Musím se přiznat, že jsem poslední dva měsíce nemohla psát. Kdykoliv jsem si sedla k počítači, že napíšu pokračování článků o covidu, udělalo se mi špatně. Důvodem byla velká beznaděj a bezmoc.

V létě jsem napsala článek o 3. dávce a nutnosti očkovat urychleně děti od 5 let, aby mohly bezpečně do škol. Od té doby jen sleduju další pomalý náraz do zdi, kterou ale všichni mohli vidět. Jen se podívat pořádně.

Česká společnost děti klidně obětovala nákaze

Panovala vsudypřítomná hluchota velké části našich spoluobčanů a dobrovolné obětování školkových a školních dětí promoření covidem, když očkování bylo na dosah ruky. Lhaní škol, zatajování nákaz a odkládání karantén, švindlování s testy a zdraví dětí až na posledním místě, hlavně, aby školy jely za každou cenu, chodilo se hromadně do kin a divadel a jezdilo na výlety do různých ubytovacích zařízení, přestože jsme celý loňský rok poslouchali, jak jsou děti pozadu a nesmí bez učení být ani den. Zdá se, že šlo spíš o něco jiného. Děti se nahnaly do divadel, aby se hlavně podpořila po covidu vyhladovělá česká kultura a školy vykoupily lístky... na zdraví žáků bez ohledu. Příšerné.

Zdržování očkování dětí

I když Izrael s očkováním alespoň chronicky nemocných dětí od 5 let začal již v srpnu. My čekali a čekali na milostivé vyjádření EMA a poslouchali naprosto zcesté a trestuhodné bludy o „imunitě dětí“, která si s virem poradí. No, neporadí.

Neporadila si s tím v zahraničí, kde se už několik měsíců plní dětské JIP a dětská oddělení. Neporadí si s tím ani tady. Zejména na prahu varianty Omicron, která, stejně jako Delta, jde především po neočkovaných a to jsou ve velkém procentu děti a těhotné ženy. Výsledkem jsou předčasné porody, potraty a bohužel často i úmrtí neočkovaných matek a také „promořené“ děti (zatím) variantou delta, mnohdy s trvalými následky a long covidem. A to nemluvím o dětech (a jejich vyděšených rodičích), které si prošly a ještě projdou peklem s názvem PIMS.

Prosím, nepodceňujte jej - ani, když o něm nic moc neví váš pediatr. Ne všichni se o to bohužel zajímají. Raději při podezření a jasných příznacích dítě vezměte a zajeďte s ním do větší nemocnice, kde mají s post covidovým syndromem u dětí zkušenosti.

Kdybyste věděli, kolik rodičů se na mě v messengeru obrací, že uvěřili nezodpovědným blafům, že dětem covid nic nedělá a teď mají děti s následky nebo v nemocnici a bojí se o jejich život. Brečeli byste.

Sprostý dopis antivaxerům

Jediné, co bych asi v posledních týdnech byla schopná vytvořit, by bylo psáno podobným stylem jako dopis onoho naštvaného lékaře, který zcela po právu napsal některým pacientům od plic, co si o nich myslí. Ale to se mi psát nechtělo. To se hodí tak leda na facebook, ne sem.

Zde onen dopis: Lékařům dochází trpělivost. Praktik z Červených Peček si už nebere servítky.

Než nadávat hlupákům, raději jsem se zaměřila jen na práci ve skupině Pacienti s Covid 19 v Česku a na Slovensku. A snažila se všemi možnými i nemožnými způsoby před covidem ochránit rodinu a především své děti, což se mi dosud naštěstí daří. Kéž to vydrží.

Ačkoliv jsme s adminkami tajně doufaly, že skupina Pacienti s Covidem 19 už na konci roku 2021 nebude potřeba a budeme sdílet maximálně tipy na doléčení long covidu, bohužel vir je tu pořád s námi a varianta omicron nevypadá zatím moc příznivě. Zejména pro neočkované děti. U očkovaných 3 dávkami k nákaze dojít může, ale větišnou to zvládnou s lehkým průběhem, tak na co čekáme? Je potřeba povolit honem i přeočkování dětí od 12 let, které už jsou také skoro půl roku od druhé dávky.

Proč se ministrem zdravotnictví nestal lékař Bohuslav Svoboda? Jako jediný je při věci.

Jak známe přístup velké části Čechů, bude to blbé a nikdo než my sami - náš přístup a naše dobrovolná opatření a opatrnost - nás neochrání. Ze slov nového ministra zdravotnictví Válka je jasné, že bohužel nepřišla žádná změna kurzu a zůstávají prázdné fráze místo prevence a včasného zásahu. Škoda, že se ministrem zdravotnictví nestal MUDr. Bohuslav Svoboda, který je během celé pandemie asi nejvíc při věci a o nutnosti očkování dětí od 5 let mluvil stejně jako já už letos v létě. Mezitím jsme jen ztratili půl roku a s očkováním dětí se začíná teprve teď a stále panuje řada předsudků.

