Václav Krása

30. 08.

Odpovědi na aktuální otázky.

Václav Krása Přečteno 2084 krát

Nedávno mě oslovili dva středoškolští studenti, kteří založili projekt „NázoryPolitiků.cz a položili mi několik aktuálních otázek, protože kandiduji do Senátu v senátním obvodu č. 24, který zahrnuje Prahu 9 a dále MČ Prahu 14, 19, 20, 21,. Senátní obvod ještě zahrnuje MČ Prahy Vinoř, Kbely, Koloděje, Satalice, Dolní Počernice a Běchovice. Protože jsem přesvědčen, že voliči mají právo znát názory politiků, kteří se ucházejí o jejich hlas, rozhodl jsem se odpovědět na jejich otázky a odpovědi zveřejnit.
Otázky a odpovědi:
1) Souhlasíte s rozhodnutím organizačního výboru Senátu Parlamentu ČR v odsouhlasení zahraniční cesty Miloše Vystrčila a dalších senátorů do Čínské republiky (Taiwanu)?
Nesouhlasím, protože proti návštěvě jsou pan prezident, předseda vlády a ministr zahraničí. Dle mého názoru není správné, když druhý nejvyšší ústavní činitel dělá vlastní zahraniční politiku. Doporučuji prostudovat si tuto stránku: https://www.sinoskop.cz/analyzy-komentare/vysoci-ustavni-cinitele-jezdi-na-tchaj-wan-naprosto-vyjimecne. Cituji: ,,Ze zpracovaných dostupných podkladů vyplývá, že styky v exekutivě mezi EU a Tchaj-wanem jsou vázány především na oblast vzájemného obchodu, a to převážně na úrovni náměstka ministra a nižší. Při návštěvě zemí EU ministrem nebo náměstkem ministra z Tchaj-wanu je úroveň přijetí odpovídající protistraně nebo nižší (ministr bývá běžně přijat na úrovni náměstka nebo i nižší, např. v Německu.“
2. Ztotožňujete se s většinovým rozhodnutím Senátu o zamítnutí nominace Aleše Gerlocha na post ústavního soudce?
Jedná se o suverénní rozhodnutí Senátu. Vím, že pan profesor Aleš Gerloch je odborníkem na ústavní právo. Jen mě překvapuje, že u pana profesora Gerlocha vadila komunistická minulost a u předsedy Ústavního soudu pana Pavla Rychetského tato skutečnost nebyla a není na závadu.
3. Jsou pravomoci Senátu PČR v současné podobě dostačující? (Co byste případně změnil, a proč)
Pravomoci Senátu bych nerozšiřoval. Protože by taková změna znamenala velkou úpravu Ústavy, která není nyní aktuální. Myslím si, že současný stav je vyhovující.
4. Jste pro větší progresivitu ve zdanění příjmů fyzických osob?
Nejsem. Nemyslím si, že lidé s vyššími příjmy mají platit vyšší procento daní.
5. Jste pro vystoupení ČR z Evropské unie?
Nejsem, ale myslím si, že je nutné otevřít tzv. Lisabonskou smlouvu a zrušit nadřízenost zákonných norem EU nad zákonodárstvím členských zemí. U nás by to znamenalo zrušit § 10a naší Ústavy, který nadřazuje zákonodárství EU nad naším zákonodárstvím.
6. Jste pro, aby Česká republika v následujících letech přijala společnou evropskou měnu euro?
Nejsem. První z důvodů je ekonomický, protože jako členové eurozóny bychom nesli náklady špatných ekonomik jižních státu EU. Druhým důvodem je skutečnost, že vlastní měna je jedním z atributů samostatnosti a nezávislosti státu.
7. Byl byste pro přijetí 40 dětí z řeckých uprchlických táborů, jejichž příchod vláda odmítla?
Přijetí 40 dětí nic neřeší. Nelze ověřit, zda jsou tyto děti právně volné. Myslím si, že nemáme právo s nimi takto manipulovat. Měli bychom všichni usilovat o jejich navrácení do jejich domoviny a najít jejich příbuzné. Vláčet je z jedné země do druhé je špatné.
8. Jste pro zavedení stejnopohlavních sňatků?
Nejsem. Rodinu tvoří muž, žena a jejich děti již mnoho tisíciletí. Je to svazek vytvořený primárně k narození nových generací, což u jednopohlavních svazků není možné. Nemám však nic proti jednopohlavním párům. Nemohu však podpořit, aby jejich svazky byly dány na stejnou úroveň jako u párů muže a ženy. Jen pro úplnost, byl jsem několikrát u jednání o přijetí zákona o registrovaném partnerství. Tehdy zástupci gay a lesbické ligy tvrdili, že to je maximum co potřebují a že nebudou více požadovat. Je také pravdou, že požadavek na sňatky není ani zdaleka požadavkem této komunity lidí, ale pouze její úzké, militantní a hlasité skupiny.
9. Je pro vás prioritou, aby se Česká republika stala do roku 2050 tzv. uhlíkově neutrální zemí?
Přiznám se, že si pod tímto termínem neumím nic představit a vím, že plánování na třicet let je nesmysl. Kolik jsme všichni měli plánů na letošní rok a koronavir je výrazně změnil. Určitě však máme chránit přírodu, ovzduší, vodu apod. Ovšem nic se nemá přehánět. Nemůžeme si nechat rozvrátit hospodářství pod heslem „Uhlíková neutralita“. To je ideologie, která nemá konkrétní obsah. Jsem pro cirkulární ekonomiku, kdy se použité výrobky rozmontují a použitelné kovy a další materiály se použijí v nové výrobě.
10. Jste pro, aby se zachoval současný systém financování České televize a Českého rozhlasu, tedy koncesionářské poplatky?
Na tuto otázku nemám ucelený názor. Vím určitě, že bych nepodpořil zvýšení poplatků, protože dnes roste inflace a není třeba ji takto akcelerovat. Možná bych hledal cestu, kdy se může občan vyvázat z placení poplatků, pokud prokazatelně tato média nepoužívá.
11. Jste pro zmírnění podmínek oddlužení, tedy zrychlení a zjednodušení procesu pro dlužníky (např. osobní bankrot)?
Zadlužení je skutečně zásadní problém. Především bych zmenšil pravomoci exekutorů a dal bych jasná pravidla pro jejich odměny. Poté by bylo možné přistoupit ke zjednodušení procesu pro oddlužení.

