11. května si 180 miliónový asijský národ zvolí novou vládu. Poprvé za dobu jeho existence snad nastane situace, kdy jednu demokratickou vládu vystřídá druhá. Letošní volby si ale drží prvenství ještě v několika ohledech. Poprvé budou moci své zástupce na základě stranického klíče volit občané kmenových území známých pod zkratkou FATA. Po 40 letech má šanci zvítězit jiné politické uskupení, než tradiční Pákistánská lidová strana klanu Bhuttových nebo Muslimská liga-Naváz průmyslového magnáta Naváze Šarífa. Smutné prvenství si nicméně drží i letošní předvolební kampaň. Kvůli útokům radikálních islamistů na zástupce sekulárních stran patří k nejkrvavějším v historii Pákistánu.

Tálibán – skrytá síla voleb

Na bazarech v pákistánské metropoli Islámábádu vyrostla během posledních dnů kontrolní stanoviště. Policisté v podvečer, kdy je tu nejvíc rušno, kontrolují každé auto, které chce vjet dovnitř. Strach z teroristických útoků tak vstoupil do života všech místních obyvatel – nakupovat na trh totiž jezdí každý. „Samozřejmě, je to otrava, ale mám lepší pocit, když jsou tu policejní hlídky,“ komentuje situaci jeden z prodavačů. Obavy jsou na místě. Ještě před zahájením letošní předvolební kampaně oznámil pákistánský Tálibán, že demokracie a volební proces jdou proti islámu a lidé by se jich proto neměli účastnit. “Tálibán se snaží lidi od voleb odradit zvýšeným násilím. Od ledna zaznamenáváme každý týden kolem 70 násilných incidentů a kolem 170 mrtvých,“ upozorňuje analytik Imtiaz Gul. Číslo se mi zdá poněkud nadsazené, ale na víc než stovce mrtvých za poslední měsíc se shodují všechna média.

Jasný je, narozdíl od počtu obětí, cíl útoků - kandidáti nebo příznivci tří sekulárních prodemokratických stran – sociálně demokratické Pákistánské lidové strany (PPP), umírněně levicové Lidové národní strany (ANP) a Sjednoceného národního hnutí (MQM). Tálibán se jim věnuje po všech stránkách. Najatí zabijáci vraždí jednotlivé kandidáty, před kancelářemi jejich volebních týmů vybuchují nálože a jejich předvolební shromáždění se pro příznivce mění v krvavou lázeň. Tato samostatná předvolební kampaň Tálibánu má jasnou strategii – dostat do parlamentu strany, které budou radikálům více nakloněné nebo proti nim alespoň nebudou veřejně vystupovat. „Naši kandidáti se nemůžou volně pohybovat, aby mobilizovali své příznivce, zatímco náboženská strana Džamáate islámí vede intenzivní kampaň bez problémů. Naši příznivci dokonce dostávají výhružky, že si nesmí vylepovat naše samolepky, vyvěšovat plakáty nebo jakékoliv znaky toho, že s námi sympatizují,“stěžuje si na neregulérní podmínky Hassan Bunerí, jeden z vůdců ANP v Buneru.

Sekulární strany v jeden moment žádaly Hlavní volební komisi o odložení voleb kvůli diskriminaci a nedostatku ochrany ze strany státu. Argumentovaly, že za takových podmínek nemůžou být volby považovány za regulérní. Minulý týden, ale zástupci těchto stran vystoupili bok po boku s prohlášením, že navzdory všem problémům se voleb zúčastní, odklad by nic nevyřešil.“Celá kampaň je nefér, ale našli jsme i tak cestu, jak se k voličům dostat. Pořádáme tajná shromáždění uvnitř budov, obcházíme voliče dům od domu nebo posíláme textové zprávy, abychom nikoho neohrožovali,“vysvětlil pro týdeník Friday Times zástupce strany ANP ze Svátu. Přiznal ale, že se ANP během předvolební kampaně potýká s problémem přeběhlictví. Jejich kandidáti zkrátka, buď ze strachu o vlastní život nebo z vypočítavosti, přestupují na kandidátky náboženských stran, které, podle nich, mají větší šanci získat parlamentní křesla, alespoň v provinciích Chajbar Pachtúnkwá a v Balúčistánu.

S podobným trendem se potýká i Sjednocené národní hnutí a v omezené míře Pákistánská lidová strana, odkud kandidáti přestupují buď do strany horkého favorita voleb Imrána Chána nebo k etablované náboženské straně pravého středu Džamíjate ulamáje islám - Fazl (JUI-F) s kontroverzním klerikem Fazlurem Rahmanem v čele. Ani „otec Tálibánu“, jak mu někdy novináři přezdívali, se ale ohnivému chapadlu konzervativních fanatiků nevyhnul. Už dvakrát unikl v rámci předvolební kampaně útoku. Čím se islámský duchovní, který ještě v roce 2008 zvažoval bojkot tehdejších voleb a chtěl vyvolat v Pákistánu islámskou revoluci, znelíbil? Nastolil příliš „umírněný“ program. Do strany přijímá i oholené členy a dokonce ženy. Právě jejich masivní zapojení (ať už aktivní nebo jen jako voliček) je k velké nelibosti Tálibánu dalším výrazným rysem letošních parlamentních voleb.

Mladí a ženy – nová síla voleb

53-letá Badam Zari je první žena v pákistánských dějinách, která kandiduje ve volbách z kmenových území. Negramotná žena v domácnosti se uchází jako nezávislá o křeslo za kmenovou oblast Bádžaur. Jejím cílem je zlepšit postavení žen v této oblasti a založit pečovatelské centrum pro vdovy a staré ženy. Není jedinou ženskou kandidátkou. Za oblast Díru by zas ráda do parlamentu usedla viceprezidentka ženského křídla Pákistánského hnutí za spravedlnost Imrana Chána – Nusrat Begum. Její strana ji sice na kandidátku neumístila, do předvolebního klání se přesto pustila jako nezávislá.“Postoj mé strany mě mrzí a můžu ujistit Imrana Chána, že nedostane hlas od jediné ženy z Dolního Díru,“ kritizovala přístup svého vůdce v médiích paní Begum.

A na faktu, že ženy a mládež můžou mít letos velký vliv na volební výsledky, především u zmiňovaného Imrana Chána, se shoduje většina pákistánských médií. Bývalé národní kriketové hvězdě totiž hraje do karet i další prvenství letošních voleb. Věk voličů se snížil z 21 na 18 let, z 90 miliónů registrovaných voličů je 40 miliónů prvovoličů a podle nejnovějšího průzkumu pákistánského Gallupova institutu chce velká část z nich hlasovat pro Imrana Chána. Předseda Hnutí za spravedlnost a bohatý filantrop je pro ně jedinou nadějí na změnu:“Ostatní vůdci pořád tvrdí, jak změní to a ono, ale všichni už u moci byli a jsme na tom hůř a hůř. Imran Chán není zkorumpovaný a slibuje, že s korupcí zatočí a také nebude podržtaškou Washingtonu,“ vysvětluje důvody, proč dá hlas bývalé kriketové hvězdě Momina, studentka univerzity v Ráwalpindí. Hnutí za spravedlnost kromě neskrývaného antiamerikanismu staví i na velké nespokojenosti se současnou vládou.

Vládní Lidové straně se například snaží odlákat tradiční voliče z řad zemědělců. „Vyřeším problémy farmářů“ – hlásá jedno z jeho předvolebních hesel. Jakkoliv populistický se tento přístup jeví, podle Gallupova průzkumu ovoce přinést může. Z voličů nakloněných Imranu Chánovi 42% přiznalo, že v minulých volbách dalo hlas PPP a 24% Šarífově PLM-N. To není dobrá zpráva ani pro dříve jasného favorita voleb Naváze Šarífa. Ten sice stále a celkem logicky sází na silnou voličskou základnu v rodném Puňdžábu, který má v parlamentu zastoupení nejvyššího počtu křesel. K jeho vítězství může přispět i většinový volební systém, kdy vítězná strana v oblasti získává všechny hlasy. Na druhou stranu Šaríf má za sebou dvě vládní období, které vždy končily nařčením z korupce a nepotismu a rozhodně není ani favoritem pořád vlivných armádních kruhů. Možná i to je důvod, proč Šaríf jedno z posledních předvolebních shromáždění zakončil jasným vzkazem voličům: „My jsme udělali z Pákistánu jadernou velmoc, my jsme nehráli kriket!“

Psáno pro LN