"A to mají jako děti sedět doma navždycky? Chcete mít z dětí blbce a nevzdělance?"
Často mi píšete, že propadáte beznaději a že nemáte už sílu diskutovat s tzv. "popírači" a zlehčovači. Nedivím se vám. Jedna členka skupiny Pacienti s Covid 19 v Česku a na Slovensku mi před časem navrhla, jestli bych nepřipravila set odpovědí na opakující se komentáře. Přijde mi to jako dobrý nápad. Odpovědi by pak šly zkopírovat a vkládat do diskusí a nezdržovat se s opakovaným formulováním.
Začnu tedy evergreenem k otevření či zavření škol v době epidemie:
"A to mají jako děti sedět doma navždycky? Chcete mít z dětí blbce a nevzdělance?"
Ne, děti navždycky sedět doma nemusí, ale do školy prezenčně by děti/studenti měli chodit, až to bude bezpečné (pro ně i pro učitele) a to zatím stát zajistit vůbec neumí. Hygiena naprosto selhává, když děti neposílá na testy (celé září a říjen se děti prakticky netestovaly a proto ani nemáme spolehlivá data o nákazách mezi dětmi ve školách, i tak ale byli právě učitelé druhou nejvíce zasaženou profesí, hned po zdravotnících a nakazili se samozřejmě převážně ve školách).
A co máme asi dělat, když musíme chodit do práce?!
Ano, tohle je závažné a komplikované téma. Nepříjemná situace, které čelíme už ¾ roku. Ale upřímně, i když to je náročné na organizaci a rozhodně to není ideální, všichni jsme děti mezi únorem a zářím zvládli a přežili jsme (někdy tesně, já vím). Stejně jako si s dětmi poradíme každé prázdniny a taky je na 2 měsíce neuspíme nebo nezakopeme pod zem a musíme jim zařídit hlídání a aktivitu, i když chodíme do práce. Jiná situace je ve zdravotnictví – ale pro ně zůstaly otevřené spádové školy. Opět, není to ideální, ale je to lepší než nic. Jde o zdraví! Mnozí zdravotníci navíc spádových škol ani nevyužili a byli schopni zajistit hlídání dětí jinak. A za to jim patří velký dík. Stejně jako za každodenní hrdinství, že se o nakažené starají a vystavují se velkému riziku. Otevření škol a opětovné šíření nákazy přes žáky do rodin je neskutečná bezohlednost k těmto výjimečným lidem. Rozumím, že dětem chybí sociální kontakt, ale to chybí i dětem, které třeba trpí dlouhodobě nějakou závažnou nemocí a do školy kvůli tomu nemohou i několik let bez ohledu na koronavirus. I na ně mysleme.
"Měli přece roušky" je nezodpovědná a nebezpečná výmluva
Hygiena se nepřímo podílí na šíření epidemie, když netrasuje a do karantén neposílá celé třídy (popřípadě celé školy), ale jen žáka vedle v lavici s odůvodněním, že „měli roušky.“ Přitom všichni víme, že děti v rouškách nesvačí a v jídelně jedí bez nich, navíc jsou to děti, s rouškami různé kvality zacházejí různě. Rouška je jen pomocné opatření, které šíření zpomaluje, nikoliv blokuje. Nelze na roušky spoléhat. Zvláště v prostorech školy, v zimě, kde sedí 30 žáků. Ani tolik opěvované větrání nákazu nezastaví. Spíše naopak. Děti, které nejsou zvyklé na otužování, přijdou z vytopených domovů do průvanu ve škole, budou k virům naopak náchylnější a spíše onemocní.
