Na konci října 2008 jsem napsal článek, ve kterém popisuji, jak se ODS rozpadá na 14 kmotry ovládaných regionů. Slovo „Kmotr“ se ovšem tehdy ještě nepoužívalo.

Už ODS ví, proč prohrála volby?

"ODS prohrála volby proto, že ODS již dávno neexistuje. Jejím primárním a největším problémem a Topolánkovou největší chybou je totiž to, že za jeho vedení se ODS rozpadla - dnes tu není jedna ODS, ale čtrnáct malých regionálních a jedna ještě menší centrální ODS, navíc také rozdělená. ODS už nemá nic, co by ji stmelovalo. Nemá žádnou jednotící ideu. Má patnáct různých klanů, které spojují ne politické, ale obchodní zájmy, a patnáct skupin spokojených s tím, jak to vedou dobře. Navíc se, bohužel, ve většině krajů tyto dvě skupiny více či méně prolínají.
Absence jednotící ideje znamenala i to, že postupně ODS ztratila kohezi a s ní i schopnost sebekorekce. A zcela zákonitě ztrácí i důvěryhodnost. Za to musí Topolánek složit účty.
Od krajů je ale hodně pokrytecké vykřikovat o tom, že jim centrum ODS prohrálo volby. Po celou dobu se odmítali krajští politici v centrální politice angažovat. Byli na svých hromádkách šťastni a spokojeni a co se dělo jinde, je nezajímalo. V těchto volbách se od celostátní ODS co nejvíce distancovali a dovolili tak ČSSD udělat z voleb referendum o vládě. Bez ohledu na jejich navenek tak úspěšné působení, se jejich dlouho trvající dobrovolná izolace od centra dění na stavu, ve kterém se dnes ODS nachází, podepsala stejně jako politika ODS na centrální úrovni."

http://virtually.cz/archiv.php?art=17349

K volbám 2010 jsem napsal v Analýze „ODS a prohrané volby“ toto:

„Volby na konci května bezprecedentně zamíchaly politickou scénou. ODS zaznamenala katastrofální odliv voličů. V posledních volbách v roce 2006 ji volilo 1 892 475 voličů, letos jen 1057792. Celkově ODS ztratila 834683 voličů a 28 mandátů. 44% jejích bývalých voličů jí odmítlo znovu dát svou důvěru.“
„Přesto pravice u voleb překvapivě obstála a získala tak šanci sestavit vládu.
Skutečnou příčinou, i když na to velká část představitelů ODS v krajích a ve Výkonné radě stále nechce slyšet, je to, že důvěru voličů ztratila ODS jako celek, a nebylo to proto, že by některý její činitel použil nějaký nesalónní výraz nebo gesto, ale proto, že lidé jsou znepokojeni vlivem „kmotrů“ na politická rozhodnutí, z nichž mnohá se jich přímo týkají. Víme například, že jen v Praze ODS ztratila 160000 voličů. Přitom rivalita mezi pražskou ODS a dnes už bývalým předsedou ODS Topolánkem je známým faktem, medii mnohokrát popisovaným a rozebíraným. Kdyby v rozhodování pražských voličů hrálo roli jen Topolánkovo chování, nedosáhla by rekordních výsledků v roce 2006 (Topolánek roku 2006 nebyl jiný a lepší leader než Topolánek roku 2010, který navíc během evropského předsednictví prokázal schopnost v rozhodujících chvílích i pod tlakem zachovat chladnou hlavu a řešit vážné krizové situace), mělo by logicky jeho odvolání přinést větší sympatie a podporu primátoru Bémovi a pražské ODS. Nestalo se tak, těch 160 tisíc bývalých pražských voličů ODS nevolilo proti před dvěma měsíci odstraněnému bývalému leadrovi Topolánkovi, volilo proti stále přítomnému Bémovi, Hrdličkovi, Jančíkovi a proti lidem, kteří pražskou ODS ovládali a stále ovládají, proti „partě z Blaníku“, proti velkým pražským developerům a jejich vazbám na pražské politiky. Hlasovali proti prorůstání velkého byznysu a politiky, které v ODS dospělo do stadia, kdy se „kmotři“ již nespokojují s nějakým nepřímým uplatňováním svého vlivu, ale nechávají se volit do klíčových orgánů ODS, do jejich regionálních rad a Výkonné rady. Hranice mezi byznysem a politikou jsou v ODS tak rozostřené, že již není rozpoznatelné, kde končí politika a začíná byznys a naopak.“

http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/tomas-haas.php?itemid=10156

Co se od té doby změnilo?
V ODS se nezměnilo nic.

Jen se strmě zvýšil vliv kmotrů na politiku strany. Ti, kterých se na počátku svého předsednictví obával i Petr Nečas, se náhle objevili v nejdůležitějších pozicích ODS a vlády.
A ODS od té doby utrpěla další a další porážky. V prezidentských volbách skončil kandidát ODS na předposledním místě. ODS dokázala přesvědčit 2,46% voličů. Přemysla Sobotku jich v prvním kole volilo 126 846. I Táňa Fischerová, za kterou nestála žádná z „velkých“ stran a s nákladem na volební kampaň ve výši 136000 Kč, těch hlasů získala víc - 166 211 (3,23%). Druhého kola politicky nejvýznamnějších voleb v ČR v poslední době, první přímé prezidentské volby, se už ODS ani nezúčastnila. Žalostně propadla.
Půl roku po prezidentských volbách ODS nepřipravila jedinou analýzu svého debaklu - prezidentské volby jakoby nikdy nebyly a někteří vedoucí činitelé ODS se nepřesvědčivě a alibisticky opatrně hlásí k jejich vítězi, Miloši Zemanovi, který sestavuje novou koalici levicových sil, KSČM, sociálních demokratů a své vlastní politické „Pretoriánské gardy“, SPOZ.
ODS i nadále odmítá diskuzi o příčinách svého sestupu na dno politické propasti.
I nadále chce situaci řešit tím, že členské základně nedovolí do řešení vstoupit a současné vedení, produkt let špatného vedení strany, rozpadu a ztráty směru, má být znovu tím zachráncem.

Její špičky hovoří o tom, že není čas na svolání kongresu, ten se má konat až po volbách. Členská základna má poslušně čekat, jak volby dopadnou. To, že republika prožívá hlubokou politickou krizi, ODS nevnímá. O tom prý volby nebudou. ODS se „nenechá vlákat do pasti“. Napíše si nová pravidla - nový program, který bude návratem k tomu dvacet let starému, kdy ODS ovládala politickou scénu a kdy se budoucí problémy začaly jen nejasně rýsovat. Povede boj proti několik let zesnulému „hlavnímu nepříteli“ Václavu Havlovi a jeho „pohrobkům“. „Nalinkuje si své vlastní hřiště“, na kterém bude podle těch „nových vlastních pravidel“, hrát stejný team, který ODS do této situace přivedl. Bude hrát veden ideou, že se český volič zapomene rozhlížet kolem sebe a bude volby vnímat jako jakési referendum o Evropské unii.

Nevím, co chce ODS voličům tak atraktivního sdělit. Že by si Jan Zahradil představoval, že ve volbách s takovým programem ODS získá absolutní většinu a nebude potřebovat koaliční partnery, mezi kterými by na EU panovaly poněkud jiné představy, pustí se s několika hlasy svých evropských poslanců do vítězného boje s evropským molochem a naplní slib voličům?

Dopadlo by to spíše tak, že se bude ODS na Brusel mračit s celou královskou rodinou, což ovšem může stejně efektivně dělat i v opozici.

Jsem zvědav, co bude ODS dělat, až zjistí, že na tom svém vlastním hřišti zůstala sama a skutečný zápas se hraje někde jinde, hrají ho jiné teamy, hraje se o jiný pohár a hraje se před tribunou plnou diváků.

Ale myslím, že i potom ODS najde lék - další „návrat ke kořenům“. Jen nevím, kde ty „kořeny“, kteří ji ještě budou volit, sežene.