50 miliard v českých na stole - zajímají někoho?

20. 05. 2009 | 11:25
Přečteno 6613 krát
Česko ročně vydává na zdravotnictví více než 200 miliard korun, z čehož náklady na léky činí přibližně jednu čtvrtinu. Zatímco výdaje v řádu mnohonásobně nižším jsou pečlivě sledovány, těchto 50 miliard se vydává za zcela minimální pozornosti jak státní správy, tak i veřejnosti a sdělovacích prostředků.

Výdaje za léky mají v Česku výjimečné postavení. Prodloužení života o několik málo měsíců nasazením léku v ceně půl milionu je dnes běžné. Stejně tak již není výjimečné krýt náklady za léky v řádu milionů korun ročně na jednoho pacienta se vzácnou chorobou. Na druhé straně, dle příběhu nedávno uvedeného v televizních zprávách, náklady složitých operací dětí je nutno krýt dary občanů. Lidé umírají na železničních přejezdech, neboť na jejich zabezpečení nejsou peníze.

Pozoruhodná je i skutečnost, že v „lékovém byznysu“ nikdo není motivován k tlaku na snížení ceny potřebného léku. Pacienta a lékaře v principu cena nezajímá a zpravidla ji ani neznají. Distributor a obdobně i lékárník si přiráží stanovené procento na prodejní cenu výrobce, takže nižší cena by pro ně znamenala snížení zisku. Zdravotní pojišťovny, které léky platí, nejsou bezprostředně zapojeny do přímého smluvního řetězce

Základní ekonomickou logiku musí proto do systému vnést státní správa regulačními opatřeními. Stát určuje nejen výši tzv. maximální ceny každého léku, ale rovněž procentuelní výši přirážky distributora a lékárny. V neposlední řadě určuje výši úhrady každého léku, což je cena, kterou zdravotnictví prostřednictvím pojišťoven za lék platí. U dražších léků stát určuje i podmínky, při nichž lékař smí léčivo použít. K 1. lednu 2008 stát všechny své regulační kompetence předal Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SUKLu) přímo řízenému ministerstvem zdravotnictví. SUKL tuto problematiku řeší formou individuálních správních řízení.

Regulace je vždy uplatňována s určitým záměrem a tomuto záměru je přizpůsobena. Tak na příklad cílem regulace vodních toků je spoutání řeky a ochrana okolí. Je proto zcela na místě předpokládat, že cílem státem prováděné regulace cen a nákladů za léky - a to zejména v období ekonomické krize - je finanční stabilita zdravotnictví. Je tomu tak ve skutečnosti?

Platný zákon SUKLu ukládá minimálně jednou za rok provést komplexní revizi úhrad, tedy cen placených za léky z veřejných prostředků. SUKL tento úkol v roce 2008 nesplnil, čímž zdravotnictví vznikla ztráta, kterou jsem v dubnovém článku redaktorky Aktuálně.cz Veroniky Rodriguez odhadl 5 % objemu nákladů, tedy minimálně 2 miliardami korun. Na tento článek reagoval SUKL tiskovou konferencí, na níž nesplnění zákona omlouval složitostí uloženého úkolu. Přítomný náměstek ministryně Dr. Hroboň obhajobu SUKLu podpořil a zpochybnil propočet odhadnuté škody. SUKL na konferenci mimo jiné předložil příklad jedné skupiny léků, v níž již revize proběhla a dosáhla úspory půl miliardy korun, což je přibližně 25 % objemu nákladů této skupiny. Dle rychlosti, s níž revize probíhá, je zřejmé, že i koncem roku 2009 bude zdravotnictví platit za řadu léků vyšší ceny, než stanovil zákon již pro rok 2008. Neznám mnoho příkladů, kdy porušení zákona s takovými důsledky, je tolerováno a omlouváno. Podivný je i SUKLem zveřejněný harmonogram dalšího postupu revize. Skupina léků s ročními náklady v řádu sta milionů korun má být revidována ve druhém čtvrtletí 2009, zatímco revize skupiny s náklady kolem jedné miliardy započne až ve třetím čtvrtletí.

Jiným příkladem pozoruhodného postupu ministerstva jsou protikrizová opatření v lékové sféře. Návrh náměstka Šnajdra na generickou preskripci byl již zaslouženě pozapomenut. V zapomenutí patrně upadne i návrh na štěpení originálních balení. Třešničkou na dortu protikrizových opatření vlády v demisi v lékové sféře je připravená novela zákona o zdravotním pojištění v části stanovení cen a úhrad léků. Tato novela odstraňuje některé dílčí nedostatky systému, ale zásadně mění systém stanovení ceny, kterou za každý lék zdravotnictví zaplatí. Dle dosavadního znění zákona české zdravotnictví neplatí za lék vyšší cenu, než jeho výrobce požaduje v kterékoli zemi EU. Protikrizová novela přechází na průměr cen tří zemí, což dle mého odhadu v průměru zvýší reálné ceny o 5 %. Ročně tedy přibližně dvě až dvě a půl miliardy.

