na začátku všeho stál stát.
Doufám, že jsme se už poučili z minulosti, že privatizace v naší zemičce často vede ke korupci a různým jiným pochybným machinacím. Jakmile jde o velké peníze, milerádi se kmotři a baroni semknou a začínají kout pikle. A jak stát nabídne firmu soukromým investorům, hned vymýšlí, jak na tom profitovat. A vůbec to nesouvisí s dobrými úmysly.
A nemá své zájmy v privatizaci ČD i samotný ministr? Když tak hlasitě privatizaci propaguje. A nebylo by to poprvé, kdy se politici přímo podílí na procesu privatizace. A ještě se potom plácají po zádech, jací jsou to filišpíni, že na tom zbohatli. Proto bychom se měli bát všech budoucích i minulých privatizací. Sice to mnohdy zní jako pohádka "Jak český Honza bankrotující firmu zachránil" ale na proběhlých privatizacích můžeme velmi snadno vidět, že to opravdu není pohádka s dobrým koncem. A pokud nevěříte, zeptejte se za sedmero horami a řekami horníků na Ostravsku.
Martin Novotný
Stavební manažer, ekonom a knihomol