Český parlament se přidal k parlamentům mnoha dalších zemí, naposledy k německému Bundestagu, a odsoudil arménskou genocidu. Dle očekávání to vyvolalo okamžitý protest Turecka. Ministr zahraničí Zaorálek podal Turkům vysvětlení obvyklé z jiných zemí, že parlament nevyjadřuje stanovisko vlády. V jiných zemích to obyčejně takhle skončilo.

U nás to však má jeden háček. Vedle parlamentu se k masakru Arménů z roku 1915 vyjádřil zvlášť ostře prezident. Toho si také rovněž vzalo na mušku prohlášení tureckého ministerstva zahraničí. Upozornilo na rozpor v Zemanových postojích, když říká, že historie nemá být interpretována politiky, ale přitom tuto historickou událost politicky zneužívá. Ponechme stranou turecký postoj k vraždění Arménů. Reakce na Zemana do něho zapadá. Turci mají za to, že tento jejich historický zločin může být posouzen jenom historiky a nemá být politicky zneužíván. Můžeme si o tom myslet, co chceme. Žádný zločin proti lidskosti, zvlášť když má velmi neblahé důsledky pro současnost, nelze posuzovat jen z úzce historického hlediska.
Pro nás je důležité, že Zaorálkovo vysvětlení má jednu trhlinu. Prezident sice nestojí v čele vlády a nemá do ní co mluvit (byť by to rád činil), je však součástí moci výkonné a především hlavou státu. I když může mít na arménskou genocidu (jde především o sám výraz genocida) názor stejný jako parlament a jistě i jako mnoho Čechů v čele s europoslancem Štětinou, měl by ve své funkci vážit slova. Jak známo, i v USA se kongres pokoušel pod vlivem arménské lobby genocidu Arménů odsoudit, vždy se to však exekutivě podařilo s ohledem na strategické zájmy země zmařit. Bývalý prezident Obama, ani Donald Trump výraz genocida pro masakr Arménů nepoužili.
Jistě, my nejsme světová velmoc, ani náš prezident není (bohudík) šéfem vlády. V současné době se však i my vůči Turecku nacházíme v poněkud delikátní pozici. Snažíme se o vydání dvou Čechů obviněných v Turecku z terorismu a pokoušíme se vyřešit ostudu s nefunkční elektrárnou, kterou v Turecku stavěla společnost Vítkovice power engineering Zemanem vyznamenaného podnikatele Světlíka a utopila v ní mnoha miliardový úvěr z peněz českých daňových poplatníků. Turecko dnes patří k orientálním zemím, kde mají politická gesta velký význam. Je tedy přinejmenším neprozíravé, když nejvyšší představitel našeho státu vydá takové, v podstatě zbytečné prohlášení, o němž musel vědět, že Turecko popudí.
Kdyby Zeman odsuzoval násilí jakékoliv a kdekoliv, třeba izraelské páchané na Palestincích, zvěrstva čečenské války či války na východní Ukrajině, nebo svými výroky mírnil a nerozněcoval nenávist, v současnosti proti islámu a uprchlíkům, kdyby společnost jako důstojná hlava státu smiřoval a sám nebo prostřednictvím svého mediálního lokaje nesršel záští vůči komukoliv, kdo s ním nesouhlasí, nezpochybňoval dokonce i rozhodnutí soudu, jestliže on sám se dopustil lživého výroku, pak bychom v jeho jednání podobně jako třeba v postoji Václava Havla k tureckým obhájcům lidských práv mohli spatřovat důslednost. Ale jeho farizejství a dvojí metr opravdu může svádět k názoru, že i jeho náhlý výron humanismu ve věci arménské genocidy je vypočítavé a čistě politické gesto.