Očkování, ve které jsme všichni vložili velké naděje, na původní i dosud zmutnované varianty fungovalo, funguje a zachránilo zdraví a životy miliardám lidí po celém světě. Varianta Omicron bohužel klade na vědce nové nároky a pravděpodobně se bohužel dočkáme dalších dávek vakcín a úpravám na mutace. Jak věda postupuje, máme i více a více nadějných léků, které snad budou brzy k dispozici, takže ačkoliv konec epidemie zřejmě není příliš blízko, věřím, že i další rok ve zdraví přežijeme.

Zázrak jménem očkování dětí ve Vídni

Opravdu mě letos dojalo, jak si lidé ve skupině pomáhali a navzájem předávali tipy ohledně očkování dětí od 5 let ve Vídni – které bylo možné o celý měsíc dříve než to šlo v Česku - a slzy v očích jsem měla, když si členové navzájem radili při cestě přes hranice, překládali formuláře z němčiny a dokonce se jedna paní z Vídně nabídla, že se na ni lidé ze skupiny mohou obracet, kdyby byl při komunikaci s očkovacím personálem jazykový problém. Nádhera.

Spousta rodin už má - i díky naší skupině a informacím z ní - naočkované děti oběma dávkami a nemusely se zdržovat, než se rozběhne zkostnatělý systém v ČR. Kdy se čekalo na rozředěné lahvičky se speciální barvou víčka pro děti, ale jinak v nich byla stejná 1/3 vakcíny pfizer jako dostávali dospělí. Ta slavná „vakcína pro děti“ je pouze vylepšená stabilizační látkou, aby vydržela ve vyšších teplotách a nebyly potřeba mrazící boxy. Jinak rozdíl žádný. To zdržování bylo trestuhodné a zbytečné. Naštěstí je tu země jako Rakousko, která to včas pochopila a umožnila očkování dětí nad 5 let všem občanům EU, kteří měli zájem.

Mít informace totiž neznamená se děsit a paralyzovat se strachem, ale naopak - včas vědět znamená větší šanci přežít a ochránit naše blízké a rodiny. To se mi letos potvrdilo mnohonásobně.

Don´t Look Up

Moji nechuť psát články přerušil až film Don´t Look Up (česky K zemi hleď), který nyní láme rekordy sledovanosti na Netflixu.

Jak blízký mi byl osud jedné z hlavních postav, která zoufale včas varuje společnost, ale ta ji neslyší a raději ji označí za hysterku, útočí na ni přes sociální sítě a dělá z ní šílence. Protože společnost nechce slyšet pravdu, ztratila o ni zájem, chce poslouchat jen to, co se jí líbí, co jde po povrchu, chce se jen bavit, klidně až do konce. Na Titaniku se zkrátka stále tančí...

Dokonalá metafora. Asteroid, covid nebo klimatická změna – k tomu všemu se lidstvo staví stejně. Raději si fotit zadky v plavkách na instagramu a točit „storýčka“, než bychom si připustili, že je potřeba něco změnit. Něco obětovat a zachránit se včas.

Ztratili jsme schopnost odlišovat fakta od dojmů. Každou vyslovenou blbost od manipulativního žvanila - třeba i ověnčeného tituly - bohužel považujeme za „názor“ hodný respektu. Jak již řekl někdo moudrý přede mnou – na vlastní názor má jistě právo každý, na vlastní „fakta“ už ale nikoliv.

První odvážný výpad proti dezinformátorům

Proto je naprosto skvělým krokem, že redakce Aktuálně cca před měsícem konečně zrušila blogy dezinformátorům - panu Hnízdilovi, Hamplové a Tománkovi. Nejde o cenzuru, pan Hnízdil a spol. jistě najdou jiné kanály, kde své bludy budou šířit dál. Zpravodajský portál Aktuálně ale – jako seriózní server – dezinformátorům prostor poskytovat prostě nemusí.

Vysvětlení šéfredaktora zde

Jak zábavné a vzdálené bylo dívat se na film Idiokracie z roku 2006 a jak děsivé a blízké je to teď. Jsme od toho opravdu malý krok. A pokud neuděláme nic – a možná už je bohužel i tak pozdě - nezbývá nám než si sednout si ke stolu s blízkými a rodinou a čekat na konec světa jako ve filmu Don´t Look Up. A to se mi tak nějak ještě nechce. Co vám?