Povolební šaráda pokračuje a řešení v nedohlednu
Hádanka, jak sestavit vládu, která by nepadla hned při prvním hlasování, nemá, jak se zdá, životaschopné řešení. Má několik řešení teoreticky možných, ale v praxi neprůchodných.
Nějaké „kulhající“ řešení se nejspíš najde, ale je dost dobře možné, že nakonec dojde na předčasné volby. Jestli do roka nebo za několik let, to dnes nikdo neví.
Kdo s kým a za jakých podmínek, o tom se vedou spory i jednání. Z osmi stran, seřazených za vítězným Hnutím ANO, jich šest deklarovalo předem, že nepůjdou do vlády sestavované Andrejem Babišem. Dvě si nechaly pootevřená vrátka a teď jimi nakukují do Strakovky. Ironií osudu jsou to jediné strany, s nimiž šéf Hnutí ANO před volbami odmítal spolupráci.
V papírových a elektronických médiích se množí hlasy, že oněch šest „odmítačů“ se chová nekonstruktivně. Dokonce prý zrazují své voliče. Český volič (o nevoličích se nikdo nebaví, ti se svého hlasu zřekli sami) prý chce vládu, která bude pracovat a už jej nebaví politikaření a handrkování. Odkud to kdo ví, toť otázka. Některé strany se prý směšně vypínají na špičky, aby vůbec bylo vidět, jak říkají „ne ne ne“.
Je to patálie. Vítěz voleb nezískal většinu („nejvíc“ není totéž, co „většina“) a všichni ostatní dostali výrazně méně než on. Trvají na tom, co slíbili před volbami. Těžko jim to vyčítat. Byl to jeden z důvodů, proč je jejich voliči volili a pokud nechtějí spáchat politickou sebevraždu, nemohou uhnout. Ano, je to tak – voliči to byli, kdo je poslal do Sněmovny s jasným mandátem.
Vítěz je v nouzi, kterou si způsobil sám dávno před volbami, a teď naříká, že s ním nikdo nechce jít do party. Vznešeně se tomu říká, že se ostatní strany chovají nezodpovědně. Bylo by tedy zodpovědné, kdyby odkoply své voliče a přidaly se k vítězi voleb? Vůči komu by to bylo zodpovědné? Vůči státu? Nejsou snad tito voliči také součástí státu? A není jich ve skutečnosti výrazně víc, než bylo voličů Hnutí ANO?
Můžeme považovat za mravné, státotvorné a seriózní výzvy ke zradě vlastního programu, vlastních voličů a vlastního svědomí? Není to spíš nemravná výzva k popření sebe sama za misku špatně uvařené čočovice?
Demagogické výroky a hrozby o možnosti zablokování Sněmovny, o rozpočtovém provizoriu, o chaosu ve státní správě a podobně, jsou „nesmysl a lež“. Tato země vládu má a bude ji mít tak dlouho, dokud nebude ustavena vláda nová. Dominantním členem této vlády je Hnutí ANO.
Vítěz prostě nevyhrál dost a má v čele lidi, s nimiž ti ostatní nechtějí mít nic společného. Jestli právem nebo neprávem, to je jiná otázka. V tuto chvíli to vypadá, že jediní, kdo v nějaké formě nabízejí vítězi podporu ve vládě, jsou stoupenci radikálních ideologií.
Forum24, 12.11.2017
Nějaké „kulhající“ řešení se nejspíš najde, ale je dost dobře možné, že nakonec dojde na předčasné volby. Jestli do roka nebo za několik let, to dnes nikdo neví.
Kdo s kým a za jakých podmínek, o tom se vedou spory i jednání. Z osmi stran, seřazených za vítězným Hnutím ANO, jich šest deklarovalo předem, že nepůjdou do vlády sestavované Andrejem Babišem. Dvě si nechaly pootevřená vrátka a teď jimi nakukují do Strakovky. Ironií osudu jsou to jediné strany, s nimiž šéf Hnutí ANO před volbami odmítal spolupráci.
V papírových a elektronických médiích se množí hlasy, že oněch šest „odmítačů“ se chová nekonstruktivně. Dokonce prý zrazují své voliče. Český volič (o nevoličích se nikdo nebaví, ti se svého hlasu zřekli sami) prý chce vládu, která bude pracovat a už jej nebaví politikaření a handrkování. Odkud to kdo ví, toť otázka. Některé strany se prý směšně vypínají na špičky, aby vůbec bylo vidět, jak říkají „ne ne ne“.
Je to patálie. Vítěz voleb nezískal většinu („nejvíc“ není totéž, co „většina“) a všichni ostatní dostali výrazně méně než on. Trvají na tom, co slíbili před volbami. Těžko jim to vyčítat. Byl to jeden z důvodů, proč je jejich voliči volili a pokud nechtějí spáchat politickou sebevraždu, nemohou uhnout. Ano, je to tak – voliči to byli, kdo je poslal do Sněmovny s jasným mandátem.
Vítěz je v nouzi, kterou si způsobil sám dávno před volbami, a teď naříká, že s ním nikdo nechce jít do party. Vznešeně se tomu říká, že se ostatní strany chovají nezodpovědně. Bylo by tedy zodpovědné, kdyby odkoply své voliče a přidaly se k vítězi voleb? Vůči komu by to bylo zodpovědné? Vůči státu? Nejsou snad tito voliči také součástí státu? A není jich ve skutečnosti výrazně víc, než bylo voličů Hnutí ANO?
Můžeme považovat za mravné, státotvorné a seriózní výzvy ke zradě vlastního programu, vlastních voličů a vlastního svědomí? Není to spíš nemravná výzva k popření sebe sama za misku špatně uvařené čočovice?
Demagogické výroky a hrozby o možnosti zablokování Sněmovny, o rozpočtovém provizoriu, o chaosu ve státní správě a podobně, jsou „nesmysl a lež“. Tato země vládu má a bude ji mít tak dlouho, dokud nebude ustavena vláda nová. Dominantním členem této vlády je Hnutí ANO.
Vítěz prostě nevyhrál dost a má v čele lidi, s nimiž ti ostatní nechtějí mít nic společného. Jestli právem nebo neprávem, to je jiná otázka. V tuto chvíli to vypadá, že jediní, kdo v nějaké formě nabízejí vítězi podporu ve vládě, jsou stoupenci radikálních ideologií.
Forum24, 12.11.2017