Když aféra s bývalými poslanci a jejich údajném podplácení vypukla, věřil jsem, že má opodstatnění.
Pamatuji si, že jsem řekl, že kdyby policie neměla velmi pevnou kauzu, kdyby neměla dostatek těžko zpochybnitelných důkazů, nemohlo k tomu dojít.

Nikdy by si nemohl vrchní státní zástupce dovolit poslat přepadové policejní komando na úřad vlády a na ministrstvo obrany, zadržet bývalého i současného šéfa výzvědné služby a otevírat privátní bankovní trezory se zlatem a miliony korun v hotovosti, kdyby tomu tak nebylo.

Důvodem toho všeho, řekl nám vrchní státní zástupce, který akci nařídil, bylo sepjetí organizovaného zločinu a politiky, korupce a podplácení členů Poslanecké sněmovny.

Organizovaní zločinci, jeichž činnost byla podle velícího vrchního státního zástupce ohniskem a hlavní vyšetřovací linií případu, a vlastně důvodem k nasazení odposlechů, do kterých se pak chytil kde kdo, od bývalých poslanců přes generály rozvědky až po řiditelku kabinetu ministerského předsedy a jejího šéfa, premiéra, o jehož vydání požádal pan vrchní státní zástupce prostřednictvím vyšetřujících policistů dnes, ti mafiáni, kteří pronikli do vysoké politiky, nebyli ani vyslýcháni, natož zatčeni. Užívali si zahraniční dovolené. A nebyla ani pozastavena platnost jejich pasů, pokud budou chtít, mohou odcestovat znovu. Vazba? Obvinění? Nejsou důkazy. Policie žádné nezjistila.

Nezjistila ani komu vlastně patří to zlato a miliony korun v hotovosti, které zabavila, a zda pochází z trestné činnosti nebo se jedná o výsledky pilné práce pánů Janouška a Rittiga.

Zda se tito pánové dopustili trestého činu, díky kterému byl, jak je vidět, odposloucháván kde kdo, policie a pan prokurátor neví.

Po měsíci od přepadové akce, která nemá ve světě obdoby, kromě snad nějakých státních převratů, které ovšem ještě nikde a nikdy v dějinách nevedl prokurátor, jsme tam kde jsme byli první den.

Od té doby se případ posunul jen v tom, že jeden soudce uvalil vazbu na kde koho, kromě jediného aktéra, který se nepochybně provinil (a k provinění se přiznal) - šéfa vojenské rozvědky, generála, který se nechal úkolovat indiferentní blondýnou. A dnes pan státní zástupce požádal Sněmovnu o vydání premiéra.

Snažím se představit si, jak Washingtonská police obsazuje na příkaz Alabamského prokurátora Bílý dům a odvádí v řetězech jeho šéfa, jak současně obsazuje budovu CIA v Langley ve Virginii a zabavuje desítky kilogramů zlata a stamiliony dolarů v hotovosti v trezorech Chase Manhattan Bank v New Yorku. Zatýká rovněž (jednoho o pár dní později, když se sám policii přihlásí) tři bývalé kongresmany. Údajně prý dostali úplatek - výhodné zaměstnání za to, že se vzdají svých mandátů..

Jsem zvědav, jak by americká media a americká veřejnost reagovala, kdyby ten horlivý prokurátor vysvětlil své počínání tím, že má důvodné podezření, že ten šéf Bílého domu byl ve styku s mafií, ale ti dva mafiáni, se kterými se stýkal, si užívají dovolenou, jeden na Hawaii a druhý někde v Kanadském Quebecu a že policie nejen nežádá o jejich vydání, nejen nepozastavuje platnost jejich cestovních dokladů, ale dokonce i potom, kdy se oba s úsměvy ve tváři vrátí domů, neobviňuje je, nezatýká, neodvádí v řetězech, nežádá o uvalení vazby.

V USA by to vedlo k okamžitému zadržení pana prokurátora a velitelů policejního zásahu.

Na druhé straně musím přiznat, že žádný prokurátor by nemusel nic vysvětlovat, k něčemu takovému by prostě nikdy nemohlo dojít. Ne že by v USA neexistovala korupce a provinilí kongresmani. Jen by se nikdy nekonala taková monstrakce. Kultura je i v tom, že víme, jak se vyrovnávat s nepříjemnostmi.

Tak jak se to stalo u nás, se v civilizované zemi věci tohoto druhu neřeší.

My jsme ale tady, doma a my to tady takhle děláme.

My můžeme rozhodnout, že cosi, co je politickou praxí po celou dobu, kdy existuje demokracie, cosi, co bylo vždy považováno za součást politiky (nepříliš atraktivní část, ale díky systému, který jsme si zavedli část nutnou), je náhle trestným činem.

Ale jsme Češi, a tak i to děláme po našem, trestné je to jen někdy.

Trestné nebylo jmenovat Vladimíra Špidlu českým evropským komisařem krátce po tom, co se vzdal politických postů, aby nepoškozoval svou stranu.

Trestné není jmenovat Jana Fischera ministrem financí za několik měsíců potom, co podpořil prezidenta Zemana v druhém kole voleb.

Trestné ale bylo, že dva ze tří poslanců za několik měsíců po tom, co se vzdali svých mandátů, protože nechtěli podpořit svými hlasy vládu, byli jmenováni do pozic (daleko méně významných a daleko méně důležitých) ve státních firmách.

Dva měsíce po tom, co pan vrchní státní zástupce spustil největší mediální show v dějinách české politiky, jsou tři bývalí poslanci stále ve vazbě za něco, o čem není jasné, že je trestným činem a i pokud snad je, není jisté, zda se jej dopustili.

Z čeho budou nakonec obviněni pan vrchní státní zástupce ještě neví. Věc se vyšetřuje. Nebo nepoví, je velmi opatrný, aby na veřejnost nepronikly nějaké informace. Velmi důvěryhodné, po největší televizní policejní show v přímém přenosu.

Ti dva mafiáni jsou stále na svobodě. Nemají strach a smějí se. Jejich sepětí s vysokou politikou je stále stejné, stejně popisované v tisku a stejně nedotčené policií a justicí.

A tak jediným hmatatelným počinem bylo poškození pověsti české vojenské rozvědky, jejíž velící generál mohl být diskretně zadržen a odvolán. Soud mohl probíhat diskretně. Žádný stát na světě si své výzvědné služby takovýmto způsobem nenechá rozrývat. Nenechá nějakého anonymního policajta zatknout šéfa své tajné služby před očima celé veřejnosti na příkaz nějakého prokurátora. Rozhodně neznám zemi, kde může její ministerský předseda být předmětem policejní žádosti o jeho vydání bez toho, aniž je veřejnost, voliči, lid, chcete-li, od něhož se údajně odvíjí moc v této zemi, informována, co je důvodem, z čeho je obviněn. Ve všech evropských i amerických skandálech, když byl obviněn poslanec nebo jiný ústavní činitel nebo byl příslušný parlament požádán o jeho vydání, jsme věděli okamžitě proč. U nás to nevíme a policie nám dokonce říká, že zatím nevíme, protože věc se stále vyšetřuje.

Jak se zdá, před dvěma měsíci jsem se mýlil. Policie a pan vrchní státní zástupce nemají nic. Aféra nemá logické a jasné opodstatnění.

Leda snad to, že se sněmovna právě zabývá zákonem o státních zastupitelstvích.

A věřte tomu nebo ne, vláda navrhla zrušení vrchních státních zastupitelství v Praze a Olomouci.

Jestlipak jste uhodli, který vrchní státní zástupce, pokud návrh zákona bude schválen, ztratí svou mocnou pozici?