Kontext posledního slova Alexeje Navalného po soudním jednání 29. dubna je všeobecně známý:
— V Petěrburgu se v noci na 28. dubna objevil na zdi transformátoru v Puškarském sadu jeho portrét s nápisem „hrdina nové doby“ (se zjevnou narážkou na kanonickou prózu Michaila Lermontova z konce 30. let 19. století „Hrdina naší doby“): během několika hodin byl portrét přemalován a podána žaloba za vandalismus s motivy politické nenávisti.
— Ukázalo se, že proti Navalnému a dalším dvěma pracovníkům Fondu pro boj proti korupci byla už v únoru podána další žaloba za „vytvoření náboženského nebo společenského sdružení, jehož činnost souvisí s násilím vůči obyvatelstvu nebo působením újmy zdraví občanů“ (tento paragraf se údajně původně sestavoval pro boj s radikálními náboženskými sektami jako je Óm šinrikjó, známá útokem v tokijském metru nervovým plynem sarinem v roce 1995).
— Fond pro boj proti korupci má být prohlášen za extrémistickou organizaci a jeho činnost zakázána, všichni vedoucí pracovníci fondu v řadě ruských měst jsou vystavováni zatýkání, domovním prohlídkám a perzekucím.
— Už před vynesením verdiktu Rosfinmonitoring (Federální služba finančního monitoringu) štáby Navalného zanesl do seznamu extrémistů a teroristů.
— Meduza, nezávislý zpravodajský online portál, byla prohlášena za „zahraničního agenta“ (což vpodstatě znemožňuje pokračovat v legální činnosti).
Jak informoval český novinář Alexandr Mitrofanov, „Andrej Borovikov, šéf Navalného štábu v Archangelsku, byl odsouzen na 2,5 roku lágru. Za to, že měl na své sociální síti oficiální klip Rammsteinu. Doma má těhotnou ženu. Člen Rammsteinu vyjádřil solidaritu a je šokován“.
— Byl zatčen advokát Ivan Pavlov, laureát ceny Helsinské skupiny (2015) a Human Rights Watch (2018), který hájil mj. vězněného novináře Ivana Safronova, podezřelého z vlastizrady, a je také právníkem štábů Navalného.

Alexej Navalnyj napsal ve věznici žádost o 60 gramů mrkve. Lékař mu doporučil jíst salát, který ve věznici ale není k dispozici. Už čtvrtý den žádá o kus jablka.



Poslední slovo Alexeje Navalného u soudu 29.04.2021
(záminkou soudního procesu byla domnělá „urážka válečného veterána“, Navalnyj byl uznán vinným a odsouzen k pokutě 850 tisíc rublů - necelého čtvrt milionu korun)

Můj drahý soude, váš král je nahý

Chci říct, můj drahý soude, že váš král je nahý. A už to nevykřikuje jenom jeden malý kluk, křičí o tom miliony lidí, protože je to naprosto zjevné. K tomuto výsledku vedlo 20 let mizerného vládnutí. Ano, má tu korunu, která mu klouže na uši. Je tu lhaní v televizi. Utratili jsme triliony dolarů za prodanou naftu a plyn - a naše země nadále každý rok víc a víc zaostává a degraduje. Není divu, že se všichni ekonomové ruského původu spojují a píší dopis o tom, že poslední léta je třeba prohlásit za ztracené desetiletí.

V podstatě ale pro tohle zjištění ani já ani nikdo jiný vlastně žádné ekonomy nepotřebujeme. Já sedím ve věznici v oblastním středisku, ve Vladimiru, který se nachází 200km od Moskvy. Není tady ani jedna normální rovná silnice, platy tady jsou 30 tisíc rublů (asi 8560,- kč, pozn. překl.)! A to je 21. století v zemi nafty a plynu, která se uchází o vedoucí pozici ve světě. A váš nahý král prolezlý krádežemi chce vládnout dál, až do konce. Na celou zemi úplně kašle. Chytil se jí a chce se držet u moci donekonečna. A jestli opravdu bude vládnout dál, přijde po ztraceném desetiletí desetiletí ukradené.

Protože to všichni chápou a stále víc lidí vidí, že král je nahý, chápe ten nahý král, že nemůže nic dělat. Nedokáže udělat nic, aby se zemi žilo lépe. A tak křečovitě hledá nějaké, víte co , kousíčky svatosti, něčeho dobrého, co by si mohl přivlastnit, co by mohl ukrást. Přivlastnit si to a využít to pro svoje osobní potřeby. A tohle už řadu let dělá s vítězstvím našeho lidu ve Velké vlastenecké válce. Snaží se si to vítězství přivlastnit, dělá, že to málem on sám zvítězil v té válce a kšeftuje s tím nalevo napravo.
A tenhle proces je přesně o tom: jak váš nahý král ukradl prapor Vítězství a snaží se udělat si z něj spodky.

V podstatě je celá vaše vláda vládou okupantů a zrádců. Považuju vás všechny za zrádce. Vy všichni v čele s vaším nahým králem uskutečňujete ten plán, o kterém jsme všichni četli v učebnicích dějepisu. O tom, že Rusko má být někým dobyto a jeho obyvatelé se mají stát otroky, kterým seberou jejich bohatství. Seberou jim vzdělání, seberou jim zdravotní péči, seberou jim veškeré perspektivy. Přesně to jste udělali, vy jste tento plán uskutečnili. Každý rok se od nás dvě stě tisíc lidí vystěhovává do zahraničí. Počet našich obyvatel klesá o milióny. Přestaňte mě přerušovat! Je to moje poslední slovo. A týká se předmětu projednávaného případu. Protože materiály tohoto případu výborně prokazují podstatu vaší vlády.

Ukazují, co probíhá právě teď, co dělá moskevský prokurátor, o kterém jsem osobně prováděl výzkum. O jeho vilách ve Španělsku a hotelech v Černé Hoře. A tenhle prokurátor, státní úředník, který krade miliónové částky a investuje je v zahraničí, se pokouší mě a takové, jako jsem já, v neveřejném procesu prohlásit za extrémisty a zahraniční agenty, nás, patrioty své země, kteří ji brání před vámi, zrádci.
Chci říct, že ať se budete jakkoliv maskovat, jakkoli budete krást tu svatost a pokoušet se šlohnout ten prapor Vítězství z muzea a využít ho pro sebe, nepovede se vám to. Vaše okupační vláda bude dříve nebo později odstraněna.

Vase ctihodnosti, přestaňte mi skákat do řeči. Chápu, proč mě přerušujete, víte totiž, že to je všechno pravda. A já jsem k vám velmi slušný, když se vezme v potaz, že vás, opakuju, považuju za zrádce a okupační vládu. Rusko se mnohokrát pokoušela zachvátit nějaká okupační moc, okupační administrativa. A ta vaše je dost úspěšná, protože se vám přece jenom už 20 let daří okrádat lidi, kteří v této zemi žijí, připravovat je o budoucnost a vyvážet do zahraničí bohatství, které jim patří. Ale dřív nebo později to skončí. To je za mě všechno.