Reforma zdravotnictví nebo velký tunel?

08. 06. 2008 | 17:05
Přečteno 3564 krát
České zdravotnictví nepochybně trpí řadou neduhů, které vedou k neefektivnímu využívání finančních prostředků určených na zdravotní péči. Jsou to například:
- nedostatečná a často též nevhodná či nevhodně uplatněná motivace či forma motivace
- nízká efektivnost systému zdravotní péče, neekonomické chování jeho prvků (poskytovatelů zdravotní péče, zdravotních pojišťoven i pacientů) vyplývající z nedostatečně kvalitního řízení na všech úrovních a opět z nevhodné motivace
- nevyhovující struktura systému, neodpovídající současnému stupni rozvoje medicíny. Často vznikají finanční ztráty v důsledku nevhodné zvolené úrovně péče a duplicitní až multiplicitní péče
- nedostatek informací pro rozhodování u jednotlivých prvků systému a špatná komunikace mezi těmito prvky
- nevhodný a parciálními zájmy ovlivněný výběr a alokace stavebních i přístrojových investic, jejich neúměrný rozsah a zdlouhavá realizace
- absence dostatečně účinných negativních (regulačních) zpětných vazeb v systému
- mocensko – ekonomické skupinové zájmy, které spatřují ve zdravotnictví další oblast pro podivné obchody, korupční jednání apod.
- situaci zhoršuje i současný nepříznivý demografický vývoj populace, kdy vzrůstá podíl osob starších 65 let, u nichž jsou měrné náklady na zdravotní péči vyšší než u mladších kategorií občanů.
Nepochybně by se našly i další příčiny neefektivností, které narušují finanční stabilitu systému. Paradoxem je, že přes výše řečené, je naše zdravotnictví po finanční stránce po mnoha letech v dobré kondici. Příliš se neuvádí, že na účtech zdravotních pojišťoven je dnes přibližně 40 mld. korun přebytků, které nejsou využívány ve prospěch lepší péče pro pacienty. Proto je nezbytné o předkládané reformě zdravotnictví hovořit i z pohledu těchto skutečností.


Reforma zdravotnictví je fázována do několika části. První z nich spočívá v údajné regulaci přístupu pacientů k lékařské péči, a to formou zavedení poplatků. Poplatky však vychází ze špatných a nekorektních filozofických, ale i ekonomických východisek. Výchozí předpoklad, že ekonomické nástroje přirozeně motivují občany k požadovanému chování, je nepochybně správný a akceptovatelný. Tyto nástroje však musí být cíleny na skupiny občanů, u kterých lze předpokládat očekávaný efekt. Není možné spoléhat na ekonomické nástroje absolutně. Nelze připustit, aby došlo u některých skupin k sociální neúnosnosti ekonomických stimulů, protože pak se míjejí účinkem a mohou působit zcela opačně!
Ve všech zemích, kde jsou zavedeny, poplatky ve zdravotnictví, skutečně plní regulační roli. Z placení jsou vyloučeny sociálně ohrožené skupiny občanů. V ČR se však poplatky ve zdravotnictví stávají další zdravotnickou daní a nikoliv ekonomickým regulátorem motivujícím k omezování čerpání nadbytečné zdravotní péče. Neustále připomínaný 5000,- roční limit je jen berličkou, protože do limitu se počítá zcela nepatrná část spoluúčasti pacientů. Pokud by měl limit opravdu nějakým způsobem plnit roli „záchranné sítě“ musel by být nastaven jako procentuální část z příjmů občana tak jak je to v jiných zemích obvyklé.
Druhým vážným argumentem proti nastavenému systému regulačních poplatků je jejich dopad na některé zdravotnické segmenty. Poplatky jsou stanoveny zcela shodně při návštěvě jakéhokoliv zdravotnického zařízení bez ohledu na ekonomické souvislosti. Jako chybnou motivaci vidím především skutečnost, že je stejný poplatek při návštěvě praktického lékaře a při návštěvě ambulantního specialisty. Každý tento segment je jinak financován. Praktičtí lékaři jsou placeni především tzv. kapitační platbou, tedy paušálem, a mají další omezení svojí činnosti. Zcela jiná situace je u ambulantních specialistů, kteří jsou placeni za výkon a jejich péče je pro zdravotnický systém podstatně dražší. Občan se rozhoduje mezi zaplacením třiceti korun u praktického lékaře nebo přímo u specialisty. Domnívám se, že správný postup by byl takový, aby byl především regulován přístup k ambulantním specialistům, a naopak byly maximálně využity kapacity praktických lékařů. Bohužel takto nastaveny poplatky nejsou.
Třetím problémem regulačních poplatků je skutečnost, že nejsou příjmem zdravotního pojištění, ale zvyšují příjmy poskytovatelů péče. Smysl poplatků se v plné nahotě ukázal při rozhodnutí koalice, že z poplatků budou vyňaty děti do šesti let. Ihned se ozvali pediatři s požadavkem náhrady příjmů za ztrátu příjmů z poplatků. Je evidentní, že poplatky nemají regulační charakter, ale pouze zvyšují příjmy poskytovatelů.
V této souvislosti je třeba dodat, že ministerstvo zdravotnictví prosadilo zákon, kdy ceny léků a jejich doplatků již nestanovuje ministerstvo financí, ale Státní ústav pro kontrolu léčiv. Tím se otevřel prostor pro farmaceutické firmy, které zvyšují ceny léků a na celou situaci doplatí především chroničtí pacienti, ačkoliv poplatky byly presentovány jako nezbytnost proti dalšímu růstu doplatků za léky.
Dalším reformním krokem je možnost pojištěnce nově si připlatit na tzv. nadstandard. Ministerstvo zdravotnictví to uvádí jako výhodu nového systému. Pojištěnci si tedy budou moci rozhodnout pro zdravotní službu ekonomicky náročnější s tím, že v takovém případě rozdíl mezi cenou poskytnuté zdravotní služby a cenou zdravotní služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebude hrazen z veřejného zdravotního pojištění. Tato novinka však skrývá hned několik vážných rizik pro nemocné. Vzhledem k zatím poměrně vágní obecné definici nároku z veřejného pojištění není zcela zřejmé, které služby pojištěnec dostane bezplatně z pojištění, a na které si bude muset připlatit. Součástí definice nároku z veřejného pojištění je sice minimální časová a místní, nikoliv však kvalitativní dostupnost péče. Je otázkou, zda předmětem příplatků za nadstandard bude též přístup k