16. 08.

Jak dál s financováním sociálních služeb?

Václav Krása Přečteno 1641 krát

Na sociální služby jde každoročně asi 50 mld. Kč. Jsou to jednak dotace registrovaným poskytovatelům sociálních služeb, dále příspěvek na péči a také část ze zdravotního pojištění na výkon zdravotní péče v pobytových sociálních zařízeních. Od roku 2015 jsou financovány sociální služby prostřednictvím krajů, které mají zákonem stanovené procento na financování sociálních služeb, a to z částky, která je v rozpočtu MPSV ČR stanovena na jejich financování. Kraje ve vlastní kompetenci rozhodují, které registrované subjekty obdrží dotaci a které nebudou podpořeny. Je logické, že upřednostňují ta zařízení, která sami zřizují.

Dlouhá léta jsem tomuto přechodu způsobu financování bránil, protože je zcela špatný. Ve všech evropských zemích se financování sociálních služeb centralizuje, neboť se přechází na jakýsi systém pojištění na sociální služby nebo pojištění na dlouhodobou péči. Převod kompetenci na kraje je velmi pochybný už z toho důvodu, že kraje jsou největšími poskytovateli sociálních služeb a současně budou mít možnost rozhodovat o jejich financování. Kraje jsou tak ve střetu zájmů. Je to zcela odlišná situace oproti zdravotnictví, kdy jsou také kraje největším poskytovatelem služeb, ale financování je prostřednictvím zdravotních pojišťoven. Financování sociálních služeb je jeden z velkých problémů sociálního zabezpečení a je několik způsobů jak tuto věc řešit – pojištění, dlouhodobé granty nebo prostřednictvím klienta. Dlouhodobé granty však neznamenají systémové řešení, ale pouze odložení problému financování sociálních služeb.

Další systémovou chybou financování sociálních služeb je jednoroční dotační systém, který brání poskytovatelům sociálních služeb, aby investovali do rozvoje svých služeb. Dotační systém je výhodnější pro ústavní zařízení, a to proto, že tato zařízení mají vybudovanou základní infrastrukturu a nějakou ekonomickou základnu, kdežto terénní sociální služby přežívají z roku na rok. Pravděpodobně je to jeden z důvodů, proč nedochází k očekávanému snižování kapacit v institucionálních zařízeních.

