Již dva týdny řeší naše média, a především tzv. veřejnoprávní, kvazi problém, že policie v době návštěvy čínského prezidenta, nepustila pana poslance Kalouska s tibetskou vlajkou na Hradčanské náměstí. Jednalo se samozřejmě o vykalkulovanou politickou akci, protože si nevzpomínám, že by se pan poslanec někdy Tibetem zabýval. Lze připustit, že přijetí čínského prezidenta bylo poněkud pompézní, ale určitě to není věc, kterou bychom se měli zabývat stále dokola.
Je skutečně na pováženou čemu věnují politici a také média pozornost, a jak se neustále zabývají povrchními věcmi, které omílají stále dokola. Asi před čtrnácti dny odvysílala Česká televize v pořadu 168 hodin, téma pod názvem „lesbický babyboom“. Dvě lesbické ženy popisovaly, jak získaly sperma od zcela neznámého muže, kterého našly na inzerát. Muž odevzdal na záchodě do injekční stříkačky svoje sperma a pak jedna z nich injekční stříkačkou aplikovala sperma své přítelkyni, která následně otěhotněla.
Velmi mě překvapilo, že celý pořad vyzněl prakticky tak, že to není nic mimo normál. V pořadu se vyjadřovali dva psychologové, kteří uvedli, že dosud nebyly zjištěny žádné psychiatrické změny u dětí, které jsou vychovávány jednopohlavními páry. Dále uvedli, že mužský nebo ženský způsob jednání mají možnost odpozorovat od příbuzných těchto párů. Vzhledem k tomu, že počet dětí ke zkoumání je ještě naštěstí malý, a to co popisuji je naštěstí ještě velmi málo užívaný způsob, jak u jednopohlavních párů získat dítě, dovolím si tvrdit, že se důsledky takového početí dětí můžou projevit až mnohem později.
Zcela mě zarazilo, že televize se v souvislosti s tímto případem vůbec nezmínila o právech dítěte. Vždy, když se hovoří o dětech v péči jednopohlavních párů, tak se zmiňují pouze práva homosexuálů, a to až na právo vychovávat děti, ale nikdy se nezmiňují práva dětí. Nikdo a nikdy nezmiňuje Úmluvu OSN o právech dítěte, kde se v čl. 7 uvádí, že dítě má právo znát oba rodiče, pokud to je možné, což v tomto případě určitě bylo možné, pokud by obě ženy byly alespoň trochu odpovědné.
Je až zarážející, že se nikdo z odborníků, kteří vystupovali v pořadu, nezmínil o tom, že onen muž mohl mít přenosné nemoci, matka novorozeněte netuší, zda dítě nebudeme mít nějaké genetické zatížení a další. Co je však nejhorší, nikdo se nezmínil o tom, co bude, až se mladý člověk zeptá, kdo je jeho otcem, kde má kořeny. Jak bude reagovat, jak bude schopen založit rodinu? V tomto případě je ještě nebezpečí, že se dozví způsob početí, protože pořad byl vysílán v televizi, tudíž jej je možné kdykoliv nalézt. Nezavrhne svojí matku? Kde je právo dítěte na rodiče? Jak se může vyvíjet společnost, kde jsou plozeny děti bez lásky?
Celý pořad ukazuje hloubku našeho úpadku. Místo toho, aby se politici a média věnovala těmto zásadním etickým a morálním úpadkům společnosti, tak jsme ohlušování vymyšlenými kauzami, které nás mají pouze ohlupovat. Nedivme se tudíž, že nás možná převálcuje jiná kultura. Jak se může bránit společnost v rozkladu?! Důsledky frustrace můžeme vidět v zemích, kde vyrůstá třetí generace muslimů. Jsou vykořeněny a prakticky vedou s námi válku. Nebudou se chovat podobně děti počaté bez lásky?