nejkvalifikovanějším lékařům, čímž by pro nepřiplácející zůstali jen lékaři a pracoviště „pouze standardní“ kvality, což může být v českých podmínkách stavem tristním. Příplatky za nadstandard obecně vytvářejí riziko nerovností v případě omezených zdrojů. Například u některých služeb či zboží, jejichž nabídka je z povahy věci omezená (služby špičkového operatéra, zdravotnické prostředky s omezenou dostupností, orgány k transplantaci) může nastat situace, kdy připlácející pacienti omezí přístup nepřiplácejících, kteří by byli k této službě spíše indikováni, ale takto se dostanou ke službě později, nebo jim nebude poskytnuta vůbec.
Asi nejkontroverznějším návrhem reformních kroků je změna právní formy zdravotních pojišťoven na akciové společnosti a jejich následný prodej. Nepříznivé bude postavení pacienta v situacích, kdy budou vlastníci zdravotní pojišťovny mít zároveň blízký ekonomický vztah k provozovatelům smluvních zdravotnických zařízení, byť věcný záměr zákona o zdravotních pojišťovnách vylučuje otevřenou ekonomickou provázanost provozovatele zdravotní pojišťovny a smluvního poskytovatele péče. V případě, kdy bude poskytovatel péče postupovat ve shodě s majitelem zdravotní pojišťovny, bude pro pacienta velmi obtížné vůbec prokázat medicínské skutečnosti, které by odůvodňovaly jeho nárok na nákladné služby. V této souvislosti je třeba uvést, že již dnes vzniká kolem nové zdravotní pojišťovny Agel skupina zdravotnických zařízení s přímými vazbami na tuto pojišťovnu. V této souvislosti je zajímavé, že ministr zdravotnictví přislíbil použít 10 mld. korun na individuální účty pacientů. Neřekl však, že další desítky miliard zůstanou novým vlastníkům zdravotních pojišťoven a očekávaná cena 25 mld. korun za jejich prodej je spíše úsměvná.
Často se hovoří o tzv. řízené péči. Otázka řízené péče je už dnes poněkud zneužívána. Pod pojmem řízené péče jsou vytvářeny řetězce praktických a ambulantních lékařů. Ty jsou v zaměstnaneckém poměru ke zřizovateli takového řetězce. Jako výhoda se uvádí, že služba těchto lékařů je poskytována podstatně delší dobu než jsou ordinační hodiny jednotlivých lékařů. Zásadní problém je v tom, že pacient je přihlášen u zdravotnického zařízení, ale nikoliv u konkrétního lékaře. Tím je zcela popíráno právo pacienta na volbu ošetřujícího lékaře. Při ošetření ve zdravotnickém zařízení praktických lékařů nikdy nebude vědět, který lékař jej ošetří. Tím se zdravotní péče stává zcela anonymní, nevytváří se pouto mezi lékařem a pacientem a vlastně oklikou se navracíme k lékařské péči v dobách socialismu.
Jako třešnička na dortu byla je navrhována transformace fakultních nemocnic, dle navrhovaného věcného záměru, na akciové univerzitní nemocnice. Je to další z problematických návrhů celé reformy zdravotnictví. Navržený věcný návrh zakládá nerovnoprávný vztah mezi univerzitou a univerzitní nemocnicí – resp. státem. Navrhovaný poměr 34:66 umožňuje univerzitám v představenstvu případně pouze blokovat zásadní rozhodnutí, ale nebudou moci výrazně ovlivňovat její chod. Předložený návrh neřeší základní záležitost, totiž problematiku financování špičkových zdravotnických zařízení ani zajištění dostatečného financování kvalitního vzdělávání. Není uvážena možná finanční ztráta univerzitní nemocnic. Uvedený návrh nepředpokládá jiné řešení než akciovou společnost, přičemž jiná velmi striktně, bez hlubší argumentace odmítá. Není zvažována opačná možnost, aby univerzitní nemocnice byly součástí univerzit. Ministerstvo zdravotnictví argumentuje, že cílem změny univerzitních nemocnic na akciové společnosti není jejich prodej, ale lepší ekonomické chování. To je velmi nedůvěryhodné. Stát mění svůj majetek na formu akciových společností jen v případě budoucího prodeje (Letiště Praha, Aero Vodochody atd.), protože není prokázáno, že by se ve společnostech vlastněných státem hospodařilo rozdílně, v závislosti na právní formě společnosti.
Závěrem:
Návrh jednotlivých reformních kroků je velmi obecný a neodpovídá na řadu otázek. Systém regulačních poplatků nesplňuje požadavky kladené obecně na ekonomické stimuly. Jejich špatné nastavení je zásadní politickou chybou při prosazování reformních kroků, které postavilo většinu společnosti proti reformě a vneslo nedůvěru vůči kompetentnosti vedení ministerstva zdravotnictví. Neustále se argumentuje, že poplatky vedou k úspoře léků. Bylo by zajímavé očistit uváděná čísla úspor od skutečnosti, že na konci roku se většina občanů předzásobila léky a dále, že v letošním roce nebyla vůbec chřipková epidemie. Tento argument dosud nikdo nevznesl, ale osobně se domnívám, že tento fakt může tvořit významnou část „úspor“. Podle informacích, které potvrdil prezident lékárenské komory a také šéf asociace zdravotních pojišťoven, ve skutečnosti nedochází k úsporám, ale k přesunům výdajů za léky do jiných segmentů.
Argumentace u věcných záměrů zákonů vztahujících se k zdravotnímu pojištění není podložena reálnými analýzami současného stavu. Veřejnosti je neustále podsouváno, že dosavadní systém veřejnoprávního zdravotního pojištění se neosvědčil. Je to těžko akceptovatelné tvrzení, protože tento systém zajistil dostupnost zdravotní péče srovnatelné se zeměmi EU, které mají větší ekonomický potenciál a systém není ve finanční krizi. Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že jedinou formou transformace subjektů zdravotního pojištění jsou akciové společnosti, což samozřejmě není pravda a v evropském prostoru je to věc zcela ojedinělá.
Během dosavadní diskuse nebyl vznesen jasný argument pro změnu právní formy u univerzitních nemocnic na akciové společnosti. Jestliže u zdravotních pojišťoven lze, za určitých přísných podmínek hospodaření, formu akciových společností akceptovat u univerzitních nemocnic není jediný důvod pro změnu právní formy na podnikatelské subjekty, pokud nám jde o prospěch systému. Akciové společnosti mají samozřejmě některé „výhody“ v oblasti mezd, výběrových řízení apod. A o to možná jde!
V diskusích se vůbec neuvádí, že ve více než polovině zemí EU je de facto státní zdravotnictví. Vůbec se neuvádí, že problémy zdravotnictví jsou globální a nemůže je spasit reforma postavena na změně vlastnických vztahů. Je to nanejvýš politický problém mezi dostupností zdrojů a nároků na maximální zdravotní péči. Na způsobu řešení – to znamená dohodě co je možné platit z veřejných zdrojů a co už nikoliv - však musí být společenská dohoda. Není možné, aby nepatrná většina silou rozhodla. Dle mého názoru ve skutečnosti nejde o reformu zdravotnictví, ale o změnu vlastnických vztahů. Celá reforma je ve skutečnosti o tomto tématu. Je zřejmé, že tvůrci reformy chvátají především s transformací majetkových vztahů, aby se tyto kroky staly nevratnými. Tento spěch vzbuzuje další nedůvěru. Ze všech dosavadních kroků mají největší prospěch poskytovatelé zdravotní péče a farmaceutické firmy. Při dokončení reformy přibudou majitelé zdravotních pojišťoven a s nimi spojení poskytovatelé zdravotní péče. Tvrdit, že z tohoto spojení bude mít prospěch pacient je spoléhat se na to, že co Čech to hlupák. V našem právním a morálním marasmu si nedovedu představit jaké by musely být zákonné záruky, které by zabránily zneužití systému.
Je zajímavé, že součástí reformy nejsou systémové kroky, které opravdu mohou vést k úspoře výdajů zdravotního pojištění. Těmi kroky jsou například:
- spojení zdravotního a nemocenského pojištění, které by vedlo k tomu, že lékaři by mohli být ekonomicky motivováni, aby nepsali pracovní neschopnost na požádání
- jedno výběrčí místo zdravotního pojištění a následné přerozdělení podle struktury pojištěnců, vedoucí k úspoře nákladů zdravotních pojišťoven
- poplatky za využití zdravotní péče odborných pracovišť bez doporučení praktického lékaře.
Tato opatření by pravděpodobně nevedla k cílům, které ve skutečnosti sledují tvůrci „reformy“.
Poznámka: v článku jsou použity odborné poznámky JUDr. Ondřeje Dostála k některým věcným návrhům zákonů reformy zdravotnictví.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

