Necítím zášť vůči Rusku ani běžným Rusům. Mají za sebou dlouhé dějiny a jejich kultura a náboženství s východní spiritualitou mají Evropě stále co nového nabídnout. Tento článek nemá být xenofobní vůči Rusku. Týká se pouze otázek ekonomických a bezpečnostních a rizik, které jsou spojeny s působením určitých politických a ekonomických elit současného Ruska, které hledají příležitosti v zemích bývalého sovětského bloku a jejich praktiky jsou mimo etické standardy obvyklé v Evropě 21. století.

Prý máme s Ruskem a s Rusy dlouhodobé vztahy v energetice. A proto by tedy mohli realizovat rozšíření Dukovan. Jenže ve vztahu není rozhodující až tak délka trvání, jako spíše důvěra ve druhou stranu a ta je dána také tím, že od té druhé strany očekáváme, že se k nám bude chovat slušně a usilovat o naše dobro. Společnost ROSATOM však takovou jistotu příliš nedává. A nemusíte být elitní důstojník tajné zpravodajské služby, abyste se o tom přesvědčil.

Tak např. se v tisku běžně psalo o korupčních praktikách ROSATOM v Bělorusku a Maďarsku. Rozhodně stojí za to, si je přečíst. Ty mohou dost naznačovat, jak by taková výstavba probíhala ze strany ROSATOMU i v Dukovanech. Opravdu se nezdá, že by bezpečnost hostitelské země byla tím prvotním cílem, který ROSATOM sleduje.

V Bělorusku kvůli korupci hrozila havárie systému v jaderné elektrárně Ostrovec. Bylo nutné vyměnit tlakovou nádobu reaktoru, zahynul jeden dělník a došlo k požáru. Pracovníka ruského konsorcia ROSATOM a ATOMSTROJEXPORT zadržela běloruská policie při převzetí úplatku od jiné ruské společnosti HPO Wentelservis. Podle zjištění běloruských vyšetřovatelů byla instalována ventilace a protipožární opatření bez patřičné kontroly, což vedlo k zmíněnému požáru a úmrtí dělníka. Běloruská vláda si na výstavbu půjčila u ruské vlády, tím je mnohé řečeno o její nezávislosti a manévrovacím prostoru ve věci dokončení elektrárny i vlivu na její konečnou cenu. Už nyní je zřejmé, že se realizace protáhla o 2 roky.

V Maďarsku ROSATOM staví od roku 2014 jaderná elektrárna Paks. Opět na úvěr od Ruska, který má Maďarsko splácet dalších 21 let, a to bez ohledu na to, zda bude elektrárna skutečně dokončena a zprovozněna. Smlouva je prý nevypověditelná a maďarská vláda její obsah tají. Zdá se nicméně, že maďarská vláda vůbec nemá vliv na termíny, cenu nebo náklady celé stavby a ta je plně pod ruským vlivem. Ruská strana argumentuje ve prospěch elektrárny tím, že maďarské firmy dostávají zakázky ve významném objemu. Jenže jaký toto argument, pokud celý ten projekt je černá díra na peníze maďarských daňových poplatníků a hloubka této díry nemá své meze.

Zdá se, že jaderné elektrárny se staly úspěšným nástrojem ruské koloniální a imperiální politiky ve zbytku Evropy. Prostřednictvím korupce a vlivu na politiky menších zemí se takto ruské firmy dostávají k zakázkám, jejichž cena (a jejich zisk) může růst do astronomických výšin. Ale kromě toho se ruské firmy dostávají na vnitřním trhu do dodavatelsko-odběratelských vztahů a ty mohou posloužit k mnoha dalším cílům – zpravodajským, průmyslové špionáži, získání dotací a veřejných zakázek apod.

Opravdu chceme v případě Dukovan v Česku podobný scénář, jaký se už odehrává v Bělorusku a Maďarsku? Zadlužit se vůči Rusku ve výši, která nemá jasný strop a otevřít tak černou díru, kde se budou ztrácet daně českých daňových poplatníků bez jakékoli kontroly ze strany českých úřadů?

A je vůbec Rusko jako stát důvěryhodné pro spolupráci a působení na českém území, když jeho hackeři napadají české nemocnice a nebyl to rozhodně pokus nějakého ruského studentíka, který si hraje, ale organizovaná a velmi kvalitně připravená akce, která vyřadila z provozu benešovskou nemocnici na několik týdnů.

Opravdu máme svěřit této mocnosti vliv na až 40% energetických zdrojů ČR? Nebude lépe jít dlouhodobě jinou cestou – nezávislosti a vytvoření širokého portfolia zdrojů obnovitelné energie, které propojeny inteligentní sítí a spojeny s potřebnými akumulačními systémy z baterií dokáží vykrývat mnohem lépe a mnohem levnější potřebu energie v této zemi než jaderné bloky? Zvláště pokud se zdá, že jaderná energetika podobně jako uhlí nebude v budoucnu konkurenceschopná a její přežití závisí na silných státních dotacích jak při výstavbě, tak při provozu?

Ing. Pavel Večeřa