Uprchlická krize už potřetí ukazuje, že Evropa potřebuje hlubší integraci. Teď je možná krize nejvážnější. Evropa nemá armádu, nemá společný bezpečnostní systém, azylovou politiku, ochranu hranic. A přitom situace vyžaduje rychlé jednání. Je třeba řešit nastalou situaci, nikoliv neustále plácat o tom, co měla Evropa udělat a neudělala, když v ní ostatně působí takové odstředivé síly jako Česko. I krizi eura způsobil nedostatek integrace, chybějící společná finanční politika, centrální bankovní dohled a daňový systém. Řecká krize tento nedostatek ještě podtrhla.
Je naše populace tak krutá a nelítostná, netečná vůči lidskému neštěstí? Kde se v ní bere taková nenávist vůči uprchlíkům? Je taková opravdu nebo to v ní někdo podněcuje?
Sociologové se to snaží vysvětlovat historickými okolnostmi, naší homogenní etnickou strukturou, dlouhou izolací od světa, strachem před neznámým. Jistě v tom bude mnoho pravdy, ale je tu několik okolností, které mohou odkazovat i k něčemu jinému.
Vždyť Češi jsou solidární, přispívají na humanitární katastrofy ve světě, solidaritu projevují i mezi sebou. V minulých letech Česko přijalo tisíce muslimských uprchlíků z Bosny, migranty z Ukrajiny nebo z jiných oblastí bývalého SSSR. Jak je tedy možné, že se naše populace tak náhle zatvrdila?