Financování sociálních služeb je nezbytné věnovat prioritní pozornost, protože představují významný ekonomický faktor. V České republice pracuje v tomto oboru nejméně 60 tisíc lidí a jejich služby využívá přibližně 250 tisíc závislých osob. Obdobná poměrná čísla jsou také v ostatních zemích. Sektor služeb obecně, ale i oblast sociálních služeb, se bude neustále rozvíjet a stane se jedním z největších zaměstnavatelů. Vzhledem k demografickému vývoji se ukazuje, že v sociálních službách bude zaměstnáno stále více lidí. Nejcharakterističtějším rysem demografického vývoje v ČR, je stejně jako v jiných vyspělých zemích pokračující stárnutí populace.

Pokud chceme, aby došlo k rozvoji sociálních služeb, je nezbytné provést systémové změny, které zaručí dlouhodobou stabilitu a jistotu pro poskytovatele sociálních služeb, budou jednotné pro celé území státu, dostupné všem občanům, závislým na pomoci druhé osoby, bude zachováno právo klientů na volbu způsobu poskytování péče, včetně neinstitucionální. Systém musí umožnit vstup dalších osob, které budou postupně přibývat vzhledem k demografickému vývoji.

Jediný systém, který splňuje výše uvedená kritéria je pojistný systém. O pojistném systému financování sociálních služeb se hovoří již dlouho, ale žádná vláda neměla odvahu tuto systémovou změnu připravit.

Jsem dlouhodobě přesvědčen, že právě pojišťovací systém, kdy se každý občan podílí určitým procentem ze svých příjmů na financování sociálních služeb, zaručí dlouhodobou stabilitu financování služeb, a tím i poskytovatelů sociálních služeb. Systém bude jednotný, solidární a mohl by být pro klienty i přenositelný do jiných zemí EU. V Německu je povinné procento kolem dvou procent z příjmů občana, ale jen do určité výše ročních příjmů. Myslím si, že modifikovaný německý model by mohl být aplikován v naší zemi. Německý model také stanoví spoluúčast na úhradě služeb přímými příbuznými, což považuji také za správné.

09. 08.

Koronavirus a domy pro seniory.

Václav Krása Přečteno 2085 krát

Dvacet dva let jsem pracoval v domově důchodců. Dodnes si pamatuji na tísnivou atmosféru v tomto zařízení, když zcela pravidelně se počátkem března v domově rozšířila chřipka a lidé začali umírat. Proniknutí chřipky se nedalo nijak zabránit, i když byl vydaný zákaz návštěv a vzhledem k tomu, že Domov důchodců byl v malé vesnici, lidé z tohoto zařízení ani neměli možnost se nakazit kontaktem s okolím. Chřipku přinesli zaměstnanci, nebo dovozci zboží apod.
Domov důchodců byl na tehdejší dobu střední velikosti a bylo v něm ubytováno 103 seniorů. Pamatuji se, že v době chřipkové epidemie umírali i tři lidé denně. Za týden zemřelo až deset klientů. Bylo to docela děsivé, protože jsme se prakticky všichni znali. Byla tím poznamenaná práce všech zaměstnanců a samozřejmě to působilo na psychiku všech klientů.
Právě v těchto dnech, kdy jsme neustále informováni, jak koronovirus se dostal do dalšího a dalšího domova pro seniory, jsem si znova tuto tísnivou atmosféru připomněl a jako bych ji znovu prožíval. Na takové zážitky nelze nikdy zapomenout.
Už tehdy, před mnoha desítkami let, jsem si říkal, jak je to pro seniory nebezpečné, soustředit je ve větším počtu na jednom místě. Jakákoliv nákaza je pro lidi vysokého věku nebezpečná a nelze prakticky zabránit jejímu proniknutí do takového zařízení. Je podstatně jednodušší ochránit takového člověka v rodině. Známe mnoho příkladů, jak rodiny, které pečují o seniora, byly a jsou opatrné vůči nákaze.
Moc nevěřím v upřímnost televizních záběrům, kdy potomci si stěžují, že nemohou kvůli karanténě navštívit své blízké, nebo reportážím, kdy po ukončení karantény jsou šťastní, že je mohou navštívit a jak milují své maminky a tatínky. Mají je určitě rádi, ale když je tak milují, proč o ně nepečují doma? Opravdu by to nešlo? Vím, je to určitá oběť a někdy to opravdu nejde, ale uvědomujeme si, že pobytem ve velkých sociálních zařízeních vystavujeme svoje blízké všemožné nákaze, oproti péči doma?
Ještě před sto lety většina seniorů umírala doma v rodinném prostředí. Dnes jsme všichni mnohem bohatší, stát péči doma docela slušně podporuje, ale my nemáme na maminku, na babičku čas. Pořád někam spěcháme, máme spoustu povinností a tak je velký tlak na nové a nové domovy pro seniory. Často jsem slyšel argumentaci „Ono je tam tatínkovi lépe, má si s kým popovídat, zavzpomínat……..!“ To vůbec není pravda! Naše maminky a tatínky zajímá především to, jak se mají jejich děti, co dělají, co je trápí, chtějí vidět první krůčky vnoučat či pravnoučat. Stále více ztrácíme rodinou pospolitost.
Ještě jedna vzpomínka z minulosti. Velmi dobře si pamatuji, jak některým seniorům se do tehdejšího domova důchodců nechtělo, ale nakonec ustoupili. Bylo na nich vidět, že jsou tam nešťastní, ale děti si je zpět nevzaly. Ti lidé se utrápili k smrti. Za celých dvacet dva let jsme přijali jediného Roma. Pán byl nevidomý a špatně se pohyboval. Denně za ním jezdila celá rodina a po nějakém čase odešel a zemřel uprostřed svojí rodiny. U Romů přirozené rodinné vazby ještě fungují.
Nevím, zda koronavirová epidemie pomůže k tomu, abychom si uvědomili, že domovy pro seniory mohou být, za určitých okolností, pastí na ně. S ohledem na to, že mohou přijít horší pandemie, bychom si měli uvědomit, že v těchto zařízeních jsou senioři opravdu ohroženi. Měli bychom více podporovat péči v domácím prostředí a pobytová sociální zařízení by měla sloužit jen v případech, kdy už opravdu jiné řešení není.

03. 08.

Otevřený dopis Cyrilu Svobodovi.

Václav Krása Přečteno 4244 krát

Milý příteli Cyrile,

se zájmem jsem si přečetl Tvůj rozhovor v Parlamentních listech, který se věnuje ratifikaci Istanbulské úmluvy. https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Cyril-Svoboda-o-Istanbulske-smlouve-K-nicemu-to-nezavazuje-nebezpecne-tendence-tam-nevidim-631975.
Musím se přiznat, že Tvoje vyjádření mě natolik překvapila, že jsem se rozhodl reagovat otevřeným dopisem. Úvodem bych měl asi uvést, že se známe mnoho let, máme přátelské vztahy a troufnu si říci, že až dosud jsme měli velmi podobné názory na základní společenské otázky.

Cyrile, vím, že jsi poradcem předsedy vlády Andreje Babiše a tudíž patří k Tvým povinnostem připravovat stanoviska pro rozhodování vlády a pana premiéra. I proto mne překvapil Tvůj názor na Istanbulskou úmluvu, neboť je opřen pouze a striktně o právní okolnosti. Vím, že se jedná o úmluvu Rady Evropy, která nevyžaduje úpravu naší legislativy, ale to neznamená, že ve svých důsledcích nebude mít vliv na naší jurisdikci a lze očekávat, že úmluva bude zneužívána různými zájmovými skupinami. Především však úmluva podprahově vnucuje myšlenku, že muži zpravidla vystavují ženy násilí a různému ponižování. To samozřejmě není pravda a případy násilí mužů na ženách či žen na mužích vůbec neříkají nic o tom, že by náš systém obdobné násilí připouštěl či toleroval. Ostatně, jsi excelentní právník a tak velmi dobře víš, že náš právní systém obsahuje dostatek právních norem, které ochraňují ty, kterým je ubližováno.