Jak to skutečně chodí ve školách? Zatajování informací a riskantní chování mnohých škol
Některé školy se také podílejí na šíření nákazy – nehlásí případy, nechtějí, aby učitelé chodili na testy, nákazy tutlají a už vůbec neinformují rodiče o tom, že ve škole se ve třídách šíří nákaza. Tyhle informace se tají a unikají jen neoficiálně – dokud není velký průšvih. A on samozřejmě brzy je. Protože COVID - 19 se ve školách prostě šíří. A tutlání a tajení odnese nějaké dítě se slabší imunitou (ano, i takové jsou), nebo nemocný příbuzný doma. Na tyhle lidi se ministr školství a zdravotnictví úplně vykašlali a v podstatě je předhodili viru a obětovali. Je ostuda, že rodiče nemají na výběr a jsou nuceni děti – a to i ty nemocné a oslabené – do školy posílat nebo si složitě vyřizovat individuální plány a kontaktovat psychologické poradny.
Konkrétní případy se objevily i v článku na pedagogickém serveru pro učitele s názvem: Školy: hygienické stanice ignorují riziko šíření
Analýzy (a to i například ty z dob španělské chřipky) ukazují, že právě uzavření škol je klíčovým faktorem pro zpomalování epidemií. Podívejte se na to, jak probíhala nákaza v Česku – zavření škol v únoru nám výrazně pomohlo. Nákaza se rozšířila v září s otevřením škol a zpomalila opět 2-3 týdny po uzavření škol. A jde opět nahoru po dalším otevření škol. Kolik životů to zbytečně musí stát, než to ministrům Plagovi a Blatnému dojde?
U Covidu 19 výzkumy jednoznačně potvrzují, že děti jsou nevědomky bezpříznakoví přenašeči nebo přenášejí vir s mírnými příznaky. Zavlečou nákazu domů a otevřením škol vláda ohrožuje všechny rodiny a jejich příbuzné.
Děti jsou bezpříznakoví přenašeči a roznášejí nemoc do rodin a na učitele
Online výuka je dobrou (ale samozřejmě nikoliv ideální) alternativou, která ovšem má zásadní výhodu - ochraňuje zdraví dětí i učitelů. Je potřeba pracovat na jejím vylepšení a dostupnosti pro sociálně slabší rodiny a školit učitele, aby to pro ně bylo snazší. Ale online výuka by měla přetrvat do chvíle, než se určité procento naočkuje. Navíc vyšla nová studie lékařů z dětské nemocnice ve Filadelfii, která odhalila zvýšené biomarkery související s poškozením krevních cév u všech dětí se SARS-CoV-2 bez ohledu na závažnost onemocnění - tedy i u těch, které měly lehký průběh.
Vědci zjistili zvýšené biomarkery související s poškozením krevních cév u všech dětí se SARS-CoV-2 bez ohledu na závažnost onemocnění
Jsme ve válce. Kdyby venku vybuchovaly granáty a létaly kulky, pošlete děti do školy?
Navíc – a to je zásadní - teprve přicházíme na to, co tento virus v těle dovede. Takže ano, je to nepříjemné a není to ideální, ale tohle je jako válka, jen střelba venku není vidět... protože je to virus. Kdyby se na ulici nebo ve škole náhodně střílelo, budete taky žádat, aby děti šly do školy? Tohle je podobné, jen ti chudáci děti si nevědomky pozabíjí nebo trvale invalidizují příbuzné. Kdokoliv hovoří o „psychických škodách“ na dětech uzavřených doma – nechci vidět ty psychické škody, které způsobí smrt v rodině zaviněná nákazou od dítěte ve škole…. Troufnu si říct, že tomu se pár měsíců doma na online výuce fakt nevyrovná. Očkování dospělých je blízko, už to vydržme! Ve chvíli, kdy budou naočkované a chráněné alespoň rizikové skupiny, situace bude hned veselejší.
