Erbenova "Kytice - příběhy hovoří"
V roce 2020 jsem přemýšlel o tom, jakou knihu by mohlo vydat nakladatelství Mi:Lu Publishing pro tchajwanské čtenáře. Chtěl jsem novou řadu knih českých překladů začít něčím poetickým, něčím, co bude reprezentovat duchovní rozměr české kultury.
A samozřejmě něčím, co mi bude blízké a co bude pro mne též přínosné. Nakonec padla moje volba na Erbenovu Kytici.
Svěřil jsem se se svým úmyslem profesorce češtiny Melisse Lin (z National Chengchi University) v Taipei a ona k mému překvapení s mým nápadem souhlasila. A vytvořila se svými bývalými studenty pak celkem rychle překladatelský tým. Projekt také zaujal Ministerstvo kultury České republiky, které jej následně podpořilo.
Ilustrovat Erbenovu Kytici bylo dlouho mým snem. První skici a první ilustrace jsem dělal již před pětadvaceti lety, možná ještě před delší dobou. Bylo pro mne úžasné se v roce 2020 k tématu vrátit.
Ta doba ovšem byla na celém světě dobou covidového běsnění a já tak jako mnoho dalších jsem měl čas přemýšlet o věcech, o nichž se ne vždy přemýšlí.
S ohledem na moji pozici mezi dvěma světy a dvěma kulturami (Česká republika a Tchaj-wan) mi byl dán prostor přemýšlet o své vlastní identitě. Přemýšlet, kde jsou mé kořeny a k čemu se mám hlásit.
Na Tchaj-wanu jsem však stál před složitou volbou, jakým způsobem uchopit klíč k ilustracím. A to takovým způsobem, aby jim a celé knize mohli lidé z tak daleké a exotické země porozumět. O to více to byl důvod se zaměřit na nový projekt a vtělit do ilustrací ke Kytici vše, co jsem byl schopen posbírat ve svých vzpomínkách a rozšířit o to co jsem chtěl říci.
Již odedávna mne fascinovala myšlenka, odkud Erben vlastně čerpal. Že se dotýkal stop ještě předkřesťanských dob. Že se dotýkal světa plného lásky, úcty, ale též bázně ze světa nadpřirozených sil, vycházejících z přírody.
Usoudil jsem, že toto nasměrování mé práce by vedlo tchajwanského čtenáře k porozumění ilustracím.
Mám na mysli u Tchajwanců zejména jejich buddhismus, taoismus, animismus, šamanismus a totemismus, což jsou pro mne velice silné vjemy, s nimž jsem se na svých cestách setkal….
Hledat takové symboly a motivy pro vyjádření Erbenova textu, které by se mohly v představách a imaginaci tchajwanských čtenářů s jejich odlišnými kulturními zvyklostmi takto protnout.
Podobný příběh jako „Svatební košile“ jsem četl v knize Roberta Louise Stevensona Do jižních moří. Což jsou povídky z tichomoří, kde je příběh mrtvého manžela, který si vede svoji nevěstu.
Odjakživa se lidé báli návratu mrtvých (souvisí s přechody mezi „jinými světy“ – například u starých Keltů byl svět „Mrtvých“ rovnocenný s normálním světem, stejně jako svět bdělosti a svět spánku, co se zdálo ve snu byla rovnocenná realita s běžným reálným děním).
Bylo by obtížné na tuto výstavu instalovat všechny zdroje a inspirační momenty, proto jsem se rozhodl zaměřit se na představení prvotních skic k ilustracím, zdůraznění inspiračního momentu v textu, od něhož se odvíjely mé myšlenky. A pokusit se formulovat to, co jsem chtěl vždy ilustrací sdělit.
Toto doplněno o komentáře a poznámky k příslušné básni Karla Jaromíra Erbena. V případě absence takového komentáře jsem použil vhodnou citaci z díla Čeňka Zíbrta, předního českého kulturního historika a folkloristy, jehož texty mi byly dalším zdrojem studia pro práci na ilustracích Kytice.
Jako vhodné doplnění této výstavy mi pak přišlo sdílet všechny předmluvy, jak k tchajwanskému, tak i k českému vydání.
Samozřejmě, že jsem při práci na ilustracích měl možnost též zúročit své dosavadní ilustrátorské zkušenosti z předchozích projektů.
Závěrem je pak výstava doplněna o několik ukázek mých ilustrací, souvisejících s Kyticí a dalších, jejichž studium v minulosti mi bylo též při práci velmi nápomocno. Ať už bych zmínil publikaci Český rok od jara do zimy, nebo práci při studiu a malbě kopií gotickým madon.
A nakonec jsem přidal několik obrázků ze slavnostního křtu Kytice na jihu Tchaj-wanu v městě Pingtungu. Křest byl jedním z významných momentů slavnostní prezentace České republiky na Tchajwanu.
Nakonec byly originály vystaveny v Art Museu Pingtung v rámci mé samostatné výstavy s názvem „Vrstvy“.
V souvislosti s podtitulem této výstavy bych se rád závěrem svěřil, že vydání Kytice, (a vše s tím související), jak v České republice, tak na Tchaj-wanu zcela jistě patří mezi nejdůležitější části mého „Příběhu“.
Výstava „Kytice – příběhy hovoří“ Tomáš Řízek Krajská vědecká knihovna v Liberci
Knihy Mi:Lu Publishing na Světě knihy 2023 stánek KB402
Tomáš Řízek
10. 4. 2023
ilustrátor, nakladatel
výstava v krajské vědecké knihovně v Liberci.
1.5. - 9.6.2023
převzato z blogu "Formosan - blog" z webu www.milupublishing.cz/a/erbenova-kytice-pribehy-hovori
A samozřejmě něčím, co mi bude blízké a co bude pro mne též přínosné. Nakonec padla moje volba na Erbenovu Kytici.
Svěřil jsem se se svým úmyslem profesorce češtiny Melisse Lin (z National Chengchi University) v Taipei a ona k mému překvapení s mým nápadem souhlasila. A vytvořila se svými bývalými studenty pak celkem rychle překladatelský tým. Projekt také zaujal Ministerstvo kultury České republiky, které jej následně podpořilo.
Ilustrovat Erbenovu Kytici bylo dlouho mým snem. První skici a první ilustrace jsem dělal již před pětadvaceti lety, možná ještě před delší dobou. Bylo pro mne úžasné se v roce 2020 k tématu vrátit.
Ta doba ovšem byla na celém světě dobou covidového běsnění a já tak jako mnoho dalších jsem měl čas přemýšlet o věcech, o nichž se ne vždy přemýšlí.
S ohledem na moji pozici mezi dvěma světy a dvěma kulturami (Česká republika a Tchaj-wan) mi byl dán prostor přemýšlet o své vlastní identitě. Přemýšlet, kde jsou mé kořeny a k čemu se mám hlásit.
Na Tchaj-wanu jsem však stál před složitou volbou, jakým způsobem uchopit klíč k ilustracím. A to takovým způsobem, aby jim a celé knize mohli lidé z tak daleké a exotické země porozumět. O to více to byl důvod se zaměřit na nový projekt a vtělit do ilustrací ke Kytici vše, co jsem byl schopen posbírat ve svých vzpomínkách a rozšířit o to co jsem chtěl říci.
Již odedávna mne fascinovala myšlenka, odkud Erben vlastně čerpal. Že se dotýkal stop ještě předkřesťanských dob. Že se dotýkal světa plného lásky, úcty, ale též bázně ze světa nadpřirozených sil, vycházejících z přírody.
Usoudil jsem, že toto nasměrování mé práce by vedlo tchajwanského čtenáře k porozumění ilustracím.
Mám na mysli u Tchajwanců zejména jejich buddhismus, taoismus, animismus, šamanismus a totemismus, což jsou pro mne velice silné vjemy, s nimž jsem se na svých cestách setkal….
Hledat takové symboly a motivy pro vyjádření Erbenova textu, které by se mohly v představách a imaginaci tchajwanských čtenářů s jejich odlišnými kulturními zvyklostmi takto protnout.
Podobný příběh jako „Svatební košile“ jsem četl v knize Roberta Louise Stevensona Do jižních moří. Což jsou povídky z tichomoří, kde je příběh mrtvého manžela, který si vede svoji nevěstu.
Odjakživa se lidé báli návratu mrtvých (souvisí s přechody mezi „jinými světy“ – například u starých Keltů byl svět „Mrtvých“ rovnocenný s normálním světem, stejně jako svět bdělosti a svět spánku, co se zdálo ve snu byla rovnocenná realita s běžným reálným děním).
Bylo by obtížné na tuto výstavu instalovat všechny zdroje a inspirační momenty, proto jsem se rozhodl zaměřit se na představení prvotních skic k ilustracím, zdůraznění inspiračního momentu v textu, od něhož se odvíjely mé myšlenky. A pokusit se formulovat to, co jsem chtěl vždy ilustrací sdělit.
Toto doplněno o komentáře a poznámky k příslušné básni Karla Jaromíra Erbena. V případě absence takového komentáře jsem použil vhodnou citaci z díla Čeňka Zíbrta, předního českého kulturního historika a folkloristy, jehož texty mi byly dalším zdrojem studia pro práci na ilustracích Kytice.
Jako vhodné doplnění této výstavy mi pak přišlo sdílet všechny předmluvy, jak k tchajwanskému, tak i k českému vydání.
Samozřejmě, že jsem při práci na ilustracích měl možnost též zúročit své dosavadní ilustrátorské zkušenosti z předchozích projektů.
Závěrem je pak výstava doplněna o několik ukázek mých ilustrací, souvisejících s Kyticí a dalších, jejichž studium v minulosti mi bylo též při práci velmi nápomocno. Ať už bych zmínil publikaci Český rok od jara do zimy, nebo práci při studiu a malbě kopií gotickým madon.
A nakonec jsem přidal několik obrázků ze slavnostního křtu Kytice na jihu Tchaj-wanu v městě Pingtungu. Křest byl jedním z významných momentů slavnostní prezentace České republiky na Tchajwanu.
Nakonec byly originály vystaveny v Art Museu Pingtung v rámci mé samostatné výstavy s názvem „Vrstvy“.
V souvislosti s podtitulem této výstavy bych se rád závěrem svěřil, že vydání Kytice, (a vše s tím související), jak v České republice, tak na Tchaj-wanu zcela jistě patří mezi nejdůležitější části mého „Příběhu“.
Výstava „Kytice – příběhy hovoří“ Tomáš Řízek Krajská vědecká knihovna v Liberci
Knihy Mi:Lu Publishing na Světě knihy 2023 stánek KB402
Tomáš Řízek
10. 4. 2023
ilustrátor, nakladatel
null
výstava v krajské vědecké knihovně v Liberci.
1.5. - 9.6.2023
převzato z blogu "Formosan - blog" z webu www.milupublishing.cz/a/erbenova-kytice-pribehy-hovori