Cyrile, dovolím si uvést pár myšlenek, ale i citací z Istanbulské úmluvy, které ukazují, proč je úmluva špatná a nepřijatelná:
- K čemu potřebujeme IÚ když náš právní systém dostatečně chrání ty slabší? Naše společnost striktně odmítá násilí na ženách a vlastně na komkoli a není tady žádná politická síla, která by prosazovala něco jiného. Proč tedy?
- Citace z preambule IÚ „Násilí na ženách je projevem historicky nerovnocenného rozdělení síly mezi muži a ženami, které vedlo k dominanci mužů nad ženami a k diskriminaci žen muži, a k zamezení plnohodnotného rozvoje žen“. Konec citace. Rozdílnost v pohlaví není hlavním důvodem násilí. K násilí dochází i u stejných pohlaví. Příčinou násilí můžou být drogy, alkohol, psychické poruchy, stres apod. Muži a ženy spolu nevedou válku. Mají rozdílné úlohy při plození a výchově nových generací.
- Článek 9 – Nevládní organizace a občanská společnost
- „Smluvní strany budou uznávat, podněcovat a na všech úrovních podporovat činnost příslušných nevládních organizací a občanské společnosti, které působí v oblasti boje proti násilí na ženách, a zavedou účinnou spolupráci s těmito organizacemi.“
- Článek 10 – Koordinační orgán
„Smluvní strany určí či zřídí jeden nebo více úředních orgánů zodpovědných za koordinaci, provádění, kontrolu a hodnocení postupů a opatření k předcházení a potírání všech forem 7 násilí spadajících do působnosti této úmluvy. Tyto orgány budou koordinovat shromažďování údajů uvedených v článku 11, analyzovat je a rozšiřovat jejich výsledky.“
- Článek 12 – Obecné povinnosti
„Smluvní strany přijmou nezbytná opatření k prosazování změn sociálních a kulturních vzorců chování žen a mužů za účelem vymýcení předsudků, obyčejů, tradic a veškerých dalších zvyklostí, které jsou založené na myšlence méněcennosti žen nebo stereotypním pojímání rolí žen a mužů.“
- Článek 27 – Oznamování
„Smluvní strany přijmou nezbytná opatření za účelem povzbuzení všech osob, jež se stanou svědkem spáchání násilného činu spadajícího do působnosti této úmluvy nebo jež mají oprávněný důvod se domnívat, že k takovému činu může dojít nebo že lze další násilný čin očekávat, aby to oznámily příslušným organizacím nebo úřadům.“
- Článek 66 – Expertní skupina pro boj proti násilí na ženách a domácímu násilí
„Expertní skupina pro boj proti násilí na ženách a domácímu násilí (dále jen „GREVIO“) dohlíží na provádění této úmluvy smluvními stranami.
7. Členové GREVIO a další členové delegací, které budou provádět návštěvy států, jak je stanovuje čl. 68 odst. 9 a 14, budou požívat výsad a imunit stanovených v dodatku k této úmluvě.“

Cyrile, v rozhovoru uvádíš, že nebudou muset být přijímána žádná legislativní opatření. To tak úplně není, protože řada článku naopak požaduje právní úpravy. IÚ výrazně posiluje postavení genderových organizací, i když v dané zemi není genderem podmíněné násilí a státy je mají dostatečně financovat. Nevím, jak se vypořádáš s článkem 12. Z jeho znění mi hned naskočí, že zaniknou velikonoční zvyky, že bude snaha zcela minimalizovat představu, že především žena má u těch nejmenších dětí hlavní roli při péči o ně. To jsou ty stereotypy, které některým gender organizacím tak vadí, alu muži opravdu nemohou např. kojit.

Příteli, opravdu si myslíš, že článek 27 je tak nevinný? Článek jednoznačně vede k nesmyslnému udávání např. z důvodu hlučnější hádky mezi manželi. Nevím, jak budou udavači motivováni – asi jim bude někdo platit za udání. O expertním orgánu GREVIO, je asi zbytečné mluvit. Další nesmyslný orgán. Dovedu si představit jak do rodin, zaměstnavatelům a dalším institucím, budou posílány dotazníky na gender násilí, aby GREVIO mělo co špiclovat.

Zajímalo by mě, zda jsi při vytváření stanoviska přihlédl také k vyjádření České biskupské konference. Myslím si, že by mělo být pro Tebe vodítkem, protože Tě znám jako horlivého křesťana. Tvůj rozhovor na téma Istanbulská úmluva byl pro mě velké zklamání. Věřím, že příště mě zase třeba potěšíš.
S přáním všeho dobrého
Tvůj Václav Krása

Archiv článků: srpen 2020

Odpovědi na aktuální otázky.

Jak dál s financováním sociálních služeb?

Koronavirus a domy pro seniory.

Otevřený dopis Cyrilu Svobodovi.

Blogeři abecedně