Tady se budu opakovat. Je zajímavé, že najednou je každý v Česku expert na vzdělávání. Škola přitom nerozhoduje sama o sobě, kdo ve výsledku je a není hloupý/vzdělaný a "učení" probíhá po celou dobu studia stejně většinou doma. Domácí úkol nebo příprava na písemku, se odehrává doma. Škola látku vysvětlí a předžvýká, ale učení je na každém jedinci. Uvidíte, že za pár let se nepozná, které děti byly doma a které ne. Doženou to. Zdraví je a mělo by být vždy na prvním místě.
Začnu tedy evergreenem k otevření či zavření škol v době epidemie:
"A to mají jako děti sedět doma navždycky? Chcete mít z dětí blbce a nevzdělance?"
Ne, děti navždycky sedět doma nemusí, ale do školy prezenčně by děti/studenti měli chodit, až to bude bezpečné (pro ně i pro učitele) a to zatím stát zajistit vůbec neumí. Hygiena naprosto selhává, když děti neposílá na testy (celé září a říjen se děti prakticky netestovaly a proto ani nemáme spolehlivá data o nákazách mezi dětmi ve školách, i tak ale byli právě učitelé druhou nejvíce zasaženou profesí, hned po zdravotnících a nakazili se samozřejmě převážně ve školách).
A co máme asi dělat, když musíme chodit do práce?!
Ano, tohle je závažné a komplikované téma. Nepříjemná situace, které čelíme už ¾ roku. Ale upřímně, i když to je náročné na organizaci a rozhodně to není ideální, všichni jsme děti mezi únorem a zářím zvládli a přežili jsme (někdy tesně, já vím). Stejně jako si s dětmi poradíme každé prázdniny a taky je na 2 měsíce neuspíme nebo nezakopeme pod zem a musíme jim zařídit hlídání a aktivitu, i když chodíme do práce. Jiná situace je ve zdravotnictví – ale pro ně zůstaly otevřené spádové školy. Opět, není to ideální, ale je to lepší než nic. Jde o zdraví! Mnozí zdravotníci navíc spádových škol ani nevyužili a byli schopni zajistit hlídání dětí jinak. A za to jim patří velký dík. Stejně jako za každodenní hrdinství, že se o nakažené starají a vystavují se velkému riziku. Otevření škol a opětovné šíření nákazy přes žáky do rodin je neskutečná bezohlednost k těmto výjimečným lidem. Rozumím, že dětem chybí sociální kontakt, ale to chybí i dětem, které třeba trpí dlouhodobě nějakou závažnou nemocí a do školy kvůli tomu nemohou i několik let bez ohledu na koronavirus. I na ně mysleme.
"Měli přece roušky" je nezodpovědná a nebezpečná výmluva
Hygiena se nepřímo podílí na šíření epidemie, když netrasuje a do karantén neposílá celé třídy (popřípadě celé školy), ale jen žáka vedle v lavici s odůvodněním, že „měli roušky.“ Přitom všichni víme, že děti v rouškách nesvačí a v jídelně jedí bez nich, navíc jsou to děti, s rouškami různé kvality zacházejí různě. Rouška je jen pomocné opatření, které šíření zpomaluje, nikoliv blokuje. Nelze na roušky spoléhat. Zvláště v prostorech školy, v zimě, kde sedí 30 žáků. Ani tolik opěvované větrání nákazu nezastaví. Spíše naopak. Děti, které nejsou zvyklé na otužování, přijdou z vytopených domovů do průvanu ve škole, budou k virům naopak náchylnější a spíše onemocní.
Jak to skutečně chodí ve školách? Zatajování informací a riskantní chování mnohých škol
Některé školy se také podílejí na šíření nákazy – nehlásí případy, nechtějí, aby učitelé chodili na testy, nákazy tutlají a už vůbec neinformují rodiče o tom, že ve škole se ve třídách šíří nákaza. Tyhle informace se tají a unikají jen neoficiálně – dokud není velký průšvih. A on samozřejmě brzy je. Protože COVID - 19 se ve školách prostě šíří. A tutlání a tajení odnese nějaké dítě se slabší imunitou (ano, i takové jsou), nebo nemocný příbuzný doma. Na tyhle lidi se ministr školství a zdravotnictví úplně vykašlali a v podstatě je předhodili viru a obětovali. Je ostuda, že rodiče nemají na výběr a jsou nuceni děti – a to i ty nemocné a oslabené – do školy posílat nebo si složitě vyřizovat individuální plány a kontaktovat psychologické poradny.