tata napsal(a):

ano dobře rozebrané otazky zvlaště když si to konfrontujete s panem Julinkem KTERY NA JEDNÉ STRANĚ CHOVOŘÍ ŽE JE TŘEBA DISKUTOVAT a pak prohlasí proboha o čem chcete diskutovat jak prohlasil na jedné debatě na univerzitě nebo srovnat jeho vystoupení v pořadu mate slovo myslím že to je dost vystižné jak si pan Julínek představuje diskusi :

jen vyjmu jeden z jeho argumentu zřídíme dalších 40 stanovišt zachrané služby,kde veme lidi když dnes je zoufaly nedostatek personalu jeho odpověd že da 500 milionu ročně na vyuku novych jak dlouho trva vyuka novych?a takovych rozporu tam bylo plno třeba 5000 limit plno pacientu se stejně netyká protože se leky co berou do limitu nezapočítavaj

každa diskuse kde se vyskytuje ukazuje že o plno věcí by se dalo silně pochybovat,naopak članky jeho oponentu nikdo kompetentní jejich pochybnosti a argumenty nevyvratil a co chorší spíš nikoho nezajímají
08. 06. 2008 | 17:35

Slávek napsal(a):

Velmi solidně a zasvěceně udělaný rozbor.
Jen nechápu jak může mít pravicový politik mít tak socanský názor.Vždyť je to jako by to napsal ten zloduch Rath.
08. 06. 2008 | 17:44

oposum napsal(a):

velmi precizní!

v podstatě je na celém problému zajímavé jenom to jaká "elita" zastupuje voliče v tomto státě při debatě o reformě zdravotnictví: Julínek, Rath, Macek,... kupodivu samí lékaři-lidumilové.

a snad druhé překvapení - bohorovnost a omezenost těch ministrů-odborníků (momentálně Julínka), to je ale naštěstí, protože kdyby to měl tunelovat inteligentnější člověk, asi by si toho lidi všimli až by jim Chrenek nechal předepisovat modrou skalici na infarkt, zatímco by se k tomu infarktu mezi sebou rvali že větší lump je ten druhý:
Paroubek, ne - Topolánek, ne - Paroubek, ne - Topolánek,....
08. 06. 2008 | 18:01

Vico napsal(a):

Tak tohle by si měl přečíst každý. Bohužel délka příspěvku může mnohého odradit.Chvíli jsem věřil, že se ODS za těch deset let změnila, ale je to tu zas. Cožpak si nezasloužíme slušnou pravicovou stranu jako mají Němci nebo Rakušani? Asi ne.
08. 06. 2008 | 19:36

tata napsal(a):

pane Slávek prominte nerozumím bud je to ironie nebo proč by pravicovy politik nemohl byt taky rozumný a musel by to byt socanský nazor.Myslím že to je pravě chyba že dělíme lidi kam je zaškatulkujou,proč ne podle toho co říká?
08. 06. 2008 | 19:47

Xury napsal(a):

Když už autor nelitoval času a úsilí k formulaci výhrad k navrženým reformám (byť o některých výhradách by se dalo diskutovat), možná by mohl investovat možná i větší množství času a napsat svou představu o zdravotnické reformě. Ty tři body v závěru svého článku něčím takovým rozhodně nejsou a týkají se fakticky jen marginálií. Hlavně by mne zajímaly jeho návrhy na změny v motivaci u účastníků systému.
08. 06. 2008 | 21:44

studeny cumak napsal(a):

Jen na doplneni k problematice rizene pece - popsana velmi dobre, zel vsak neuplne. Ano, pacient se v tomto rezimu vzdava casti svych prav, ALE take pak plati mensi pojistne (nabizeji napr. nektere americke zdravotni pojistovny). A to pan Krasa vynechal.
08. 06. 2008 | 21:47

tata napsal(a):

pane Xury přece autor nema potřebu navrhovat a i kdyby to věděl nema pravomoc to provest tady je uplně někdo jiny ktery to ma za ukol,přece autor a mnozí jiní co otom píší že než nepromyšlená a uspěchana reforma ktera by zdravotnictví přivedla na okraj propasti to opravdu radši nic,je na ministerstvu obhajit svoje vize,bohužel pravě proto je tolik kritiky že vtomto naprosto ministerstvo jen mlží a tím víc to zvyšuje pochybnosti teto vize,viz naposled ministr JULINEK V POŘADU MATE SLOVO jestli vas to uspokojilo tak mně to spíš přidalo že to je opravdu dost nedořešené,

pane studeny cumak zrovna ste nepoužil dobry příklad amerika by zrovna pronas byl dost špatny příklad pravě oní se vedou největší kritiky jak nehořší možny vzor pro nas
08. 06. 2008 | 22:18

vlk napsal(a):

Pane Kráso- díky za precizní rozbor.
Je to sice asi šestý blog k tématu zdravotní reforma, ale řekl bych -komplexně shrnující všechny ostatní.
A dává za pravdu nám, kteří jsme od začátku k reformě přistupovali,na základě velmi sporých informací, které ukapávali z ministerstva, velmi nedůvěřivě a opatrně.
čím dál více se ukazuje, že ne dost opatrně a ne dost nedůvěřivě.

Například i vám unikl jeden drobný ,ale zásadní moment. V souvislosti s úhradami medikamntů podle nového zákona,který už platí.
Úhrady léků se totiž mají určovat tak, aby zdravotní pojišťovny platily jen v úrovni nejnižší ceny přípravku v kterékoli zemi Evropské unie!

Z logiky věci vyplývá,že nejnižší ceny za léky nutně musí být v nejchudších zemích EU, tedy Rumunsku a Bulharsku. Budeme tedy dostávat úhradu definovanou v těchto dvou zemích! ZA naše pojištění, které je nepochybně řádově větší než ve zmíněných zemích.
A to už nemluvím o možnosti, že iniciativní výrobce léčiv bude jistě nakloněn handlu například typu - dejte mi tyhle a tyhle přípravky do systému, jako plně hrazené a já vám naopak v Rumunsku tyhle a tyhle dám na trh na čtvrt roku do dumpingového režimu, abyste za ně nemuseli pojištěncům skoro nic platit. A za čtvrt roku si to zase kapku zvednu a dáme tam jiné. A tak pořád dokola...prostě -deš a hrůza. Slovo reforma začíná být synonimem. Pro jiné slavné slovo - tunel.
08. 06. 2008 | 22:21

klukrekl napsal(a):

Tupý pan Slávek si šlápl svou pravou nohou na kuří oko na levé noze a ani o tom neví.
On jistě volí naší tzv. pravici. Proto musí nenávidět Dr.Ratha i když s jeho názory (které jsou prakticky totožné s článkem autora Krásy) souhlasí.
08. 06. 2008 | 22:50

jepice napsal(a):

Pane Kráso,
určitě máte v mnoha momentech pravdu a také se v mnoha mýlíte. Ale to je normální, nikdo z nás, kdo nemáme k dispozici všechna potřebná data, nedokáže obsáhnout problematiku, které se při vytváření reformních záměrů věnují celé týmy, takže ani vám není možné mít zazlé, že jste některým ustanovením porozuměl jinak, než jak je předkládá ministerstvo. Některé věci jste zřejmě přehlédl, jinak byste například nenavrhoval přerozdělení peněz mezi pojišťovny podle skladby pojištěnců, protože s tím reforma počítá.
Vaše odhady dopadů jsou zajímavé, ale mě by v této souvislosti zajímalo ještě daleko víc, nakolik se blíží skutečnosti vaše odhady dopadů zákona o sociální péči , který jste koncipoval a který platí už rok a půl.
08. 06. 2008 | 22:53

Platan napsal(a):

Velmi dobrý text - snad pomůže prohlédnout i těm méně bystrým.
Díky, pane Kráso! Jak jsem s Vámi v politice nesouhlasil, tak tady je to přesně naopak.
09. 06. 2008 | 01:00

Ročník 53 napsal(a):

Pane Kráso, vaše analýza "reformy", s faktickou poznámkou vlka, dávají zcela jasný obraz toho, oč Julínkovi jde.

Když to není pro blaho pacientů, tak pro čí? Jak vysoko se v pyramidě budoucích zisků ve zdravotnictví nachází předpokládaný post dnešního ministra?! Zajímal by mě připravovaný "pavouk" v ziscích s umístěním dnešních členů ODS. S tak provedenou reformou si mohou dovolit prohrát volby, protože politiku mohou dělat už jen jako koníček, když je budeme živit z e zdravotního pojištění. Asi jako "malý čtenář" Macek.

