Diskuse o smysluplnosti připravovaného zákona o zrušení listinných akcií na majitele ve vztahu k boji proti korupci byla zahájena dřív, než jeho návrh vznikl. Dopady připravovaného zákona na akcionáře a samotného emitenta jsou dosud v diskusích opomíjeny.

Společností s akciemi na majitele jsou tisíce. Mnohé z těchto společností mají pouze několik akcionářů, ale jsou i takové, které akcionářů mají stovky nebo tisíce. V případě přijetí tohoto zákona budou akcionáři vyzváni k předložení svých listinných akcií na majitele a jejich výměně za listinné akcie na jméno nebo jim budou vydány zaknihované akcie na majitele. Akcionáři nejsou emitentovi známi a výzva k převzetí bude v souladu se stanovami uveřejněna v některém z deníků. Většina akcionářů i přes opakovanou výzvu tuto skutečnost nezaznamená a jejich nevyzvednuté akcie budou prodány v dražbě. Akcie budou v dražbě prodány sice za tržní cenu, nicméně pravděpodobně nízkou cenu, ale protože akcionáři ani nebudou vědět, že se jejich akcie prodaly nevyzvednou si výtěžek dražby. Pro neinformované akcionáře bude připravovaná změna formy akcií pravděpodobně znamenat ekonomickou ztrátu.

Ekonomickou výhodou zůstane pro akcionáře podle připravovaného zákona osvobození z daně z příjmu u akcií na jméno, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem těchto cenných papírů při jejich prodeji šest měsíců.

Akcie na majitele je neomezeně převoditelná a převádí se jejich předáním. Naproti tomu listinná akcie na jméno je převoditelná rubopisem a jejím předáním, přičemž převod je účinný až jeho zápisem v seznamu akcionářů, který vede společnost. Práva spojená s listinnou akcií na jméno totiž vykonává ten, kdo je v tomto seznamu uveden. Akcionáři musí v případě převodu akcií na jméno kontaktovat společnost se žádostí o zapsání změny majitele do seznamu akcionářů a prokázat tuto změnu tím, že akcie předloží k nahlédnutí s platným rubopisem. Ve srovnání s akciemi na majitele tedy převod znamená pro akcionáře zvýšenou administrativní a časovou zátěž.

Napříště však akcionáři, který je zapsán v seznamu akcionářů, neunikne žádné důležité oznámení od společnosti jako například pozvánka na valnou hromadu, oznámení o výplatě dividendy apod., protože tato informace mu bude odeslána dopisem na jeho adresu.

Pro emitenty akcií, především pro ty, kteří mají velké množství emitovaných akcií na majitele a velké množství akcionářů bude připravovaný zákon znamenat velkou ekonomickou a administrativní zátěž. Emitent bude muset nést náklady na valnou hromadu, která rozhodne o změně formy akcií, náklady na tisk nových listinných akcií nebo vedení účtu emitenta v Centrálním depozitáři zaknihovaných cenných papírů, uveřejnění výzvy k jejich převzetí v deníku podle stanov a Obchodním věstníku, pořízení knihy akcionářů a její administraci. Tyto náklady budou činit desítky tisíc až statisíce korun. Akcie, které nebudou akcionáři převzaty bude muset emitent prodat v dražbě, jejichž náklady však ponesou akcionáři, kteří jsou v prodlení s převzetím akcií.

Samotné vedení seznamu akcionářů bude pro emitenty představovat poměrně významnou administrativní zátěž. Emitent bude muset nejen akcionáře do knihy akcionářů zapsat, ale zanést do ní i každou změnu nejen při prodeji akcií, ale i změně adresy akcionáře nebo změně vlastnictví děděním. Nejen administrativní, ale i ekonomickou zátěž pak představují ostatní povinnosti vůči akcionářům. Spočívají především v zasílání dopisů akcionářům s pozvánkou na valnou hromadu a dalšími oznámeními podle obchodního zákoníku.

Zvláštní kapitolou je povinnost emitenta akcií na jméno vydat každému svému akcionáři opis seznamu všech akcionářů na jeho písemnou žádost za úhradu nákladu do sedmi dnů od doručení žádosti. Pomineme-li náklady spojenou s touto povinností, zamysleme se nad důsledky vydání tohoto seznamu. Seznam akcionářů se svým způsobem stane veřejným a akcionáři si mohou vzájemně nabízet akcie k prodeji či nákupu. To bude jistě pozitivní pro drobné akcionáře, kterým se v tuto chvíli otevře možnost akcie prodat. Ohroženými se mohou cítit majoritní vlastníci. Může se stát, že akcie od minoritních akcionářů začne kupovat investor, který dosáhne pro majoritního akcionáře „nepříjemného“ podílu, který mu umožní svolávat valnou hromadu nebo blokovat možnost vytěsnění minoritních akcionářů majoritním akcionářem. Z toho pohledu se v mnohých společnostech dají očekávat zajímavé souboje o minoritní podíly a v některých z nich může zrušení akcií na majitele pořádně zamíchat kartami.

Z výše uvedeného se zdá, že připravovaný zákon může přinést pozitiva pro informovaného minoritního akcionáře, spousty starostí pro emitenta akcií a nepříjemnosti pro majoritní akcionáře. Koho však v případě jeho přijetí zákon potěší budou obchodníci s cennými papíry a poradenské společnosti, které budou emitentům pomáhat změny realizovat.

Ing. Martin Garnac
Autor je partnerem webu IN-SERVER.CZ
www.in-server.cz