Někteří moji vinohradští sousedé si myslí, že jim mýty o EU přinesou výnosný byznys. "Bruselský" zákaz zabijaček je přitom jedna z největších hloupostí, co se o EU říkají.

Vyvěsit před zabijačkou ceduli s nápisem Plány europoslanců zhatí naši vepři boubelatí je sice pokus o vtipný marketingový nápad, bohužel ale zbytečně rozšiřuje lež mylně připisovanou evropským zákonodárcům. Jak to tedy s těmi zabijačkami je?



Zabijačky upravuje výhradně české právo, a to již od šedesátých let. Podle české legislativy musí být zvířata porážena na jatkách, pokud tedy nejde o domácí porážku, respektive využití masa pro soukromé domácí účely. Mýtus pak přikrmila v roce 2012 novela veterinárního zákona, která ale neudělala nic jiného, než že zavedla možnost úředně povolit domácí porážku skotu mladšího 24 měsíců. Nicméně změna v právním řádu lákala ke zneužití a obětí se stal vděčný fackovací panák v podobě EU.

Jestli unijní legislativa do něčeho zasahuje, pak jsou to pravidla bezpečnosti potravin, ochrany spotřebitele a ochrany zvířat při usmrcování. Co z toho plyne? Evropská unie rozhodně vepřové hody, zabijačky a další takové festivaly masných lahůdek nezakazuje. Dokonce ani nijak neupravuje jejich pravidla. Naopak – v evropském nařízení o ochraně zvířat při usmrcování nechává Evropská unie regulaci porážky zvířat výslovně na členských státech.

Zákaz zabijaček je jen jedním z mnoha mýtů, které připisují Bruselu nesmyslná rozhodnutí. Mezi ty nejčastější patří zákaz pomazánkového másla (pravda: máslem lze na volném trhu označovat výrobky, které obsahují 80 % mléčného tuku), zákaz, aby děti nafukovaly balónky (směrnice o bezpečnosti hraček ukládá povinnost výrobcům umisťovat na obaly hraček varování pro rodiče) a balení koblih do mikroténových sáčků (šlo o vyhlášku ministerstva zdravotnictví, která přestala platit v roce 2006). Takže stop hysterii a obviňování EU z něčeho, co je jen a jen mýtus.