Když Česká republika loni v létě přebírala předsednictví Visegrádské skupiny, Evropa řešila, jak zvládnout nekonečný proud uprchlíků. Symbolem uplynulého roku se tak staly tisíce tragicky vyhaslých životů ve vlnách Středozemního moře a vyhrocené demonstrace pod vedením nacionalistů a populistů. I přesto jsme dokázali uzavřít celoevropskou dohodu na řešení migrační krize, díky které počty uprchlíků přicházejících do Evropy dramaticky klesly. Vedle dohody s Tureckem k tomu výrazně přispěl tlak V4 na uzavření balkánské uprchlické trasy a ochranu vnější hranice. Země Visegrádu tak opět jednou sehrály v rozhodování EU klíčovou roli – podobně jako už tolikrát v uplynulém čtvrtstoletí existence V4.


Visegrádská skupina vznikla před 25 lety s jasným cílem – dostat země střední Evropy do evropských a severoatlantických struktur. Díky úspěšné spolupráci a vzájemné podpoře jsme dnes pevně ukotveni jak v EU, tak v NATO. Z tohoto pohledu by se mohlo zdát, že visegrádská spolupráce svůj cíl splnila a každý stát může jít po evropské cestě sám a svým tempem. To by ale byl zásadní omyl.

Velmi výrazně se to ukázalo při našem předsednictví, kdy jsme se dokázali velmi efektivně spojit například v citlivé otázce migrace. Byť jsou některé naše postoje vnímány jako kontroverzní, tak pokud jde o pozici V4 založenou na řešení příčin migrační krize (spolupráce se třetími zeměmi, ochrana hranic, dodržování azylové legislativy), byla následně uznána jako společný přístup v celé EU a tvoří základ řešení, které výrazně omezilo počet migrantů na území EU.

Jakkoliv celému předsednictví dominovala migrační krize, V4 se pod naším vedením věnovala i těm oblastem, které náš region dlouhodobě stmelují a posilují. V první řadě se jedná o energetiku a projekt energetické unie. Lepší propojení trhů s elektřinou i plynem je pro nás klíčové, ale ne za každou cenu. S ostatními premiéry zemí V4 jsme se proto ostře vymezili proti projektu na rozšíření plynovodu Nord Stream, který přivádí zemní plyn z Ruska do Německa. Evropa si musí uvědomit, že v nestabilní době takový projekt ohrožuje energetickou bezpečnost celé Evropy a představuje nebezpečnou rezignaci EU na solidaritu s Ukrajinou.

Po více než roce a půl příprav jsme během českého předsednictví spustili pohotovost V4 Battle Group. Bojové uskupení vojáků zemí V4 je po dobu šesti měsíců připraveno na ochranu bezpečnostních zájmů Evropské unie. Čeští vojáci mají ve skupině na starosti logistiku a zdravotnické zázemí. Oblast ochrany bezpečnosti je pro náš region navíc jednou z nejintenzivnějších forem spolupráce a dál v ní budeme pokračovat.

A do třetice - bylo to naše předsednictví, které dotáhlo do konce V4 spolupráci při podpoře nových a stávajících startupů. Dohodli jsme se na společné podpoře regionálních projektů při dobývání mezinárodních trhů. K tomu má mimo jiné sloužit také inkubátor v americkém Silicon Valley – kolébce nových technologií. Spolupráce V4 v tomto odvětví nese jasné poselství – střed Evropy už dávno není místem levné pracovní síly, ale domovem šikovných inovátorů.

Ať už to byl průběh migrační krize, zápas o energetickou bezpečnost Evropy či kooperace v bezpečnosti a inovacích, ukázalo se, že spolupráce zemí Visegrádské skupiny má i nadále svůj smysl. Díky společné historické zkušenosti, geografické poloze a kulturní blízkosti jsme schopni v mnoha důležitých oblastech formulovat společné priority a úspěšně je prosazovat, často v čele široké koalice dalších evropských zemí. Státy Visegrádské skupiny dnes lépe než kdy dříve chápou, jak důležitý je společný postup. Právě díky jednotné pozici V4 dnes umíme náš názor prosazovat mnohem efektivněji, než kdybychom se o to pokoušeli každý zvlášť. Visegrád není pouze formátem regionální spolupráce, ale je plně evropským projektem, bez kterého by Evropa nikdy nebyla taková, jakou ji známe.