Znali jste Grumpy Cat? Vtipnou a ironickou kočku, která se proslavila trvale naštvaným výrazem a skvělými „memy“ ve stylu věčně nespokojeného Grinche? Už je to rok, co přestala rozesmívat fanoušky napříč kontinenty. I tak je ale nezapomenutelná.


Slovo „mem/meme“ možná starší generaci mnoho neřekne. Mladší jej ale znají dobře. Tento pojem by se do češtiny dal asi nejlépe přeložit jako „hláška“, která se šíří pomoci internetu. Původ slova sahá až do roku 1976, kdy jej poprvé použil britský zoolog, etolog a sociobiolog a spisovatel Richard Dawkins v knize Sobecký gen. Internetové memy mívají formu poznámky, obrázku, citátu, krátkého videa nebo i hashtagu. A tvůrci fenoménu Grumpy Cat v tom byli zatraceně dobří.



„You’ve cat to be kitten me right meow.“

Grumpy Cat se narodila 4. dubna 2012 v Morristownu Arizona a zemřela přesně před rokem (14.5. 2019) ve věku 7 let ve svém rodišti a doslova na vrcholu slávy. V té době měla totiž 2,4 milionu sledujících na Instagramu a 1,4 milionu followerů Twitteru, kam její majitelé přidávali drsně upřímné memy. Podlehla (někteří necitliví poslanci typu Pavla Bělobrádka z KDU-ČSL by možná dokonce použili výraz „zdechla“) komplikacím infekce močových cest.

Její majitelka Tabatha Bundesenová se jí ale postarala o pestrý společenský život a sobě o pohádkové bohatství v řádech milionů dolarů, které díky kočičí slávě vydělala především na knihách, filmech a reklamách na kočičí produkty.
Život obyčejné devětadvacetileté servírky Tabathy se změnil doslova přes noc přesně 22. Září 2012, když její bratr umístil na sociální síť Reddit snímek sestřiny neustále naštvaně vyhlížející kočky. Fotografie se rychle stala virální, nasbírala během 48 hodin milion zhlédnutí a dočkala se stovek i vtipných vylepšení. Všimli si jí tak weby jako například BUzzFeed nebo stanice CNBC.

Mimořádná a jedinečná

„Během několika dní od jejího prvního zjevení na sociálních sítích jsem mohla přestat pracovat jako číšnice, protože telefon se od té doby prostě nezastavil,“ řekla pyšná majitelka kočky novinářům v roce 2014 a dodala: „Věděli jsme, že je mimořádná a jedinečná, ale netušili jsme, že dosáhne takové velikosti.“



Díky její slávě a velkému zájmu médií, založila Bundesenová vlastní společnost Grumpy Cat Limited. V prvních dvou letech po zveřejnění původních fotografií vydělala téměř 100 milionů dolarů především na placených vystoupeních, knihách a kariéře kočičí „modelky“. Byla například tváří známé „zvířecí“ značky Friskies. V roce 2018 získala navíc společnost Grumpy Cat 710 000 dolarů za to, že jiná společnost porušila podmínky dohody o použití kočky na jejich výrobku.O peníze tedy kočičí majitelka nouzi rozhodně neměla a mohla si tak lukrativní zakázky vybírat.

I když se rozmrzelá kočka rodině Bundesenových velmi vyplatila, byla prý především plnohodnotnou členkou klanu a rodinným miláčkem. „Lidé na ní měli rádi především to, že uměla rozesmát všechny po celém světě a to i v těžkých časech.“ Objevilo se na twitteru, když majitelé oznamovali smutným fanouškům její smrt.




Mnozí majitelé koček by na slávu Grumpy Cat rádi navázali. Nedávno se například v médiích objevila zpráva o šestiletém kocourovi Louisovi z Texasu nebo kočce Meow Meow z Taiwanu, kteří se tváří podobně rozmrzele a Grumpy Cat vzdáleně připomínají. Příznivci původní internetové kočičí celebrity však mají jasno. Skutečná „Grumpy“ byla a může být jen jedna.

"Nečum na mě, je mi to jedno!" Adolfeen na české scéně

V Česku se nyní o podobný průlom snaží (lehce po vzoru známého Alles Gute) plyšový delfín Adolfeen, který řádí především na instagramu a facebooku. Nejde sice o zvíře živé, ale na lokální slávu založenou na drsných vtipech a ironii má už slušně zaděláno také. Autorem hlášek plyšového maňáska – zubatého egoistického nepříjemně ironického delfína – je DJ Roxtar, který ztratil kvůli pandemii většinu zakázek a tak stvořil protivného delfína. Vyšlo to a už pár měsíců úspěšně vydělává na product placementu a reklamě, ale věnuje se také charitě.



Adolfeen má na youtube dokonce už i několik hudebních hitů. Nejznámější výrok: „Nečum na mě!!! Je mi to jedno!“ se pomalu ale jistě stává hitem a jeho live stream na instagramu s názvem „kolo neštěstí“, sledují tisíce diváků.

I v těžkých časech se zkrátka lidé chtějí bavit a podobné postavy, které si mohou dovolit překračovat hranice toho, co považujeme za přijatelné či slušné, jsou velmi oblíbené. Poskytují jakýsi únik. Psychologickou očistu.

Připomeňme si nejslavnější memy Grumpy Cat. Zaručuji, že vám zlepší den:

Chtěla jsem být hodná, ale ty další možnosti byly bohužel o tolik lákavější.

Dobré ráno. Počkat, taková věc neexistuje?

Každej má nejmíň jednoho otravnýho kámoše, jestli se ti žádnej nevybavuje – seš to ty.

Jé díky! Připravuju knihu největších a nejubožejších idiotů na světě a chyběla mi osoba na obal.

Zombies prý žerou mozky. Zachovejte klid, většina z vás nemá čeho se bát.

Moc děkuju, za ten supr vkusnej svetr, cos mi dal k Vánocům. Vezmu si ho určitě na tvůj pohřeb.

Myslela jsem si, že vzduch je zdarma… než jsem si koupila pytlík Chipsů.

Souhlasila bych s tebou, ale to bychom se mýlili oba.

Každej potřebuje v životě trošku špatnýho vlivu… a proto jsem tady já!

Pardon, já tě neslyším přes ten velmi hlučnej zvuk toho, jak jsem skvělá.

Nikdy nebuďte zklamaní sami sebou – na tu práci je všude kolem spousta dalších lidí

I anglickej kalendář si po úterku (Tuesday) říká W T F.

Dost by mě zajímalo, co všechno jsem odsouhlasila během těch let, co neposlouchám a jen kývám.

Dokud nejde z internetu přímo stahovat jídlo, nový technologie na mě nemůžou udělat až zas takovej dojem.

Kdybych měla hlas jako Morgan Freeman, tak běhám po ulici, pronásleduju lidi a podkresluju hlasem jejich životy.

Můj život nebude dokonalej, dokud neodejdu od pořádný exploze v módu „SLOW MOTION“.

Díky, milej facebooku, teď vím, jakej má každej doma obklad v koupelně a na záchodě.

Mám alergii na lidi, co potkám v obchoďáku a oni řeknou: „ahoj, co tady děláš?“ No… co asi… jsem na lovu slonů…

Lidi říkaj, že všechno se děje z nějakýho důvodu, takže když ti dám pěstí do nosu – určitě jsem měla důvod.

Pád tě nezabije, dopad ano.

Facebook by měl zavést tlačítka „HNUS“ a „JSI KRETÉN“.

Hm, tak ti přeju pěknej život… (kecám, doufám, že tě přejede náklaďák)

Buďte vždycky sami sebou, tedy pokud nemůžete být Batman. Pak buďte Batman!

Těch 7 minut spánku navíc po budíku, je naprosto zásadních…

Vymažu každej twííít, ve kterym udělám chybu a kašlu na to, žes to už VYDĚL :-))))

Když si pustíš Nicklebackovu hudbu pozadu, uslyšíš ďáblovo poselství, ale když si ji pustíš popředu…. uslyšíš Nicklebacka!!!!

Moje úroveň sarkasmu překročila míru, takže už ani já sama nepoznám, kdy co myslím vážně.

Ta chvíle, kdy vidíte někoho zatraceně nádhernýho a sexy a jdete ho obejmout a prásk narazíte do zrcadla.

Ne, že bych tě uplně nenáviděla, ale kdybych měla vodu a tys zrovna náhodou hořel, vypila bych ji.

Facebook: Je mi deset let, rodinný status: Je to složité… Co vám proboha udělal? Ukradl pytlík slanejch sušenek?

Nikdy nevěř lidem, co se smějí před devátou hodinou ranní….

Pamatuješ, že bych se tě ptal(a) na názor? Já taky ne…

Na to, abych ti to vysvětlila, nemám dostatek času ani pastelek.

To je příšernej nápad, takže kdy?

Ne, já se nehádám, jen vysvětluju, proč mám pravdu.

Co tě nezabije, mě zklame.

Měla bys vědět, že někomu na tobě záleží, mně ne, ale někomu určitě.

Mám v uších sluchátka… to není výzva k zahájení hovoru.

Všechno je to pěkná parádička, až do té chvíle, než objevíte, že váš Capri Sun džusík nemá brčko.

Ta chvíle, kdy balíček hlásá „EASY OPEN“ a vy náhle držíte v ruce nůžky, nožík, kudlu, zbraň a starodávný obří meč po dědečkovi.

Mám ráda spánek – je to jako smrt bez závazků.

Taky jste už tolikrát měli 100 chutí napsat pod status kámoše větu: KOHO TO ZAJÍMÁ????????

Dívám se občas na lidi a říkám si… Cože, vážně… tahle spermie vyhrála?????

SMS ve tři ráno: „Spíš?“ Ne, sakra… jsem na kurzu potápění. Neasi.

Ty statusy, co začínají… lajkuj, jestli jsi kluk nebo holka… Ne, ty vado, jsem kámen…

Sním o světě, kde je absolutně legální a sociálně přijatelné mlátit blbé lidi

Je super křičet hodně nahlas náhodná čísla, když někdo jiný něco zkouší počítat.

Lidé, kteří se vydají vyšetřovat, co působí zvláštní zvuky – a navíc v hororech -, si zaslouží zemřít.

Je mi jedno, kolik výzev a varování stojí na krabici, stejně budu z misky užírat nehotový neupečený těsto od sušenek.

Neumím si ani představit tu míru sebekontroly, jakou musí mít pracovník v továrně na bublinkové obaly.

V pekle existuje speciální místo pro lidi, co vlezou do mojí kanceláře, odejdou a nezavřou za sebou dveře.