Konkrétní případy se objevily i v článku na pedagogickém serveru pro učitele s názvem: Školy: hygienické stanice ignorují riziko šíření
Analýzy (a to i například ty z dob španělské chřipky) ukazují, že právě uzavření škol je klíčovým faktorem pro zpomalování epidemií. Podívejte se na to, jak probíhala nákaza v Česku – zavření škol v únoru nám výrazně pomohlo. Nákaza se rozšířila v září s otevřením škol a zpomalila opět 2-3 týdny po uzavření škol. A jde opět nahoru po dalším otevření škol. Kolik životů to zbytečně musí stát, než to ministrům Plagovi a Blatnému dojde?
U Covidu 19 výzkumy jednoznačně potvrzují, že děti jsou nevědomky bezpříznakoví přenašeči nebo přenášejí vir s mírnými příznaky. Zavlečou nákazu domů a otevřením škol vláda ohrožuje všechny rodiny a jejich příbuzné.
Děti jsou bezpříznakoví přenašeči a roznášejí nemoc do rodin a na učitele
Online výuka je dobrou (ale samozřejmě nikoliv ideální) alternativou, která ovšem má zásadní výhodu - ochraňuje zdraví dětí i učitelů. Je potřeba pracovat na jejím vylepšení a dostupnosti pro sociálně slabší rodiny a školit učitele, aby to pro ně bylo snazší. Ale online výuka by měla přetrvat do chvíle, než se určité procento naočkuje. Navíc vyšla nová studie lékařů z dětské nemocnice ve Filadelfii, která odhalila zvýšené biomarkery související s poškozením krevních cév u všech dětí se SARS-CoV-2 bez ohledu na závažnost onemocnění - tedy i u těch, které měly lehký průběh.
Vědci zjistili zvýšené biomarkery související s poškozením krevních cév u všech dětí se SARS-CoV-2 bez ohledu na závažnost onemocnění
Jsme ve válce. Kdyby venku vybuchovaly granáty a létaly kulky, pošlete děti do školy?
Navíc – a to je zásadní - teprve přicházíme na to, co tento virus v těle dovede. Takže ano, je to nepříjemné a není to ideální, ale tohle je jako válka, jen střelba venku není vidět... protože je to virus. Kdyby se na ulici nebo ve škole náhodně střílelo, budete taky žádat, aby děti šly do školy? Tohle je podobné, jen ti chudáci děti si nevědomky pozabíjí nebo trvale invalidizují příbuzné. Kdokoliv hovoří o „psychických škodách“ na dětech uzavřených doma – nechci vidět ty psychické škody, které způsobí smrt v rodině zaviněná nákazou od dítěte ve škole…. Troufnu si říct, že tomu se pár měsíců doma na online výuce fakt nevyrovná. Očkování dospělých je blízko, už to vydržme! Ve chvíli, kdy budou naočkované a chráněné alespoň rizikové skupiny, situace bude hned veselejší.
Tady se budu opakovat. Je zajímavé, že najednou je každý v Česku expert na vzdělávání. Škola přitom nerozhoduje sama o sobě, kdo ve výsledku je a není hloupý/vzdělaný a "učení" probíhá po celou dobu studia stejně většinou doma. Domácí úkol nebo příprava na písemku, se odehrává doma. Škola látku vysvětlí a předžvýká, ale učení je na každém jedinci. Uvidíte, že za pár let se nepozná, které děti byly doma a které ne. Doženou to. Zdraví je a mělo by být vždy na prvním místě.