Důvodová zpráva k navržené novele tuto změnu označuje jako odstranění dopadů „excesivně nízkých cen“ v některých zemích. Pojem „excesivně nízká cena“ není ministerstvem upřesněn a stejně tak není kvantifikováno, v kolika případech se vyskytuje. Z logiky věci vyplývá, že může jít o zcela ojedinělé případy. Ministerstvo tudíž navrhuje řešení ojedinělých případů celkovou změnou sytému u všech léků s výrazným zvýšením výdajů zdravotnictví a to vše v rámci protikrizových opatření. Přitom existují nejméně dva způsoby, které údajné problémy odstraní s nesrovnatelně nižšími náklady.

Ministerstvo tyto alternativní způsoby zná, ale ignoruje je. Proč?? Ministerstvo dle své tiskové zprávy z 5. května v této novele zdůrazňuje změnu při oceňování nových generických léků. Údajně za rok „ušetří“ dvě a půl miliardy korun. Podklady k tomuto propočtu předloženy nebyly a ani nikdy nebudou, protože propočet je zcela nereálný. Novela ve svém celku není úsporným opatřením, ač je za něj vydávána.

Mohl bych pokračovat a uvádět další a další pozoruhodné postupy aplikované při využití zmíněných 50 miliard. Domnívám se však, že výše uvedené příklady již dostatečně naznačují postup, který ministerstvo v lékové oblasti buďto samo provádí, či toleruje u organizací, v nichž má rozhodující vliv. Lze jen doufat, že nová vláda a zejména nová paní ministryně nebude jen pokračovat v linii svých předchůdců, ale dostatečně rychle se sama v této problematice zorientuje a zajistí její racionální chod. Prvními pozitivními kroky by mohlo být zásadní přepracování připravené novely zákona o stanovení cen a úhrad léků a řádný dohled nad činností své přímo řízené organizace.

Jindřich Graf

Autor je ekonom, zabývá se lékovou problematikou. Od roku 1996 spolupracuje s organizacemi, které jsou v této oblasti činné (ministerstvo zdravotnictví, VZP a nyní Česká lékařská komora).

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Milan napsal(a):

Trefil jste hřebíček na hlavičku. Ale uvidíte, zase se nic nestane, jde o hodně peněz a jejich příjemci se o vše dovedou postarat.
20. 05. 2009 | 11:32

David napsal(a):

Ceny všech léků hrazených ze zdravotního pojištění by měly být v celém státě stejné. U těchto léků by lékárny měly mít stejnou marži. Nevěřím tvrzení, že takové řešení není možné. Množstevní slevu by už získal stát a ne jednotliví odběratelé.

U potravinových doplňků apod. by marže lékáren neměla být vůbec omezována. Zde se může uplatnit v plném rozsahu konkurenční princip.

Není spravedlivé, když za stejný lék platí pacient různě vysokou cenu jenom proto, že žije na malém městě, kde je jen jedna lékárna, která zneužívá svého monopolního postavení.

U léků bych zrušil i všechny různě vysoké doplatky, kdy problém je v tom, že některé se započítávají a jiné se zase nezapočítávají do limitu 5 000 Kč.

U léků bych zavedl velmi jednoduchou spoluúčast. Za každou krabičku léku paušální poplatek 50 Kč.

Léky do ceny 50 Kč by si tak každý platil v plné výši. Za lék v ceně např. 6 735 Kč by pak pacient platil jen spoluúčast 50 Kč. Bylo by to finančně přijatelné pro pacienty a hlavně velmi administrativně jednoduché.

(Když by jeden lék měl třeba 3 různě velká balení prášků, tak za nejmenší balení by se platilo 50 Kč, za středně velké 100 Kč, za největší balení 150 Kč a tak podobně.)

Chtěl bych se zeptat odborníků, proč by takový velmi jednoduchý systém nemohl být zaveden?

Mohly by se udělat propočty, kolik by tento velmi jednoduchý systém přinesl finančních prostředků do zdravotnictví?

Co se týká celkového nedostatku peněz ve zdravotnictví, tak tyto chybějící peníze by se určitě našly na ministerstvu obrany. Stálo by za to spočítat kolik stovek miliard se už rozkradlo a vyplýtvalo kolem podivných výběrových řízeních a i při totální nekoncepčnosti modernizaci armády.
20. 05. 2009 | 11:58

Rolf napsal(a):

Zdravotnictví pod taktovkou ODS zatím zažilo samé pokusy, žádné systémové řešení. Pokusnými králíky se stali pacienti. To je tedy přístup naší pravice ! A nakonec si budou ještě okradení pacienti připlácet. Toto nemá v civilizovaném světě obdoby, jsme "jednička" !
20. 05. 2009 | 12:09

valdštejn napsal(a):

Pane Gráfe , jistě máte v mnoha ohledech pravdu , nicméně výroba léčiv v posledních skoro 20 letech dostala ránu v podobě takzvaného SVP (Spávné výrobní praxe) , která je rok od roku dražší a dražší . Způsobuje to zvyšování administrativní kontroly managementu řízení jakosti .To potom lék , který by normálně stál 10 Kč stojí 3x až 4 x více . Co se takhle podívat na tuto stránku věci . To by třeba ze SUKLu mohli vyhodit 70 % zaměstnanců . Po různých , samozřejmě odpovědných opatřeních by se ve zdravotnictví ušetřila minimálně polovina prostředků
20. 05. 2009 | 12:10

neo napsal(a):

Davide,

porč jen léky? Proč nesjednotit ceny všeho co se hradí z pojištění? Proč cena lůžka na den v Motole je vyšší než v Karviné např? Proč u některého lékaře stojí vyšetření víc než u jiného? Proč v práglu u kadeřníka dáte za sestřih 1500Kč a ve Lhotě 37,60Kč?
20. 05. 2009 | 12:10

MerryMan napsal(a):

David:

Výborně, vynikající. Jen bych si přál vysvětlit, proč by na drahé léky měli Vám připlácet důchodci nebo rodiny s malými dětmi a ne např. ředitel ČD, který z platu 500 000 Kč/měs. odvádí zdravotní pojistné z 20% svého příjmu. Já bych se styděl přijímat peníze od lidí, kteří jich moc nemají. Vy se nestydíte?
20. 05. 2009 | 12:13

J. Graf napsal(a):

Davide, není to tak jednoduché. Extrémní příklad: lék na hubnutí s cenou 1000 korun. I zde by měl pacient platit jen 50 korun a zbytek pojišťovna? Autor článku
20. 05. 2009 | 12:58

JAHA napsal(a):

Ad: autor
Pekny rozbor, samozrejme z Vasho uhla pohladu. Nie som odbornik "na vsechno", no len moj "sedliacky rozum" mi hovori, ze je potrebne urobit (a to nielen v CR) toto:
1. Urcit diagnozy, ktore sa najvacsou mierou podielaju na umrtnosti.
2. Tieto (2-5) diagnozy "vybavit" zodpovedajucim mnozstvom finanncii, samozrejme, pri maximalne moznom setreni na LIEKOCH a LIECEBNYCH POSTUPOCH.
3. Ostavajucu cast rozpoctovanych prostriedkov rozdelit POMERNYM, percentualnym (pripadne PRIORITNYM - ak vieme o stupajucom trende) sposobom (podla pocetnosti vyskytu).
4. Nebat sa z dotacie a uhrady VYLUCIT tie lieky, ci ine produkty (proti pocatiu, za pocatie a pod.), ktore s AKUTNYM LIECENIM NEMAJU NIC SPOLOCNE! a tvoria desdatiny percenta zdravotnych problemov.
5. Pokial sa po takomto roztriedeni ZVYSIA nejake prostriedky, davat ich zasadne pre PRO LIVE liecebne postupy, lieky...).
20. 05. 2009 | 13:32

Stan napsal(a):

Pane Grafe, rád bych Váš článek převzal na http://www.outsidermedia.cz Pokud s tím souhlasíte, napište mi, prosím na st.blaha(at)gmail.cz

Děkuji
20. 05. 2009 | 13:51

David napsal(a):

Pane Grafe,

že tato problematika není jednoduchá, to vím. Jsem jenom laik, který se jen snaží nabídnout k zamyšlení nějaké řešení. Stále platí, že více hlav, více rozumu.

Jinak jsem to myslel tak, že ta spoluúčast 50 Kč by byla u každého léku, který je v současné době plně nebo i částečně hrazen pojišťovnou. Takže například u LÉKU na hubnutí s cenou 1000 korun by se neplatil žádný doplatek třeba 123,50 Kč, (a v jiné lékárně zase 158 Kč), ale jen těch jednotných 50 Kč. Při hospitalizaci v nemocnici by se za léky samozřejmě neplatilo vůbec nic, tak jako dosud.

Do limitu 5 000 Kč by tak vystačilo 100 krabiček léků, což si myslím že je dost na to, aby nedocházelo už k otravám z nadužívání léků.

Myslím si, že nějaká symbolická spoluúčast je nutná, aby se s léky neplýtvalo.
neo,

zdravotnictví bych nesrovnával s kadeřníkem. U kadeřníka mně ten rozdíl nevadí.
MerryMan,

znám velmi bohaté důchodce i velmi bohaté rodiče s dětmi. Těm prokazatelně chudým by tu spoluúčast 50 Kč dodatečně proplatil stát.
20. 05. 2009 | 13:56

alesdrobek napsal(a):

Lidé si obvykle myslí, že léky jsou drahé, protože jejich výzkum je drahý. To je ale pravda jen zčásti. Vývoj léků pochopitelně drahý je, ale to platí i pro vývoj počítačů, televizí nebo mobilů.

Co léky oproti těmto ostatním technologicky vyspělým produktům několikanásobně prodražuje, jsou státní regulace. Stát - jako obvykle v dobrém úmyslu - uvaluje na výzkum a výrobu léků tak přemrštěně těžké regulační břemeno, že to má dva důsledky:

1. Náklady s tím spojené si mohou dovolit jen největší a nejbohatší nadnárodní koncerny, tím pádem je na trhu léčiv daleko menší konkurence, než by být mohla. A jak známo - čím menší konkurence, tím vyšší ceny.

2. Proces schvalování léků je tak byrokraticky zatížený a trvá tak neuvěřitelně dlouho (v USA se odhaduje průměrně 10 let), že než stát dá nějakému novému léku zelenou, umře mezitím spousta pacientů, kterým by třeba mohl pomoct. Logika úředníků, kteří léky schvalují, je přitom docela pochopitelná - pacienti, kteří umřou, protože jsem dobu schvalování zbytečně prodloužil a provedl i ty nejokrajovější a nejméně relevantní testy, abych si chránil pozadí, nejsou vidět, nikdo mě z těchto úmrtí nebude vinit a nepřijdu kvůli nim o kariéru. Ale pacienti, kteří umřou, protože jsem ten proces uspěchal a udělal třeba nějakou chybu, jsou setsakra vidět a já můžu jít i do vězení. Co myslíte, jak se takový úředník zachová?
20. 05. 2009 | 14:16

Al Jouda napsal(a):

To David :
Domnívám se, že by se měly limity na léky nastavit úplně obráceně ! Do limitu třeba 3000 Kč/rok by se nic nedoplácelo. Teprve pak by pacient musel něco připlácet. Za současného stavu např. pracující důchodce zaplatil na zdravotním pojistném za rok 2008 cca 20 000 Kč a když onemocní banální chřipkou, tak musí na léky ještě doplácet. To už není solidarita, to je nehoráznost na druhou !
20. 05. 2009 | 14:17

Rumcajs napsal(a):

David:

-malá lékárna má menší obrat a zhruba stejné náklady jak ta velká či ve velkém městě. Tudíž nemůže mít stejnou marži

- jsou různý distrubutoři a oni nabízejí různé ceny.

Váš požadavek na stejnou cenu je tudíž naprosto nesmyslný.
20. 05. 2009 | 14:22

alesdrobek napsal(a):

Ještě doplněk - stát to samozřejmě dělá pro ochranu občanů. To je jasné. Ale proč tak přemrštěně? To si jako politici myslí, že kdyby to regulační břemeno trochu povolili, tak by nás najednou farmaceutické společnosti začaly trávit nebezpečnými a nevyzkoušenými léky?

Je to prostě nesmysl. Kdyby se ty byrokratické nároky o kus snížily, okamžitě by se otevřela příležitost i pro menší společnosti, byla by rázem konkurence, ceny by šly prudce dolů a hlavně by se urychlil vývoj. A obavy ze ziskuchtivých bezohledných firem, které by začaly prodávat nekvalitní smrtící přípravky, jsou groteskně přehnané. Proč by to asi dělaly? Jak dlouho by asi taková společnost zůstala na trhu a její vedení na svobodě?
20. 05. 2009 | 14:23

neo napsal(a):

David: už to zmínil Rumcajs.

Ten příklad s kadeřnictvím Vám měl ukázat, že všude jsou jiné náklady na provoz. Máte rozdílné nájmy, platy zaměstnanců, počet zaměstnanců, jinak velké prostory, jinak vybavené, všude platíte i jinou částku za elektřinu, topení:dle velikosti objektu nebo jak je krutá zima apod...

Každý kadeřník a tedy i lékárna má náklady jiné a proto je nesmysl mít stejné ceny.
20. 05. 2009 | 14:33

Paterik napsal(a):

Joudo

na chřipku žádné léky nejsou. Chřipku musíš vyležet a jsem si jist, že žádný důchodce na tom není tak špatně, aby si nemohl dovolit paralen.
20. 05. 2009 | 14:35

Hugo napsal(a):

To Rumcajs
Lékarna v malém městečku určitě neplatí takový nájem nebo za pozemek, jak lékarna v Praze. Nebo jo? Váš argument, že mají stejné náklady neobstojí. Přejí příjemný den.
20. 05. 2009 | 14:56

David napsal(a):

Rumcajs a neo,

já mluvím o stejné ceně a marži jen u léků hrazených pojišťovnou. Lékárny prodávají i jiné produkty, potravinové doplňky apod. U těch by marže nebyla vůbec omezena a zde by lékárna mohla získat peníze i na zvýšené provozní náklady. Mohla by tak využít i případně svého monopolního postavení v místě. Navíc, lékáren je v některých městech až příliš a vůbec by neškodilo, kdyby některé skončily. Ty soukromé lékárny, které by zkrachovaly mohou v krajním případě nahradit lékárny ve vlastnictví státu. Stejné ceny, v té části co navrhuji, snad až takovým úplným nesmyslem nejsou.
20. 05. 2009 | 15:03

neo napsal(a):

Davide to je nesmysl.

To by lékárna musela notně zdražit volně prodejné léky a potravinové doplňky by byly několikrát dražší.

a už vůbec nechápu, proč podporujete monopolní postavení a menší konkurenci...