Cui bono? K pojištěncům nikoli.
09. 06. 2008 | 01:59

jepice napsal(a):

Ideální by bylo, kdyby bylo možné některé kraje z reformy vynechat a za čas udělat srovnávací studii; hlavně porovnat spokojenost pacientů.
09. 06. 2008 | 02:07

radek napsal(a):

petice proti julinkovi

http://www.plarmy.org/petice/
09. 06. 2008 | 08:05

Ivan napsal(a):

Pane Kráso, vážím si toho rozboru, ale nedomnívám se, že plody přinese. Autoři současné reformy zdravotnictví, se vykroutí snadno z těchto faktů. Je třeba ukazovat na negaticvní jevy kratší formou, neboť těch co neradi čtou je hodně a potom reakce jejich jsou až nepochopitelné, zejména svou krátkozrakostí, která není patologií zraku, ale patologií myšlení.
09. 06. 2008 | 12:16

SuP napsal(a):

Pane Kráso -
chápu, že jste skeptický, neboť se v politice mezi stejnými figurami pohybujete už velmi dlouho.
Ale ruku na srdce - dovedete si představit pitomce, který by chystal (nejen Vámi avizovanou) krádež století pod takovým drobnohledem obecenstva, jako je chystaná reforma, neustále by tvrdil, že to tak není a přitom si myslel, že se mu loupež podaří? Já teda ne.
Pokud bychom považovali za potřebné pojistit si výsledek reformy proti vyvedení a zneužití finančních prostředků z pojištění, je nutné hledat cesty, jak toto zajistit.
Rozhodně ale touto cestou není zmaření reformy v každém jejím připravovaném návrhu. Protože diskuse, kdy stále někdo nebude souhlasit, může probíhat donekonečna a mezitím všichni pacienti zemřou.
09. 06. 2008 | 13:10

StandaT napsal(a):

Jen drobná poznámka: řízená péče nemusí znamenat ztrátu práva ne "svého" lékaře. Ten "můj" lékař bude mít pravidelné hodiny v kterých ho budu moci navštívit. Změna nastane v okamžiku, kdy mi není dobře a nechci čekat. Pak můžu jít buď na první pomoc, nebo mě v stejné ordinaci přijme jiný doktor. Ten ale - na rozdíl od doktora na první pomoci - bude moci nahlédnout do mé zdr. dokumentace a bude moci nasadit účinou léčbu, na kterou si lékař na první pomoci netroufne, protože ústně sdělené informace od mě nemusí být kompletní.
09. 06. 2008 | 13:33

SuP napsal(a):

StandaT -
I já bych to takhle viděl. Samozřejmě to asi předpokládá být v systému (tedy mít v centrálním počítači) svá osobní data a souhlasit s jejich použitím pro tento účel.
Doufám, že nám případně někdo včas vysvětlí, pokud se mýlíme.
Pro Davida rahta to je sice podfuk, aby si Julínkovi kamarádi něco přihráli do kapsy, ale já zase spíš vidím, že bude snadno dohledatelné, kdy jsem naposled byl očkován proti tetanu, protože já osobně si 10 let musím pamatovat úplně jiné věci...
09. 06. 2008 | 15:02

StandaT napsal(a):

SuPe: Byl tady IZIP. Škoda, že se z politických důvodů zařízl. Uvidíme, který konkurent se nakonec prosadí.
09. 06. 2008 | 17:42

SuP napsal(a):

..Ano IZIP! Díky, nemohl jsem si vzpomenout, co to tenkrát Draht zařízl.
09. 06. 2008 | 19:50

Fist napsal(a):

pan Krasa by zrejme rad nechal dojit zdravotnicti do uplneho krachu, pak by se teprve ukazalo, ze ho je treba reformovat. Nechapu jeho nesmyslne popirani regulacnich poplatku, ktere skutecne funguji.

vypadl mu tez klicovy faktor a to je starnuti populace, obecne nezdravy zivotni styl (chybi motivace, proc byt zdravy) a stoupajici naklady na zdravotni peci.

jinak ma vcelku clanek hlavu a patu, jeste me zarazi, ze autorovi je sympatictejsi rozkradani verejnych penez "neziskovymi" organizacemi, za to vsichni kteri chteji ve standardnim konkurencnim prostredi podnikat ve zdravotnictvi jsou podvodnici a tunelari.
19. 06. 2008 | 17:21

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy