Dovolujeme si reagovat na článek, který vyšel na seznam.cz pod titulkem „Rok si ničíme imunitu, možná i proto je tolik nemocných, říká česká vědkyně.“

Nesouhlasíme s mnoha zavádějícími tvrzeními a zlehčujícími argumenty, které opět zbytečně nahrávají českým popíračům závažnosti Covidu 19 a dezinfoscéně. A poškozují důvěru k opatřením a funkčnímu brždění rozjeté epidemie.

Paní docentka Irena Koutná se dopouští mnoha omylů - například bagatelizuje význam očkování a uvádí, na základě „studie“ na miniaturním vzorku 130 lidí – několik rozporuplných tvrzení, kterým se chceme věnovat postupně.

Jako správkyně skupiny Pacienti s COVID 19 v ČESKU a na SLOVENSKU, která funguje od června 2020 a má k dnešnímu dni přes 14 300 členů se po celou dobu pandemie setkáváme ve skupině s desítkami detailně popsaných reinfekcí u pacientů a to i po kratším i delším časovém období a to po řadě negativních výsledků testů mezi dvěma pozitivními testy. Nejedná se tedy o reaktivaci viru, ale o novou infekci – jinou agresivnější mutací. Dlouhodobá imunita po prodělané nemoci vzniká spíše výjimečně. Proto doporučovat lidem po prodělaném covidu, aby byli v klidu, že mají dlouhodobou imunitu a nemusí se očkovat – je lživé tvrzení a hazard s jejich životy.

Dále není pravda, že se covid týká jen tlustých a nemocných, že by se vše vyřešilo zdravým životním stylem a že si opatřeními ničíme imunitu. Paní vědkyně v podstatě tvrdí, že by se vše vyřešilo jen pobíháním venku. Ano, venku se vir přenáší hůře, ale nevyřeší to celou pandemii. Je to nesmysl – vzpomeňte si na léto bez roušek – nezdá se, že by pobyt venku zabránil šíření a podzimní a zimní vlně. Spíše naopak. Nezodpovědné chování v létě, nakoplo nárůst v září, který od té doby velmi těžko brzdíme.

A co příklad Brazílie, která je na tom srovnatelně špatně jako my? Tam je taky podle paní vědkyně obezita tak častá jako tady? A lidé tam snad (v tom teple) nejsou dost venku?

Nyní se zaměřme na konkrétní zavádějící části rozhovoru:

„Lidé musí převzít zodpovědnost sami za sebe a ne slepě věřit jen v očkování, které, ať je to myšleno sebelépe, není samospásné,“ říká vědkyně Irena Koutná, co už rok v Brně vede tým zkoumající imunitu na covid-19.

Naše reakce:
Nikdo netvrdí, že očkování je samospásné. Ale zatracovat ho a podceňovat není rozumné. Víme, že je potřeba testovat + trasovat + očkovat + pracovat na vývoji léků.

Očkování, ale zatím jako jediné prokazatelně funguje v zemích, kde je už proočkováno větší procento populace – můžeme na worldometeru sledovat grafy zemí, jako jsou Izrael, Velká Británie, USA, kde je vidět výrazný pokles právě s nárůstem proočkovanosti. Za tím nestojí žádná kouzla a čáry, žádná zázračná přirozená „imunita“, žádné „promoření“, ale jen a jen vakcinace.

"Chci ještě říct jednu důležitou věc, co nevím, jestli je úplně veřejnosti známá. Princip je takový, že tělo si pro zvládnutí infekce nejdřív vybuduje armádu T-lymfocytů, ty pak aktivují B-lymfocyty, které následně produkují protilátky. T- a B-lymfocyty jsou paměťové buňky. Tato paměťová imunita je něco, co v těle člověka může přetrvávat i roky, takže pokud si ji vybudujete, tak je vás schopna nějakou měrou chránit od těžkého průběhu nákazy delší dobu. A očkování má navodit podobný stav. To znamená, že tam nejde o to, aby se člověk vůbec nenakazil, ale o to, že pokud se nakazíte, nemáte průběh, který je fatální."

Naše reakce:
Buněčná imunita je pochopitelně důležitá. Nicméně zdá se, že u koronavirů není nijak silná ani dlouhodobá a možná se dokonce musíte nakazit opakovaně, aby dlouhodobější byla. Pokud budete spoléhat na buněčnou imunitu, možná se jí časem dočkáte, ale třeba bez kusu plic a s nemocným srdcem. Váš silný, zdravý a naspeedovaný imunitní systém totiž může reagovat na virus přehnaně a půjde na něj „jak s flintou na komára“. Co nezničí samotný virus, to zdevastují vaše vlastní T-lymfocyty. Taky je dobré vzít v úvahu, že SARS-Cov2 se umí v T-lymfocytech množit, takže možná dokonce znemožní vašemu imunitnímu systému správně fungovat a místo imunitní paměti to bude nakonec spíš imunitní Alzheimer.
Po očkování máte tu výhodu, že pokud se náhodou nakazíte, imunitní systém nepřítele zná, vezme si přiměřenou zbraň a vy nebudete mít orgány „na kaši“, nýbrž třeba jen horečku a rýmu, což je velmi dobrý výsledek!

"Ano. Třeba hypotéza, že horší průběh rovná se lepší následná imunita, se vůbec nepotvrdila. Spíš naopak. Měli jsme menší kohortu lidí, co byli na JIP a jejich imunita byla spíš nižší než třeba u těch, co měli slabší průběh nemoci. Tohle s tím vůbec nesouvisí. To opravdu souvisí s tím, jaké máte genetické dispozice a jak si udržujete svůj imunitní systém. Na to se málo upozorňuje. Lidé musí převzít zodpovědnost sami za sebe a ne slepě věřit jen v očkování, které ať je to myšleno sebelépe, není samospásné. Upřímně si myslím, že je to i jedna z příčin toho, proč jsou teď průběhy nemoci tak těžké. Jednak je tu samozřejmě britská mutace, která je mnohem agresivnější, ale velkou roli hraje i fakt, že máme 62 % občanů s nadváhou a až 25% obézních. Dále pak to, co se tu kolem nás děje, nám na zdraví a kondici moc nepřidá."


Naše reakce:
Ono je to spíš naopak – těžký průběh = imunita na dlouhou dobu nabouraná po covidu, viz výše…
Jinak na to, že máme žít zdravě, se myslím upozorňuje dost. „Slepě věřit v očkování“ znamená co? Prostě očkování funguje z nějakého procenta (u Pfizeru a Moderny je to 94%, což je opravdu hodně) a zase záleží na imunitním systému: Lidé nad 60 let už reagují na očkování trochu hůř, ale pořád velmi dobře! U pacientů s onkologickým onemocněním a na imunosupresivech je to horší – ti by měli být ideálně chráněni kolektivní imunitou vzniklou očkováním.

Britská mutace hraje velkou roli, je infekčnější, smrtnější a snáze se množí v mladých lidech a dětech: I zdraví a štíhlí lidé končí v nemocnici se zápalem plic. Mladé zdravé a štíhlé těhotné ženské na UPV nebo mimotělním oběhu. V Brazílii kosí mutace P1 i mladé lidi, kteří už covid měli, protože dovede obejít protilátky. A ne, nejsou obézní. Ad zdraví: Nadváha zdravotně nevadí, vadí obezita. To je rozdíl.

Myslíte tím, co se děje za poslední rok, kdy se lidé nestýkají?
S tím, že se lidé masově nestýkají, bych to úplně nespojovala. Ale že nemáme aspoň trochu normální sociální život, určitě ano. Viz švédský model.

Naše reakce:
Švédský model? Švédsko od své původní strategie ustoupilo, omluvilo se občanům za špatnou strategii a dost šláplo na brzdu. V zemi platila od léta přísnější opatření než u nás a lidé jsou tam obecně velmi zodpovědní. I tak má ale Švédsko daleko větší potíže než Norsko a Finsko, tedy země, které se promořovací cestou nevydaly. Tyto dvě země mají lepší ekonomické výsledky, minimum mrtvých a nemocných a navíc relativní pohodu a bezpečí, protože důsledně testují a trasují a nenechají infekci rozjet.

"Co tedy hraje hlavní roli a jak má člověk co nejlépe pečovat o svůj imunitní systém?
Začít se musí u fyzické zátěže. Je potřeba, aby člověk měl dostatečnou fyzickou aktivitu."
Vážně? To jsme doteď opravdu netušily… objev aspirující na Nobelovu cenu, děkujeme za tuto převratnou informaci. Velká škoda, že paní docentka má pocit, že cvičit se dá nejspíš pouze v kolektivu v tělocvičně nebo ve fitness centru (a bez roušek!), ale ta jsou teď zavřená, takže asi všichni umřeme… Člověk si ani nemůže zajít na jógu do velkého jógového centra, kam si předplatil permici! Žádný pohyb venku se tedy nepočítá, a když cvičíte sami, tak svaly nejspíš (viděno touto optikou) nerostou?
"Důležitý je i pobyt na čerstvém vzduchu. To, že jsme zavření, je úplně špatně, protože nedostatek kyslíku zase vede k horší funkci imunitního systému. Takže celkové nastavení dnešní společnosti je takové, že náš imunitní systém ničí."


Naše reakce:
On někdo lidem zakazuje pobyt na čerstvém vzduchu? Nevšimly jsme si… Nebo je nejčerstvější vzduch v ulicích města, ideálně ve frontě u výdejního okénka nebo v supermarketu, až se otevře?

"I my jsme zachytili reinfekce, ale musím říct, že to šlo ruku v ruce s tím, že to, že vám někdo na sliznici identifikuje virus, vůbec neznamená, že jste nemocný. Řada lidí měla první infekci takovou, že to ani nepocítili, a druhá infekce byla horší. Tady se jedná pravděpodobně o situaci, že když dostanete vyšší virovou nálož, tak virus pronikne i dovnitř do těla, protože ho slizniční imunita nedokáže odbourat. Představte si slizniční imunitu jako smeták, co dokáže zamést určité množství, ale když dostanete mnohonásobně vyšší virovou nálož, tak to neustojí a dojde k průniku do organismu. A v případě, že jste infekci zlikvidoval na sliznicích, tak se vám nevytvoří ty správné paměťové buňky, nebo se jich vytvoří málo.
Takže v momentě, kdy došlo k reinfekci, jsme viděli, že lidé neměli vytvořenou paměťovou stopu. To znamená, že když se znovu infikovali, tak to pro jejich tělo byla jako nová situace, se kterou se nesetkali. To stejné bude pravděpodobně probíhat v čase. Protože už víme, že počet buněk v čase klesá. Teď si říkáme, že cca rok chráněni být můžete, ale jestli déle, to zjistíme až za 6 měsíců, kdy k nám přijdou lidé znovu na testy. Odpověď jednoduše nyní nemáme."

Naše reakce:
Případů reinfekce, kdy lidé opakovaně ONEMOCNÍ, je zdokumentováno dost. I v případě starého typu koronaviru. Pokud ale chytnete novou mutaci, která umí obejít protilátky, máte šanci promořovat se stále dokola. Enjoy! My se pokusíme nezúčastnit. Herd Imunitu už zkoušelo zavést právě Švédsko, zpočátku také Švýcarsko i Británie a nepovedlo se, bylo potřeba strategii změnit, nám se to také vůbec nedaří. Protože ten koncept u covidu zkrátka nefunguje – právě kvůli reinfekcím a poklesu protilátek.

"V této studii dnes máme nějakých 120 až 130 účastníků. Testovali jsme je těsně před tím, než byli očkováni první dávkou, těsně před druhou dávkou, tzn. po třech týdnech, a teď uzavíráme testování čtyři týdny po druhé vakcinaci, kdy by měla být imunitní odpověď nejvyšší.
Bohužel jsme zjistili, že u cca 20 až 25 % lidí po první dávce nejsme schopni naměřit žádnou paměťovou stopu. Po druhé dávce už paměťová stopa nastoupila skoro u všech, kromě asi jednoho nebo dvou procent, nicméně nikdy nedosáhla průměrných hladin, kterou dosahuje u lidí, již nemoc prodělali. Nyní nás čeká další sledování po půl roce, po roce a tak dále, kdy budeme sledovat, jak moc se paměťová stopa bude vyvíjet. A cílem studie je pomoci odpovědět na otázku, zda, či za jak dlouho se bude muset přeočkovávat."

Naše reakce:
To je všechno moc hezké, ale dle instrukcí výrobce vakcíny víme, že u mRNA vakcín nastupuje plná imunita až týden po 2.dávce. Jinak 120 – 130 účastníků versus data z Izraele, kde vakcínu dostalo již přes 5 milionů lidí? 120-130 lidí skutečně není vzorek, ze kterého bychom si - s prominutím - sedly na zadek.

Navíc paní docentka v částech rozhovoru popírá chvílemi sama sebe. Podceňuje očkování, zároveň uvádí, že část lidí po prodělání nemoci protilátky vůbec nemá.

"Takže podle vašeho výzkumu to vypadá, že očkovat lidi, co už onemocněním prošli, je k ničemu?
Řada sledovaných nemoc už před očkováním prodělala a my jsme u nich vůbec neviděli, že by očkování imunitu vylepšilo. To se prostě nestalo. Imunita zůstala zachovaná na nějaké úrovni a nehýbala se. Očkovat lidi, kteří už covidem prošli a mají paměťové buňky, je v tuto chvíli nesmysl. Tím, že se lidé, co už nemocí prošli, očkují, se ubírají dávky, které by měly přijít lidem, již se s virem nesetkali. Dále nemůžeme vědět, jak to zacvičí s imunitním systémem, pokud se tyto dvě věci potkají. Kdo říká, že nijak, tak lže, a kdo říká, že je to špatně, také lže. Informace zatím nemáme. Že je to zbytečné, je jediné, co můžeme říct.
Tím, že očkujeme lidi, co už se nakazili, také popíráme všechny informace, které jsme nasbírali za těch spoustu let, co masivní vakcinace proti jiným nemocem probíhá. Je to na hlavu postavené. Strašně špatně je i to, že lidé, co se očkovat nenechají, byť nemoc prodělali, by mohli být šikanovaní, že by nemohli cestovat a žít normální život, přitom jsou na tom z hlediska imunity často i lépe."

Naše reakce:
Očkování není povinné, takže nevíme o tom, že by lidé byli šikanováni, když se nechtějí očkovat. Vakcín je nedostatek a je o ně velký zájem. Jinak není pravda, že očkování imunitu nevylepší a že by na tom lidé po nemoci byli s imunitou lépe. Naopak: Po nemoci můžete mít nízké hladiny protilátek. Očkováním si hladinu zvýšíte, je to takový booster. Po mRNA vakcínách vznikají tak vysoké hladiny protilátek, o jakých se vám normálně ani nesnilo. Další (třetí) dávku vakcíny pak můžete odložit na dobu, kdy vám hladina začne klesat. Protože nové mutace z JAR a P1 významně snižují účinek protilátek, takže jich potřebujete opravdu hodně, jinak se můžete promořovat znovu a znovu. Leda byste prodělali rovnou „JARku“, pak byste byli imunní vůči všem ostatním. Ale i tak je lepší dostat vakcínu, než se s tzv. JARkou potkáte. Není úplně příjemná…

"Zaměřovali jste se při výzkumu ať už té imunity po prodělání nemoci nebo vakcín na efekt mutací?
Vůbec. Když nemoc proděláte, tak máte vyvinutý systém, aby reagoval na celý virus. Nevýhodou vakcín je, že například genové reagují jen na S protein (část viru, která se je zodpovědná za vazbu na lidské buňky), a když by došlo k nějakým úplně šíleným mutacím, tak by mohly být k ničemu a musely by se vyvinout nové. Zatím to bohudík tak není."