Stanovení maximální ceny tak jak je to dnes, umožňuje lékárnám obstát v konkurenčním boji a nabízet zákazníkům i nižší ceny... při jednotné ceně by se jednalo o tu nejvyšší možnou.
20. 05. 2009 | 15:11

Rumcajs napsal(a):

David:

Proboha Davide. To se zase vracíte do totáče ?
Proč si myslíte, že státní lékárny bude levnější ?
20. 05. 2009 | 15:14

zdenek vild napsal(a):

Lépe být zdravý,než nemocný!
20. 05. 2009 | 15:15

JAHA napsal(a):

Presli uz viac ako DVE hodiny od uverejnenia mojho prispevku. Ani len hnevliva reakcia - asi som trafil do ceskej mysle? Medituju diskutujuci o vsetkom moznom - nepodstatnom. Dakujem za potvrdenie svojho nazoru:-).
20. 05. 2009 | 15:39

Gren napsal(a):

Co může být výhodné pro pacienty i stát není určitě výhodné pro kapitalisty,zvláště ty modré české kteří rádi podnikají ve státním sektoru a ještě to kamuflují za prospěšnou službu.Obchod s léky je vynikající kšeft podobně jako zakázané drogy,vydělávají se miliardy.
20. 05. 2009 | 15:40

Inci napsal(a):

Kam se hrabou vojenští provianťáci na Julínkovu partičku z MZ ... tam snad kradou i uklízečky ...
Novej ministr bude muset všechny vyházet a barák zbourat , jinak se z toho marastu nedostane .... :-)))
20. 05. 2009 | 15:42

JAHA napsal(a):

My chceme vsetko, co je najlepsie na svete. A ihned! A teraz! Ale - zadarmo!!! - ako nam to zarucili niektori!:-).
20. 05. 2009 | 15:43

jaxx napsal(a):

Z blogu: "Lidé umírají na železničních přejezdech, neboť na jejich zabezpečení nejsou peníze." To je blbost. Lidi umírají na přejezdech kvůli vlastní blbosti. Jen blbec vjede na přejezd, dokonce i když vidí blikat návěstí. Anebo, jako poslední případ, zkracuje si cestu po cyklostezce, vidí vlak a říká si: To stihnu...
20. 05. 2009 | 16:54

David napsal(a):

neo,

souhlasím, ano, to by lékárna musela zdražit volně prodejné léky. Tam ať se plně uplatňuje konkurenční princip. Nic proti tomu.

Nepodporuji monopolní postavení a menší konkurenci. Na malých městech už ale tyto monopoly jsou a nejde s tím stejně nic dělat.

Jednotnou cenu navrhuji JEN u léků placených z pojištění. Tu jejich cenu by stanovil stát, ten by měl větší váhu při jednání s farmaceutickými společnostmi a i množstevní provize by šly do státní pokladny. Minimalizovalo by se korupční jednání a různé kšeftování s léky v ordinacích.

Podstatné je, že pacienti tady nejsou k vůli tomu, aby zajišťovali zisky lékárnám, ale lékárny jsou k tomu, aby co nejlépe sloužily pacientům.

Žádné řešení nemůže být ideální. Co je ale spravedlivější? Umožnit maximalizaci zisku lékárnám a nebo zajistit spravedlivější přístup k pacientům? Pacienti nemohou doplácet na to, že někdo chce mít zisk.

Ve zdravotnictví by se měly zavést takové mechanizmy, aby se co nejlépe hospodařilo a neplýtvalo. Převádět však všechny činnosti jen na zisk vede k tomu, že se ze zdravotnictví stávají továrny na zdraví a pacient – člověk se stává jen předmětem boje o zisk.
Rumcajs,

do totáče se vracet nechci. Současný systém hrozí tím, že bychom se dostali až do raného kapitalismu (silnější vyhrává). Státní lékárny by nebyly levnější. Státní lékárny by vznikaly jen tam, kde monopolní soukromá lékárna na malém městě zkrachovala a bylo by nutné zajistit dostupnost lékárny pro občany.
20. 05. 2009 | 17:09

Rumcajs napsal(a):

David:

Nedávno jsme měli sraz po 100 letech. Jedna spolužačka má spolu s manželem lékárnu na asi 20 tisícovém městě. Není to na žádný vyskakování. Škrtěj náklady kde se dá, od úklidu až nevím kam si dělají všechno sami . Každou nabídku si nechají poslat od více distributorů ...

Tohle žádný státní zaměstnanec nikdy neudělá. Náklady na státní lékárnu odhaduju na dvojnásobek. Kdo zaplatí ten rozdíl ? Stát ? A kdo dá státu peníze ? Svatej Mikuláš ?

Dle mého přijde levněji, když si ta soukromá lékárna přirazí, než platit zase nějakej státní bordel.
Já když chci levně nakoupit potraviny, taky vyrážím do města. Nebo chcete zestátnit i supermarkety ?

Mimochodem tvrdila, že ony poplatky jdou většinou do zpět systému a dokonce v případě když si přijde pro lék socka, musí doplácet. Údajně na výpočet přirážky musí používat vzorec, kde je dokonce tangens. To je blázinec !

Žádný stát nemá právo ohrožovat občany tím, že jim zlikviduje živnost. Tohle právo má jenom konkurence. Jestli má někdo pocit, že se lékárnici pakujou, ať si udělá 5 let čas na vystudování farmacie a pak sám na sobě předvede, jak to dokáže levněji.
Státní šikanu, jak ji třeba předvádí to hovado Ráth, tu bych jim být lékárníky omlátil o hlavu.
20. 05. 2009 | 17:52

Kamil napsal(a):

Pan ekonom by ještě měl spolupracovat také s Českou lékárnickou komorou,te je cenová politika mnohem bližší, než komoře lékařské...
20. 05. 2009 | 18:11

David napsal(a):

Rumcajs,

státní lékárny by vznikaly jen ve zcela minimálním, krajním případě a jen tam, kde by nemohla existovat soukromá lékárna. Myslím si, že žádný slušný! podnikatel si nemůže moc vyskakovat. Souhlasím, že stát není lepší hospodář oproti slušnému! podnikateli.

V našem vzájemném uvažování je ten zásadní rozdíl v tom, že Vy myslíte více na zisk pro lékárníky a já zase na spravedlivý přístup k pacientům. Srovnávat nákup léků s nákupem potravin v supermarketu dokazuje, že se ve vzájemném pochopení jaksi míjíme. Já vůbec nechci zestátnit supermarkety. Ty jsou přímo ideální pro uplatnění tržních principů.

S tím, že to je blázinec při výpočtu přirážky souhlasím. Takových „blázinců“ je ve zdravotnictví mnohem více a je proto nutné je odstranit pokud to jen trochu jde – například ty 30 korunové poplatky. Lékaři místo aby se věnovali léčení pacienta, tak ztrácejí čas zbytečným papírováním.

Souhlasím, že stát nemá likvidovat živnost. V mém návrhu ji však taky likviduje konkurence. Stát by nastoupil až tam, kde by už žádný soukromník nechtěl podnikat.

Je třeba rozlišovat zaměstnance lékárny od majitele lékárny. Z toho co vidím kolem sebe, tak majitelé lékáren nejsou žádní chudáci.
20. 05. 2009 | 18:29

Magistr napsal(a):

Pár příkladů z cen léků, které se staly neregulovanými: nový Ibalgin 24tbl za cenu stejnou jako bývalo 30tbl. B-komplex (oba) zdražení o 30% (výrobcem). Lexaurin (oba) zdražení výrobcem o 100% (na dvojnásobek).
Novou cenu vždy odnese lékárník za tárou, slova o tom, že "jste zase zdražili, že se nestydíte!" slyším několikrát denně. Zajímavé je, že alternativní levnější přípravek (není-li to lék na předpis) chce pacient málokdy, jako kdyby si prostě chtěl na toho mučedníka zahrát...
Naproti tomu výrobce si mne ruce, protože je schovaný mimo dosah hněvu pacienta. Tlak na výrobce můžou činit jen pacienti naslouchající svému lékárníkovi a řetězce, které však zpravidla prodávají to, co mají nařízeno. Takže konkurence taky vše nevyřeší. Navíc pokud by trh ovládly řetězce (což jsou ty "hodné a levné" lékárny, kde pacient rozradostněn slevou na recept zhusta utrácí jak vzteklý za nesmysly - efekt supermarketu), hrozí zánik jakékoliv konkurence a zhoršení dostupnosti v nelukrativních lokalitách. Stalo se realitou a obrovským problémem např. v Norsku.
20. 05. 2009 | 20:46

jonáš napsal(a):

Tak vy ji sice "odnesete" verbálně, ale ten pacient za tarou, jen z opačný strany, ji zaplatí .. a doopravdy.
20. 05. 2009 | 21:29

Al Jouda napsal(a):

To Paterik :
Chřipka se někdy zvrtne v angínu a ta už vyžaduje antibiotika, které již jsou dost drahé a doplácí se na ně. Nesmíte mne chytat za slovíčka !
20. 05. 2009 | 22:12

PLT napsal(a):

Zjednodušení systému by pravděpodobně všem prospělo a možnosti okrádání by bylo možné zastropovat stanovením možných marží u všech, kdo se chtějí napást na příjemcích průměrných mezd.Nechceme politiky spolupracující se ziskuchtivci-neomalenci se žraločími žaludky,chceme společenský systém s místem pro všechny, kdo chtějí pracovat v kterékoliv profesi se zachováním důstojnosti a úcty k jejímu naplňování.Jsou všechny důležité pro civilizovaný život a povyšování jedněch nad druhými vede k nerovnosti a tím pádem ke zlu.
21. 05. 2009 | 08:56

Daňový poplatník napsal(a):

Proč by měl lékárník prodávat generika a ne původní medikamenty, když marže 30% z originálu je PODSTATNĚ víc, než 30% z generika, muselo by se to ošetřit třeba tím, že pokud existuje k určitému léku generikum, musí být to nejlevnější nabízeno současně s originálem.
Už slyším ty reakce lékárníků......
21. 05. 2009 | 09:00

Graf napsal(a):

JAXX

...a kouření není stejná blbost jak vjet na nechráněný přejezd? Léky na rakovinu plic stát platit musí. Autor článku
21. 05. 2009 | 09:32

neo napsal(a):

Pane Graf, to přeháníte:

Kouření sice k rakovině plic přispívá, ale jak jistě víte, existuje mnoho případů raka plic u nekuřáků.

Ostatní typy rakovin se taky léčí a těžko můžete přičítat vinu nemocným.

Rakovina si nevybírá, ale vjet na přejezd před vlak není o zabezpečení, ale opravdu o tuposti řidiče (jako když chodec vejde před tramvaj)

Poslední známý případ, kdy vjel profesionální řidič na koleje bez zařazené rychlosti...to snad neudělá ani začátečník v autoškole.
21. 05. 2009 | 10:23

Robin napsal(a):

Vážený pane Grafe,

překroucíte realitu tak, aby se Vám hodila do krámu. Zkuste úvést všechny informace a ne jen část.

1. Pokud uvedete, že SUKL neprovedl revizi úhrad a vyvozujete z toho, že vznikla škoda tak si uvědomte, že snížením úhrady by vznikl doplatek, který by museli hradit pacienti (systémy stanovení ceny a úhrady jsou totiž v tuto chvíli odděleny). Proto je potřeba, aby této revizi provázela revize cenová. SUKL ji zahájil v roce 2008 a většina řízení byla uzavřena až koncem roku. Pak teprve mohla být zahájena revize úhrad, který by měla pozitivní efekt pro pacienty.
2. Připravovaný nový systém úhrady, byť stanoví úhradu na vyšší úrovni, bude naopak představovat úspory, protože se sladí oba systémy (úhradový a cenový). V současné době nastává často situace kdy se stanoví úhrada ve skupině látek podle nejlevnějšího přípravku (tedy jeho akt. ceny v ČR). Tato cena je, ale určena průměrem tzv. referenčních států – nová regulace již počítá se třemi nejnižšími státy (cenami), což představuje nižší cenovou úroveň.
21. 05. 2009 | 10:39

Graf napsal(a):

Neo a Robin.
Neo, vím, že metafora s kouřením je nadsazená, ale léčí se i choroby vyloženě způsobené "blbostí".
Robine, říkáte přesně to, co pan náměstek Šnajdr a co by neobstálo ve fakty podložené diskusi. "Odtajněte" se a začněme věcně diskutovat. Autor
21. 05. 2009 | 10:59

poiuvr napsal(a):

Robine, mám pocit, že max. úhrada léku je stanovena podle nejnižší ceny v EU, domníváte se, že průměr tří nejnižších cen je nižší než nejnižší cena ?
21. 05. 2009 | 11:46

rip napsal(a):

Alesdrobek,

Jaka je vase predstava snizeni byrokratcke zateze?
Vyzkum neni byrokraticky omezen prakticky nijak (SVP apod). Nasledna vyroba pripravku pro ucely klinickeho testovani neni take jeste vyrazne regulovana. Spravne navrzene a provedene klinicke testy vam teprve urci, zda je pripravek opravdu ucinny (a primerene neskodny). Kterou fazi chcete vypustit?
Ze bychom zrusili prvni stupne klinickych testu a pripravek rovnou zacali podavat pacientum? A pote sledovali kolik se objevi SAE?

Klinicke testy samozrejme radu pravidel splnovat musi, uz proto abychom ziskali alespon naznakem prokazatelna data.

Naklady samozrejme rostou HLAVNE mnozstvim slepych ulicek ve vyzkumu, pripadne neprokazanou ucinnosti pripravku, ktery nesplni klinicke testy. Pokud firma ztrati takovyto produkt treba po 10 letech prace neni to malickost se kterou by se male firmy vyrovnaly. Nezbyva jim tedy nez vyrabet generika. Anebo si myslite, ze male firme postaci jeden nadseny vyzkumnik, ktery zazracne vyplodi uspesnou ucinnou latku, nejlepe kazdych par mesicu, idealne bez naroku na odmenu a patentova prava?
21. 05. 2009 | 11:51

Kopecký napsal(a):

Dovolil bych si Vás trochu opravit. Píšete o výdajích na léčiva v řádu 50mld Kč. Při tom dle ÚZIS vydaly v roce 2008 zdravotní pojišťovny na léčivé prostředky 31,2 mld Kč ze zdravotního pojištění. Revizí cen léků se již dnes ušetřilo a postupem času jak správně píšete se v tomto trendu bude dále pokračovat. Proto si nemyslím, že problém českého zdravotnictví tkví v nákladech na léky. Spíš bychom se měli ptát, jak je využíváno zbylých cca 170mld Kč výdajů na zdravotnictví.
21. 05. 2009 | 12:30

Robin napsal(a):

Graf, poiuvr

Myslím, že již diskutuji a kvazianonymita snad nemá na kvalitu argumentace vliv.

