Jednou z nesporných pravd, hlásaných Janem Werichem, kterou bych takříkajíc z fleku podepsal je, že boj s lidskou blbostí se nedá vyhrát, ale taky se nikdy nesmí vzdát. Přičemž, a to už mluvím striktně za sebe, bere na sebe lidská blbost nejrůznější podoby a nejrůzněji se také zjevuje. Též s rozličnou nebezpečností. Takový Pepek Vyskoč je vcelku nevinná forma. O hodně nebezpečnější je, když začnou blbnout ti, u kterých se to jaksi z povahy jejich profese či postavení, už nějak nepředpokládá. Za blbost zcela globálních rozměrů třeba považuji udělení Nobelovy ceny prezidentu Obamovi v době, kdy nikdo nevěděl, co udělá a zda si ji zaslouží. Anebo udělení téže trofeje Jásiru Arafatovi v době, kdy se naopak moc dobře vědělo, co udělal. V českých poměrech bych za srovnatelné považoval udělení Novinářské ceny 2011 České televizi za to, co je nazváno Série reportáží o Diag Human. A to včetně komentáře, v němž je vysvětleno, že série reportáží …odkryla hlavní aktéry případu, který ukazuje kriminální spojení politiky s organizovaným zločinem v České republice. Série vykreslila diletantský přístup českého státu při řešení této kauzy s podezřením, že kauza byla vedena tímto způsobem, aby sloužila k obohacení třetích osob. Tato série reportáží ušetřila českému státu 4 miliardy korun .
Nic z toho není pravda, či spíše, všechno je naprostý nesmysl a plod ignorace právní reality. Za největší prohřešek lze považovat již to, že autoři reportáží věc nekonsultovali s právníkem, což je z reportáží patrné. To, že sice nepříliš složité, ale přesto odborné problematice nemohou rozumět, je jasné asi skoro všem, kromě autorů samotných a pár dalších, udělovače ceny nevyjímaje. Se stejnou elegancí mohli páni redaktoři natočit reportáž z prostředí třeba neurochirurgie a sprdnout lékaře, že postupují při léčení špatně. Aniž by pachatelé díla cokoliv věděli o medicíně obecně a o neurochirurgii zvláště. Když se do podobné situace dostane třeba člen představenstva akciové společnosti, totiž když musí rozhodnout o něčem, co je principiálně odborný problém a on mu nerozumí, očekává se, že věc bude konsultovat s odborníkem a namnoze ne s jediným. Výkon funkce s péčí řádného hospodáře se tomu odborně říká. Neřádný hospodář, tedy ten, co se neradil, pakliže způsobí svým rozhodnutím škodu, může být různě popotahován. Což novinářům nehrozí, a možná proto autoři reportáže rozhodně nepostupovali s onou péčí řádného hospodáře. Tak například nařkli státní úředníky, že spor vedou neodborně či liknavě. Co ví novinář o taktice vedení sporu, nestojí za řeč.Takže by to mohlo sedět, pokud by se tak vyjádřil zmíněný odborník. A také hned dodal, v čem neodbornost spočívá. Neřádní hospodáři namísto toho strávili poměrně dost času pokřikem kolem toho, kdo se skrývá za právnickými osobami, které se ve sporu vyskytly a kdo konkrétně tyhle společnosti vlastní. A hned jmenovali alespoň jednu osobu, u nás odsouzenou, toho času na útěku. A co prý s tím stát bude dělat. I ten poslední právník ale ví, že žádný soud není oprávněn zjišťovat, kdo je vlastníkem právnické osoby- účastníka řízení a nikdo ani není povinen ho o tom informovat. Kromě toho to pro rozhodnutí není vůbec významné. Právnická osoba vyhraje či prohraje, protože buď byla nebo nebyla v právu, i kdyby jí vlastnil třeba čertův dědeček. A k tomu odsouzený na doživotí.
Též si autoři stěžovali, že do řízení se přidali noví účastníci, které rozhodci připustili, a státu tak hrozí další škoda. Přitom stát se soudí s Diagem a tihle další účastníci tvrdili, že jim patří část toho, co chce Diag. Jinak řečeno, pokud rozhodci dospějí k závěru, že stát má něco platit Diagu, oni by měli z toho, zdůrazňuji z toho, mohli dostat asi jednu třetinu. Takže ať mi někdo vysvětlí, jakáže nová újma státu hrozila.
Až potud blbost, ale ne fatální a ne důvod o tom psát. To se ovšem nedá říci o tvrzení, že reportáže ušetřily státu 4 miliardy. Jak? Ve věci mají rozhodovat nezávislí a nestranní rozhodci, stejně jako rozhoduje nezávislý a nestranný soudce. Rozhodci zatím rozhodli jen o tom, že kromě Diagu, už nikdo další do řízení nebude připuštěn. Takže Diag hraje o celý balík a nemá konkurenci. Jestli tohle byl cíl, tak dobře, ale kde jsou ty ušetřené miliardy? Hlavně ale, v daném kontextu nelze tenhle podivný argument vykládat jinak, než že si někdo myslí, že televizní reportáže mohou ovlivnit nezávislé a nestranné rozhodce. Například aby někoho, kdo se reportérům ČT z nějakého důvodu nelíbí, vyloučili ze sporu. Což je dost síla. O komunistech se tradovalo, že ovlivňovali některá soudní rozhodnutí. Ovšem, že by se k tomu veřejně hlásili anebo si za to udělovali ceny, to tedy nepamatuju. A znamená to snad, že když v koncovce rozhodci celý nárok Diagu zamítnou, budou si redaktoři ČT nárokovat cenu za to, že ušetřili státu těch 14 miliard nebo o kolik to nakonec bude? Jediné, co se udělením ceny opravdu podařilo je obecné zpochybnění nezávislosti rozhodců. Jsem docela zvědav, kdy s tím přijde někdo, když tu projede rozhodčí řízení. Že jako prohrál, protože to ovlivnili novináři, kteří jsou za to u nás veřejně oceňováni.
Je už takovou tradicí, že blogové články jsou následovány rojem poznámek, začasté v různém stádiu pitomosti, jak to autorům umožňuje nicková anonymita. Pokud jde o mne, je to marné, neboť karavana již pokračuje dál, zcela nezávisle na hluku, který ji provází. Těm, které by text vyprovokoval k racionálnější reakci doporučuji, aby se zeptali známého právníka(soukromě se nemusíte stydět, že máte takové známé) a položili mu poměrně jednoduché otázky. Za prvé, co může v rámci procesních pravidel udělat účastník soudního či rozhodčího řízení, má-li podezření, že právnickou osobu, s níž se soudí, vlastní nějaký veřejný nepřítel a v tomto rouše by mohl vyhrát jeho peníze? A za druhé, co může účastník řízení udělat za stejných podmínek, pokud do řízení vstoupí vedlejší účastník nebo to, co se nazývá hlavní intervent. Tedy s výjimkou toho, že napíše procesní podání, v němž vyjádří své právní stanovisko. Což jen tak mimochodem stát udělal.Klidně bych uzavřel sázku, že polovina odpovědí bude jednoslovná za použití výrazu, který je pro takové situace vyhrazen, již minimálně od dob Napoleonových, jako takzvané Cambronnovo slovo . Ta druhá polovina bude možná slušnější, ale jinak to samé.
Jak řečeno, udělení téhle ceny byla blbost, což je špatná zpráva. Dobrá je, že porota zatím neocenila žádného mezinárodního teroristu ani politika, co zklamal takový počet svých voličů jako Obama. Anebo alespoň někoho, kdo preventivně zfackoval soudce, aby dotyčný věděl, na čí straně je právo. Ale, co není, může být, kurs je rozhodně správný.