Naše reakce:
mRNA vakcíny jsou vakcínami 1. generace proti covidu. Nejsou perfektní, ale stejně jsou na to, jak rychle musely být dokončeny, výsledky skvělé. Moderna i Pfizer už testují booster proti novým mutacím, CureVac od Bayeru asi bude už rovnou vylepšený. Vznikají samozřejmě postupně i typy vakcín, které budou obsahovat i další úseky Covidu 19 a několik typů spike proteinu. Pracuje se na tom.

"Je ještě něco kromě očkování lidí, kteří už mají imunitu, co byste na vakcinačním programu v Česku změnila?
Mně osobně nedává smysl očkovat lidi ve fertilním věku, to znamená lidi, kteří jsou mladí a plánují zplodit děti, pokud tedy samozřejmě nejde o rizikovou skupinu. Nechci, aby to vypadalo, že nejsem zastánce očkování. Ba naopak, třeba se nemohu smířit s tím, že někteří lidé odmítají očkovat své děti v odzkoušených schématech, to je pro mě nepochopitelné. Ale velmi mě mrzí, že se takhle tlačí na očkování lidí ve fertilním věku a mladistvé. Buďme upřímní, my jako lidstvo nemáme informace o tom, jak vakcína funguje, my nevíme, jestli se třeba nějaké dlouhodobé efekty neprojeví za 10 nebo 15 let. Fakta nejsou.

Takže můj osobní názor je: Ano, naočkujme populaci, která je riziková jako starší spoluobčané, naočkujme chronicky nemocné, mohou se nechat očkovat dobrovolníci. Ale toho, kdo se očkovat nechce a je mladý, toho bych neočkovala, a hlavně ho kvůli tomu neomezovala. U řady svých mladých kolegů totiž vidím, že se nebojí nemoci. Ale bojí se, že pokud se nebudou očkovat, tak nebudou moci cestovat, chodit do divadel, restaurací, prostě žít normální život. A to by důvod k očkování rozhodně být neměl. Vlastně jim o ochranu zdraví vůbec nejde, a to mi přijde minimálně podivné."

Naše reakce:
Tak znovu: Musíme testovat, trasovat a očkovat, jinak taky bude Covid 19 mutovat a můžeme se promořovat dokola. A nevidíme důvod, proč neočkovat mladé lidi, děti a ženy ve fertilním věku. Chceme snad, aby měli po „promoření“ neurologické potíže, nemocné srdce, postižené plíce – a další následky, nebo se trápili dlouhodobě s long covidem apod.? Chceme, aby ženy chytily covid v těhotenství a přišly třeba o ledvinu, kus plic nebo dokonce o dítě? Co je to za demagogii? Slyšela paní docentka o následcích covidu? A to i u mladých lidí s relativně lehkými průběhy?!

Žádáme média, aby podobné řečníky nenechala šířit bludy a přistupovala k jejich vyjádřením kriticky a na jejich zavádějící odpovědi reagovala. Dopad těchto nepodložených populistických a líbivých tvrzení o tom, že vše se vyřeší pobíháním venku, zdravou stravou a posilováním imunity, stojí za bezútěšným stavem epidemie v České republice. Denně čteme ve skupině smutné příběhy lidí, kteří se kvůli podobným "názorům" ve veřejném prostoru, cítili neporazitelní (protože přece zdravě jedí, jsou štíhlí a mají skvělou imunitu), stali se obětí covidu s vážným průběhem a dlouhodobými následky… nebo si nakazili příbuzné, kteří zemřeli. Tato nemoc se chová spíše jako ruská ruleta bez pravidel a vaše zdravá strava a zdánlivě neprůstřelná imunita ji příliš nezajímá.

Tereza Boehmová a Lucie Tomanová