Jak jsem potkala Stinga
Můj Americký sen zahájil Sting. Ano, přesně ten zpěvák, u kterého jsem se v páté třídě díky katastrofálnímu vzdělávacímu systému základních škol pohoršovala, proč si někdo, kdo chce dělat popmusic, říká Smraďoch. (Pro všechny neangličtináře, byla to klasická chyba lajdáckého analfabeta. Stink s "k" znamená sice Smraďoch, ale ten zpěvák si říká Sting s "g" a to bychom mohli přeložit jako Žihadlo.)
Konečně jsem byla v New Yorku. V podzimním odpoledni roku 2011. První hodiny. Na Time Square ve Starbucks. S kufrem v ruce. Plná nadějí i obav. Za mnou strašně dlouhá fronta. Stála jsem tam vyvalená a zmatená jak včela z možností různých variant káv, které si mohu objednat. Vůbec jsem se nedokázala rozhodnout a zdržovala. Ale naštěstí přede mnou stálo slavné Žihadlo.
Já vůbec nevěděla, kdo ten chlap je, ale poměrně rychle jsem pochopila, že zažívám ten vyhlášený moment americké spontánní a nezištné pomoci. Narozdíl ode mne byl zorientovaný hned. Záhadně tušil, že jsem z Evropy. Uhádl dokonce i že bych chtěla obyčejné latté. A dokonce věděl i fakt, který jsem zatím netušila ani já. Že si mám dát tu nejmenší americkou velikost, protože větší jako Evropanka rozhodně na poprvé nevypiju.
Chtěla jsem se trochu vzpouzet a začít diskutovat o velikosti kelímku, ale fronta za mnou byla silnější. Přinesli mi co objednal, já zaplatila, a světe div se, bylo to přesně to, po čem jsem toužila. Pán se usmál a zmizel. Načež se ke mně naklonila od pokladny Afroameričanka na brigádě a zeptala se: "Odkud znáte Stinga?" Chtěla jsem jí říct, že žádného takového člověka neznám. Ale pak mi to došlo. Vítejte v New Yorku!
Velmi podobným způsobem ke mně sami přišli všichni, které jsem potřebovala. Nehledala jsem je. Nikoho jsem nemusela nahánět. Často jsem ani netušila, že potřebuji právě je. Objevili se sami od sebe a pomohli mi s mým výzkumem.
Až teda na toho prvního. Toho jsem prosit musela. Musela jsem škemrat a žadonit až to hezké nebylo. Bezúspěšně. Tajemný Alan Rickman. Ale o něm až někdy příště.
Z cyklu: Konečně plním slib a začínám zveřejňovat pětiletý výzkum podmínek k herectví.Cílem těchto příspěvků je trochu demytizovat broadwayskou scénu a americké herectví v očích českého zájemce pomocí některých základních, ale u nás stále nepříliš obecně rozšířených informací.
Konečně jsem byla v New Yorku. V podzimním odpoledni roku 2011. První hodiny. Na Time Square ve Starbucks. S kufrem v ruce. Plná nadějí i obav. Za mnou strašně dlouhá fronta. Stála jsem tam vyvalená a zmatená jak včela z možností různých variant káv, které si mohu objednat. Vůbec jsem se nedokázala rozhodnout a zdržovala. Ale naštěstí přede mnou stálo slavné Žihadlo.
Já vůbec nevěděla, kdo ten chlap je, ale poměrně rychle jsem pochopila, že zažívám ten vyhlášený moment americké spontánní a nezištné pomoci. Narozdíl ode mne byl zorientovaný hned. Záhadně tušil, že jsem z Evropy. Uhádl dokonce i že bych chtěla obyčejné latté. A dokonce věděl i fakt, který jsem zatím netušila ani já. Že si mám dát tu nejmenší americkou velikost, protože větší jako Evropanka rozhodně na poprvé nevypiju.
Chtěla jsem se trochu vzpouzet a začít diskutovat o velikosti kelímku, ale fronta za mnou byla silnější. Přinesli mi co objednal, já zaplatila, a světe div se, bylo to přesně to, po čem jsem toužila. Pán se usmál a zmizel. Načež se ke mně naklonila od pokladny Afroameričanka na brigádě a zeptala se: "Odkud znáte Stinga?" Chtěla jsem jí říct, že žádného takového člověka neznám. Ale pak mi to došlo. Vítejte v New Yorku!
Velmi podobným způsobem ke mně sami přišli všichni, které jsem potřebovala. Nehledala jsem je. Nikoho jsem nemusela nahánět. Často jsem ani netušila, že potřebuji právě je. Objevili se sami od sebe a pomohli mi s mým výzkumem.
Až teda na toho prvního. Toho jsem prosit musela. Musela jsem škemrat a žadonit až to hezké nebylo. Bezúspěšně. Tajemný Alan Rickman. Ale o něm až někdy příště.
null
Z cyklu: Konečně plním slib a začínám zveřejňovat pětiletý výzkum podmínek k herectví.Cílem těchto příspěvků je trochu demytizovat broadwayskou scénu a americké herectví v očích českého zájemce pomocí některých základních, ale u nás stále nepříliš obecně rozšířených informací.