Aktuálně je sice úhradový systém založen na nejnižší ceně. Tento postup je ale podmíněn existencí alespoň jednoho plně hrazeného přípravku. Což často nebývá a pak je úhrada založena právě na ceně toho plně hrazeného. Tato úroveň je vyšší než průměr 3 nejnižších.
21. 05. 2009 | 13:03

Mikeš napsal(a):

50 miliard v českých se na stůl nevejde!
21. 05. 2009 | 13:13

Jedla napsal(a):

Dobrý blog.
Nechcete psát častěji?
21. 05. 2009 | 13:42

brkoslav napsal(a):

Je dobré vědět, že autor článku není nezaujatý odborník, ale byl členem Kategorizační komise léků, která byla tězce zlobovaná. Že byla kategorizační komise zrušená a rozhoduje SÚKL se autora pochopitelně dotklo. Pracuji ve farm. firmě a mám ceny léků na starosti. Musím říct, že řízení na SÚKL jsou extrémně složité, ale ve srovnání s tím co předváděla dřívější kat. komise daleko míň zlobované. Prostě p. Grafovi chybí ta dřívější možnost ovlivňovat věci a mít z toho prebendy.
pár odkazů: http://www.estat.cz/vladni-...
http://www.tribune.cz/clane...
http://www.dashofer.cz/3/2/...
21. 05. 2009 | 17:25

lékárnice napsal(a):

Pane DAŇOVÝ POPLATNÍKU, dneska je naprosto běžné, že originální léky mají úplně stejně nízkou cenu (ano, NÍZKOU, třeba 120,-Kč za balení antihypertenziva na měsíc znamená denní dávku za 4 Kč! ) jkao generika. Např. Tritace=originální ramipril stojí stejně jako všechny ostatní. Tudíž i zisk z balení je naprosto stejný (a dosahuje průměrně ne 30, ale méně než 20% - pletete se zisk s tím, čemu se u léků zcela nesprávně říká marže a ve skutečnosti je to obchodní přirážka k výrobní ceně-to je sakra rozdíl od marže).A povinnost nabízet generika v zákoně je, ale muselo by být i právo držet a expedovat 1 jediné generikum. A ne mít podle občasných požadavků lékařů skladem 7 léků se stejnou účinnou látkou, protože pacient si generikum, které nezná, stejně nevezme. Jinak je to vyhláška pro kočku.
22. 05. 2009 | 00:44

Graf napsal(a):

BRKOSLAVE, typický postup! Nejsem li schopen napadnout obsah, napadnu autorovu minulost!
ROBINE: zde není prostor pro věcnou diskusi. Zvýší-li se úhrady originálních léků, zvýší se i jejich ceny. Zaplatí to zdravotnictví a kdo vydělá? Že byste byl jejich lobbistou? Autor
22. 05. 2009 | 09:55

Graf napsal(a):

ROBINE, ještě něco. Možná, že v ojedinělých případech stát ušetří, ale v jiných případech prodělá a to více, než ušetří. Pokud má jít skutečně o protikrizová opatření, měla by novela směřovat k tomu, aby se JEN šetřilo. A to - s nasazením šedých buněk mozkových - lze. Autor
22. 05. 2009 | 10:02

Robin napsal(a):

Jindřichu, jedná se zhruba o 50% případů, kdy je stanoveno dle přílohy 2 zákona 48/1997 Sb.

Jak tady někdo předtím poznamenal, že jde o šetření za každou cenu - uvědomte si, že nejsme pro firmy až tak velký trh a pokud nasadíme ceny na úrovni rumunského výrobce generik tak můžem dopadnout jako v pobaltí kde prostě firmy přestaly prodávat a radikálně se snížila dostupnost léčiv. Zbylé firmy taky nemusí mít kapacity na to, aby byly schopny trh saturovat.
22. 05. 2009 | 14:23

AA napsal(a):

Tak pane Gráf vy jste byl skutečně jedním z těch co seděli ve velmi zalobované komisi, al abyste mne neodbyl tvrzením, že nemám argument ..... např. v případě generické preskripce se velmi mýlíte ... tato funguje ve většině zemí Severní, Střední a Jižní Ameriky a vede k úsporám ve výdajích na léky .... pokud totiž předepisujete léky podle značek, tak firmy vynakládají až 40% svých tržeb na marketing - rozuměj ovlivňování lékařů
22. 05. 2009 | 18:16

Graf napsal(a):

uvROBINE,(Jsi Pavel?).Pokud byste změnu provedli jen u generik, dá se to akceptovat. U originálních léků je navržená změna darem bohatého českého zdravotnictví zuboženým zahraničním firmám!
AA - seznamte se s fakty. V ČR již dnes platí zdravotnictví za acylpyrin a aspirin stejně. Takže generická preskripce by neušetřila ani haléř, což si zřejmě ministerstvo dodatečně uvědomilo a tento návrh poslalo k ledu. Autor
25. 05. 2009 | 08:53

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peka Karel · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy