Do tohoto alarmujícího varování se mi popravdě vůbec nechce.
Je v podstatě přiznáním prohry mé a řady mně blízkých lidí mnoho let usilujících o narovnání pravidel územního rozvoje v Praze tak, aby byl trvale udržitelný, jak Stavební zákon káže.




Nemohu se ubránit pocitu déjà vu, jak když jsem v roce 2006 ještě před vypsáním soutěže na Národní knihovnu varoval před jejím umístěním Na Špejcharu u výjezdu z tunelu Blanka v Letenských sadech mimo docházkovou vzdálenost vysokých škol. Nebo když jsme s řadou spolků upozorňovali v roce 2010 na nevhodnost a netransparentnost soutěžního dialogu Centra Palmovka. Na dlouho se tím devalvovala důvěra v architektonické soutěže jako takové a ve schopnost synergických dohod směřujících k trvalému zhodnocení transformačních území v Praze.


O co jde na Florenci

V říjnu 2020 jsem zde v reakci na proběhnuvší workshop „Magistrála – vize a koncepce“, který měl za úkol otevřít diskuzi k přípravě zadání soutěže, shrnul pět následujících doporučení, co je třeba udělat, aby se urbanizace okolí Florence zdárně podařila:

1. Nejlepší možné řešení lze nalézt v mezinárodní urbanistické soutěži, kterou nemůže vypsat nikdo jiný než samotné Hlavní město Praha jako garant územního rozvoje.
- A co se stalo? Místo soutěže vypsané městem byl investorem vypsán soutěžní dialog s pouhými pěti soutěžícími a participace s místními obyvateli, městskými částmi, spolky a experty probíhá horečnatě a pokrytecky během dvou týdnů po vypsání zadání soutěže, aniž by byla faktická možnost jej ovlivnit.

2. Urbanistická soutěž musí být vypsána na celé území od Vltavské po Nuselský most. Území kolem magistrály je komplexní problém, který nelze řešit per partes, protože problémy s ovzduším, dopravou a vysídlováním obyvatel jsou rovněž komplexní a řešení jedné části nesmí zablokovat vhodná řešení v jiných částech.
A skutečnost? - Řešené území se soustřeďuje jen a pouze na nejbližší okolí Florence.

3. Zadání soutěže musí obsahovat jasný názor Prahy na umístění významných veřejných budov, zejména pro kulturu. Je třeba rozhodnout, zda jde o Národní knihovnu, Beaubourg, Filharmonii, Archeologické a Železniční muzeum, nebo i o Magistrát, Velkou tržnici a Hudební divadlo?
- V zadání nic konkrétního není.

4. Na příští workshop navrhujeme pozvat hosty z měst, která jsou svým přístupem a možnostmi bližší Praze (Barcelona, Rotterdam, Vídeň), s příklady dobré praxe.
- žádný další ze série městem slibovaných workshopů se nekonal.

5. Ustanovit projektový tým, který bude vše koordinovat a transparentně řídit v souladu s platnými koncepcemi a strategickými dokumenty rozvoje Prahy. Projektový tým bude postupně vyhlašovat celkovou a následně dílčí urbanistické soutěže. Práci ukončí závaznou regulací pro řešené území, podle které bude možné soutěžit jednotlivé domy nebo bloky a postupně realizovat transformaci.
- místo koncepčního postupu od celku k detailu, místo celé šišky salámu magistrály od Vltavské k Muzeu, se rovnou ad hoc řeší vyříznuté kolečko salámu Florence.





Shrnutí a závěr

Jako člen konzultační skupiny soutěže Florenc 21, která se dvakrát sešla on-line 10. a 17. května 2021, jsem došel k závěru, že pod patronací Marka Dospivy za Pentu a Petra Hlaváčka za Prahu to transparentně nejde. V zadání soutěže a v informacích o území okolí Florence chybí zásadní vstupní podmínky řešení centrálního železničního uzlu, Nového spojení II, budoucnosti Masarykova nádraží a rozhodnutí o jeho zachování či rušení, chybí podmínky řešení a zklidnění magistrály a ochrany alarmující kvality ovzduší v centru města, které tvoří klíčové bariéry a vady v území a není možno je v měřítku řešeného území koncepčně řešit. Řešení zástavby vzešlé ze soutěže, zejména s prakticky neomezeným koeficientem zastavění "S" !!!, zablokuje řešení magistrály, železnice a klimatické krize v centru Prahy, které jsou prvořadé.

Území na hranici památkové rezervace vyžaduje transformaci dálniční magistrály na jednu či více městských tříd spojujících bezbarierově příčně i podélně město, propojit parky do jednoho spojeného klimatického a filtračního biokoridoru a tím nastavit podmínky směřující k trvale udržitelnému rozvoji centra města. Od začátku vnímám proces zadání jako netransparentní, nátlakový, nekoncepční a tím za nezodpovědný a neprofesionální, a rád bych se vší naléhavostí všechny zúčastněné jak ze strany investorů, tak ze strany města i na straně účastníků soutěže varoval před pokračováním v realizaci takto zadané soutěže.

Na radnici Městské části Praha 1 jsme se analýze přípravy soutěže "Brány Prahy" od prof. Karla Maiera věnovali v roce 2019, kterou doporučuji jako podklad ke skutečně koncepčnímu a odpovědnému řešení území, které je třeba pojmout minimálně v rozsahu od Muzea po Vltavskou.

Děkuji všem, kdo dočetli až sem, za pochopení smyslu mého alarmujícího varovaní, jehož cílem není nic menšího, než naplnění § 18 Stavebního zákona, který říká:

„Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.“

Stavební zákon je v tom nevinně.





P.S.
Jak zpívá Babalet v písničce Divný Babylón: "Z Babylónu do ráje nedojdem..."