Financování politických stran

20. 01. 2012 | 12:07
Přečteno 5592 krát
Podle oficiálního webu Ministerstva vnitra ČR je u nás 165 politických stran a hnutí. Majetkové poměry většiny z nich nestojí za řeč. U některých, nedokážu odhadnout kolika, zejména pokud jde o celorepublikové hráče s účastí v zákonodárném sboru nebo v zastupitelstvech krajů či větších měst to bude trochu jinak. A zřejmě právě kvůli nim, anebo některým z nich, se dlouhodobě hovoří o problému financování politických stran či potřebě lepší právní regulace. Primárně je to politická záležitost, pročež se často hovoří spíše eklekticky a racionální argumenty jsou nahrazovány hesly z oblasti politického marketingu. Jak si třeba jinak vysvětlit nedávný požadavek na to, aby účetnictví stran překontroloval jednou ročně nezávislý auditor vylosovaný MF ČR ze seznamu auditorů? Přitom podle stávajícího zákona č. 424/1991 Sb. už musí politické strany předložit každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávu s ročními účetními výkazy podle zákona o účetnictví a zprávu auditora o ověření roční účetní závěrky s výrokem bez výhrad.
Vzhledem k dost nepřehledné směsici požadavků a deklarovaných cílů bude dobré začít tuto úvahu jakousi inventurou představ a slibů. Vládní prohlášení ze srpna loňského roku stručně slibuje, že vláda přijme opatření ke zprůhlednění financování politických stran, přičemž zváží i možnost zavedení limitů na výdaje ve volebních kampaních. Další vládní materiál, Strategie vlády v boji proti korupci na léta 2012-2014, což je soubor dosavadních usnesení vlády na toto téma, především poukazuje na nedostatek transparentnosti. Z výročních zpráv údajně není možné zjistit, jak skutečně strana hospodaří se svými finančními prostředky, především výdaje jsou uváděny velice obecně. Poslanecká sněmovna kontroluje pouze úplnost výročních zpráv, navíc se v tomto případě nemůže jednat o nezávislý dohled. Velice kritizovanou skutečností je, že auditory si každá strana vybírá sama. K úvaze pak je dáno, zda by všechny politické strany neměly mít svůj účet u České národní banky. Poněkud dál jde analýza ministerstva vnitra, týkající se zprůhlednění financování politických stran a hnutí, kterou vzala vláda na vědomí letos v červenci. Navrhuje v několika alternativách posílení kontrolních mechanismů. Nyní mají pokračovat politická jednání s tím, že zákon by měl být schválen ještě před volbami v roce 2015.
Z předchozího je patrné, že problémy jsou fakticky dva. Jednak je to přehlednost údajů, které o svém hospodaření poskytují politické strany a jednak to, kolik na svou existenci a hlavně propagaci utratí. Asi nikdo nepochybuje, že nejasné informace o finančních zdrojích politické strany jsou poukázkou na temná podezření stran korupce. Minulé, budoucí či průběžné. To, kolik politická strana utratí, jde-li o „čisté“ peníze, je už trochu jiný problém, který se dotýká principu rovnosti v politické soutěži. A taky trochu státní kasy, jde-li o státní přípěvek.
Bez výhrad tak lze asi souhlasit s požadavkem na detailnější informace o hospodaření politických stran, zejména pokud jde o jejich příjmy. Nicméně s jistou redukcí, která by mohla snížit administrativní náročnost operace. Jak jsem uvedl, politických stran, u kterých v jejich hospodaření jde o víc, než o pár tisícovek ročně, nebude příliš mnoho. Možná by se vyplatilo je podle finančního klíče selektovat s tím, že ty, jejichž obrat v kalendářním roce nepřevýší stanovenou sumu, například 500 000,- Kč, budou podávat zprávu jako doposud. A teprve od dané hranice nahoru by začínaly další, speciální povinnosti nad rámec toho, co předepisuje zákon nyní. A co, jen tak mimochodem, na papíře nevypadá nijak nedostatečně. Podle § 18 citovaného zákona má být předkládán přehled o celkových příjmech ve stanoveném členění, přehled o darech s uvedením výše peněžitého daru a identifikací dárce, u darů nad 50 000,- Kč dokonce s ověřenou kopií darovací smlouvy, přehled o členech, jejichž celkový členský příspěvek za rok je vyšší než 50 000 Kč s uvedením výše tohoto příspěvku, samozřejmě opět s jejich identifikací. A tohle všechno na formuláři, předepsaném ministerstvem financí. Samozřejmě si lze představit ještě podrobnější formulář, ale celkově mi zákonná koncepce připadá životaschopná. Dokonce se zdá, že v ní rezonuje zkušenost s Pepou z Honkongu a jeho virtuálními souputníky, duem postmortálních dárců Bács a Sinha.
Zvláštní je, že jinak chytlavá media ani různé antikorupční spolky zatím výroční zprávy politických stran nijak zásadně nekritizují a nevytýkají jim nepřehlednost či nedostatečnou informační hodnotu. Což souvisí s úvahami o jiném způsobu kontroly. Zatím ho může provádět kdokoliv, protože výroční zprávy jsou veřejně přístupné. Tedy především politická konkurence, u které by se dal očekávat zvýšený zájem. Jestliže se nikdo ani nebouří, ani si nestěžuje na mlhavé informace, logicky se nabízí otázka, proč kontrolu svěřovat NKÚ či dokonce zřizovat speciální kontrolní úřad, který by podle odhadů přišel asi tak na 18 miliónů korun ročně. On by přišel na víc, protože jak všichni víme, úředníci jsou na konci vždycky dražší, než jak na začátku vypadali. Jestliže jsou dnešní údaje ve výroční zprávě nedostatečné, rozumím tomu, že se prostě hlásná povinnost rozšíří. A klidně mohou být výroční zprávy přístupné i po internetu. O míře a dostupnosti informací lze vést stálou diskuzi. Ale když už konečně budou dostatečné, pak na jejich přečtení a vyhodnocení si nemusím chovat speciálního úředníka. Na to v případě zájmu stačím sám. A tady to vypadá, že minimálně část problému bude v nezájmu prohrabávat se nudnými čísly. To ale žádný úřad nevyřeší. Jen zvýší státní výdaje a korupční potenciál. Kromě toho, Ústavní soud již jednou konstatoval nepřípustnost kontroly politických stran NKÚ (Pl. ÚS 26/94), a to vzhledem k nutnosti respektovat autonomii politických stran. Nemyslím si, že na tomto požadavku by se cokoliv změnilo, takže tudy nejspíš stejně cesta nevede. Možná bych ještě přihodil dva zákazy. Jednak zákaz přijímat plnění od kohokoliv ve prospěch politické strany a dále omezení hotovostních plateb politické strany. Prostě platit všechno, snad s výjimkou záloh, bezhotovostně. Takže i takové věci, jako billboardy, květinová výzdoba, případně merenda, tradičně deklarovaná setkání s voliči, vše alespoň v doplatku přes účet politické strany a s úplným vyúčtováním. A pod hrozbou neplatnosti smlouvy, což pro podnikatele znamená, že když to „praskne“, bude muset vrátit co inkasoval, bude mít problémy s nákladovou položkou v účetnictví, a rozličné jiné starosti, prostě relativně dost důvodů pro to, aby platbu od sponzora, který si přeje být utajen, nebo z černého fondu, peníze nebral. Pak bych to nechal pár let běžet a počkal, co to udělá. Nemůže-li někdo platbu od politické strany přijmout jinak, než z jejího oficiálního účtu, a jsou-li příjmy identifikované, představují černé platby problém. Čímž neříkám, že by byly vyloučeny. Moc dobře vím, že naším národním dědictvím a rodinným stříbrem je know how jak napálit vrchnost. Ale bude to minimálně o hodně těžší. A pak se uvidí.
Zbývá otázka, zda regulovat výdaje politických stran, zejména volební. Na konci října s návrhem na uzákonění takového limitu neprošla KSČM ani prvým čtením. Šlo o hodně diskutabilní úpravu, navíc zdůvodňovanou tím, že situace spojená s výdajovou otázkou stran a hnutí na volební kampaně je dále neudržitelná, neb se neúměrně zadlužují. Osobně se domnívám, že pokud se někdo chce zadlužit, je to jeho věc, včetně případného bankrotu. Jinou věcí ale je výše státního příspěvku a jeho rozdělení, které je závislé na volebních výsledcích. Nejsou to malé částky, a určitě by se daly redukovat, když už si mají utahovat opasky všichni. V souvislosti s opačným záměrem, takto pokusem vlády zvýšit příspěvek Ústavní soud v roce 2000 mimo jiné konstatoval (Pl. ÚS 53/2000), že strany mají být zakotveny ve společnosti, nikoli ve státě. Proto státní příspěvek má pouze usnadňovat stranám tu úlohu, kterou pro stát plní svou účastí ve volbách. To lze podepsat i dnes. Ale celkově jde o dost silné politikum a stěží odhadnout jak a zda-li se politické strany na něčem dohodnou. Každý zásah, byť by byl prováděn plošně, může mít pro jednotlivé strany různý dopad, podle toho, kolik drží poslanců, senátorů či krajských zastupitelů. A tady už to jde na dřeň. Za sebe bych řekl, že než další politickou válku každého s každým, insuinace před hlasováním a ústavní stížnosti, jakož i jiné perfidnosti po něm, bude lepší tohle téma zatím neotvírat.

Publikováno v Parlamentním magazínu 1/2012

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy