Týden před Vánoci se předsedové vlád a hlavy států EU sejdou v Bruselu na Evropské radě, aby jednali mimo jiné o otázkách bezpečnosti a obrany. Nejedná se sice o klasické předvánoční téma, nicméně jeho závažnost a aktuálnost nás nutí se jím zabývat i v době svátečního rozjímání.

Poslední dny v roce by měly být především časem klidu a míru – hodnot, k jejichž naplnění chtějí lídři EU v nadcházející debatě o bezpečnosti a obraně přispět.

Evropská unie je bezpochyby nejsilnějším globálním hráčem, pokud jde o využití nástrojů tzv. soft power. Míra našeho zapojení v oblasti rozvojové pomoci a síla ekonomických vazeb, a to i s nejméně rozvinutými státy, jsou příkladem pro celý svět. Tyto prostředky jsou v mnoha ohledech účinné, ale samy o sobě nemůžou vyřešit všechny problémy, kterým čelíme, ani ty, se kterými se budeme potýkat v blízké či vzdálenější budoucnosti.

Pokud se chceme skutečně účinně podílet na řešení krizí a konfliktů v našem sousedství a podporovat odolnost partnerských zemí, musíme zvýšit naše schopnosti také v oblasti tradičních bezpečnostně-obranných aspektů, tedy tzv. hard power. Neměli bychom promarnit příležitost, kterou nám nabízí současná diskuse o posílení spolupráce v této oblasti. Je nejvyšší čas začít jednat. Česká republika je dlouhodobě přesvědčena, že v první řadě musíme plně využít potenciál současného evropského práva. Musíme se zaměřit na synergie mezi civilními a vojenskými prostředky a zlepšit spolupráci EU s NATO, co nejvíce to bude možné. Současná situace ve světě však vyžaduje, abychom posilovali také naši vlastní evropskou strategickou nezávislost. Pokud máme být v této úspěšní, musíme zvýšit svoji akceschopnost a zaměřit se na možnosti rychlého plánování operací a vysílání našich jednotek do akce, a to včetně efektivního využití bojových uskupení EU (tzv. EUBGs). Příští rok oslaví tyto jednotky 10. výročí své existence. Připomínka tohoto výročí však bude silně poznamenána faktem, že doposud nikdy nebyly nasazeny.

Česká republika byla součástí EUBG Visegrádské skupiny, která byla v záloze od ledna do června 2016. Na základě této zkušenosti a informací sdílených ostatními členskými státy jsme se rozhodli formulovat své návrhy, které by mohly přispět k tomu, aby se EUBGs v blízké budoucnosti staly z teoretického konceptu reálně využitelným nástrojem. Naše postoje a připomínky jsme shrnuli ve čtyřech bodech v národním pozičním dokumentu rozeslaném všem členským státům EU.

Prvním bodem, jemuž v dokumentu věnujeme pozornost, je struktura těchto bojových jednotek. Naším cílem je vytvořit stálejší a lépe standardizované procesy sestavování jednotek, které odstraní určitou nepředvídatelnost a nekompatibilitu obsaženou v současném systému. Zadruhé jsme pro sjednocení postupu certifikace jednotek. Zatřetí, chceme zefektivnit přípravu a ustavování těchto skupin zajištěním většího počtu společných cvičení. A konečně začtvrté, navrhujeme rozšířit rozsah společného financování bojových uskupení, neboť právě finanční limity výrazně podkopávají ochotu států tyto skupiny vytvářet a především, skutečně je využívat.

Na první pohled mohou tato opatření působit velmi technickým dojmem, ve skutečnosti se však jedná o čtyři konkrétní kroky, které stojí mezi námi a skutečným využitím bojových uskupení EU. Tedy nástroje, jejichž efektivní využití může významným způsobem posílit schopnost Evropy reagovat na náhlé krize a konflikty v našem sousedství.

Pokud má Evropa i nadále zůstat jedním z klíčových globálních hráčů, musí být připravena v globálním měřítku také aktivně působit. Kromě hospodářské, obchodní či rozvojové spolupráce jí nesmí chybět ochota angažovat se také v bezpečnostní oblasti, a to v krajním případě i nasazením vojenské síly. Proto musíme zajistit, aby Evropská unie disponovala také jednotkami, které jsou připraveny jít do akce okamžitě, a to nejenom v plánech na papíře, ale i ve skutečnosti. Je to důležité z mnoha důvodů, v neposlední řadě pak proto, že bojová uskupení EU musí prokázat, že jsou za peníze daňových poplatníků schopná sloužit svému účelu.