Je to dobrá zpráva, na kterou jsme už dlouho čekali: iráckého novináře Muntadara Zajdiho, který po Bushovi hodil boty, zatkli a hrozí mu dva roky vězení; zbili jej, a on je teď žaluje. A na jeho podporu se na ulici dokonce demonstruje! - Sláva!

Tak přece jen měla celá ta americká peripetie s Irákem smysl; tak přece jen to není zbytečná ostuda, zmařené životy a promrhané peníze. Ta zpráva je tak sladce hřejivá! Kolik let jsme si přáli, aby to takové bylo u nás, takové normální: hodil boty po Brežněvovi, sice dostal nakládačku, ale teď žaluje STB! Prostě normální stát. Kolik let na to nebylo ani pomyšlení. Nakonec jsme svobodu přece jen dostali; byla nám shůry dána. Ale v Iráku ji neměli.

Saddám Husajn se se svými odpůrci nemazlil: za takové hození botou by Muntadara Zajdiho čekalo třeba usmýkání za autem. Dělalo se to prý tak: přivázali člověka rukama za hák, a tak dlouho jej tahali za sebou, až z těla zbyly jen ruce. Brrr! Jaký kus těla člověku musí chybět, aby definitivně ztratil vědomí?

Jistě: jedna vlaštovka jaro nedělá. Ale zaplaťbánbůh za to. Ať žijí USA, se všemi jejich chybami!

Jan Vaculík

PS: Nemohu se dočkat, až se jednou dozvím, že takto dopadl v Rusku i novinář, který mrštil své boty po Putinovi...