Popírači koronaviru se hluboce mýlí.
Epidemie COVID-19 se šíří po celé Evropě bez ohledu na to, že někteří zatvrzele tvrdí, že se jedná o „chřipičku“, kterou různé síly zneužívají k ovládnutí společnosti, k potlačení svobody všeho, nebo k získání vlastního prospěchu. Jak jsem několikrát napsal, nejsem přítelem konspiračních teorií a plné nemocnice, stovka mrtvých denně a tisíce zdravotníků vyřazených ze služby, by měly přesvědčit i ty nejtvrdší odpírače koronaviru. Pokud ne, řekl bych, že se jedná o určitou indispozici.
Za nejdůležitější informaci, která dnes zazněla v pořadu Václava Moravce, byla slova prezidenta České lékařské komory Milan Kubka, který je pro co nejtvrdší lockdown, který podle něj může zachránit množství životů. „V případě zahlcení zdravotnického systému by se staly život ohrožujícím stavem i banální zdravotní komplikace.“ O co jde. Pokud nezastavíme dramatický růst epidemie, je ohrožena funkčnost strategické infrastruktury a rozpad všech systémů.
Pokud přetížíme zdravotnický systém, nebude schopen léčit úrazy, náhlá selhání srdce či jiných orgánů a mnoho jiných zdravotních komplikací. To se za čas projeví ve výrobě, ve službách, v záchranných a bezpečnostních strukturách a hrozí rozpad společnosti, protože všude budou chybět lidé. Postupně se můžeme dostat do situace, kdy každý bude chránit jen sebe a svoje blízké. Takový scénář by znamenal totální ekonomický rozvrat. Ekonomové často poukazují na to, že další lockdown by znamenal obrovské náklady další velké zadlužení naší ekonomiky. Ano, to je pravda. Musíme si však vybrat, buď celkový rozvrat, který rozvrátí také ekonomiku, nebo velké zadlužení. V odkaze https://www.conseq.cz/o-spolecnosti/aktuality/graf-tydne-zadluzenost-clenskych-statu-evropske-unie lze porovnat zadlužení jednotlivých členských zemí EU vůči svému HDP, a to k 5. 12. 2019.
Z přehledu je zřejmé, že naše zadlužení je podstatně nižší než ve většině zemí. Jsme čtvrtou nejméně zadluženou zemí EU. Řeknu to asi drsně a ekonomové mě budou proklínat, ale naše země má možnost uzavření ekonomiky za účelem vytvořit prostor pro boj s růstem koronaviru. Budeme muset nahradit ztráty mnoha subjektům, ale pořád to považuji za lepší variantu, než rozpad kritické infrastruktury. Jen pro srovnání, Belgie, která je počtem obyvatel srovnatelná, má v současné době také denní nárůst pozitivně testovaných na COVID-19 blížící se 15 tisícům lidí, ale její zadlužení je 105,1 % HDP. Náš dluh, činí 34 % HDP. Brusel také postupně zavírá svojí ekonomiku, protože mu nic jiného nezbývá. Pořád se bičujeme, jak jsme na tom nejhůře na světě. Právě Belgie je zemí, která na jaře nezavřela svoji ekonomiku a má již přes deset tisíc zemřelých. Tomu bychom se měli vyhnout.
Naší další výhodou, vůči většině zemí, je masivní zdravotnický systém, který se naštěstí nepodařilo demontovat, i když takové snahy byly. Asi před osmi lety byl velký tlak na zrušení řady nemocnic a pamatuji, že jsem tehdy byl v krizovém štábu, kterému se podařilo této destrukci zabránit. Teď se ukazuje, jak důležité je mít trochu naddimenzovanou zdravotnickou infrastrukturu.
Abych jen nekritizoval a nemaloval krizové scénáře, dovolím si navrhnout, jak pomoci zdravotnictví. Jednou z cest může být maximální snížení počtu lidí v pobytových zařízeních sociální péče. Řada klientů má rodinné zázemí a tak by se mohlo vyjednávat s těmito rodinami, aby si, na nezbytně nutnou dobu, vzaly své příbuzné k sobě, pokud by tyto rodiny obdržely nějakou finanční podporu. Vzhledem k uzavření škol je ve většině rodin někdo, kdo by mohl po určitý čas nezbytnou péči poskytnout. Již jednou jsem upozornil, že pobytové sociální služby se mohou, v případě pandemií stát pastí pro jejich klienty. Pro klienty bez koronaviru by se dočasný pobyt v rodině, nebo u širších příbuzných, mohl stát místem, kde by byla mnohem menší možnost nákazy.
Samozřejmě, že to není tak jednoduché, ale šance na krátkodobé výrazné snížení klientů v těchto službách by to mohla být. Tím by se uvolnilo několik tisíc zdravotních sester a pracovníků poskytujících péči u lůžka a možná až několik stovek lékařů. Udržet náš fungující zdravotnický systém v chodu je klíčovou prioritou a k tomu bychom měli všichni přispět. Jakékoliv popírání virové epidemie a odmítání dodržovat stanovená opatření považuji v této době za chybné. Povede to jen k destabilizaci společnosti. Velmi dobře vím, že za necelý rok nás čekají důležité volby, ale nejsem si jistý, zda odpor proti nastaveným opatřením má být volebním tématem.
Za nejdůležitější informaci, která dnes zazněla v pořadu Václava Moravce, byla slova prezidenta České lékařské komory Milan Kubka, který je pro co nejtvrdší lockdown, který podle něj může zachránit množství životů. „V případě zahlcení zdravotnického systému by se staly život ohrožujícím stavem i banální zdravotní komplikace.“ O co jde. Pokud nezastavíme dramatický růst epidemie, je ohrožena funkčnost strategické infrastruktury a rozpad všech systémů.
Pokud přetížíme zdravotnický systém, nebude schopen léčit úrazy, náhlá selhání srdce či jiných orgánů a mnoho jiných zdravotních komplikací. To se za čas projeví ve výrobě, ve službách, v záchranných a bezpečnostních strukturách a hrozí rozpad společnosti, protože všude budou chybět lidé. Postupně se můžeme dostat do situace, kdy každý bude chránit jen sebe a svoje blízké. Takový scénář by znamenal totální ekonomický rozvrat. Ekonomové často poukazují na to, že další lockdown by znamenal obrovské náklady další velké zadlužení naší ekonomiky. Ano, to je pravda. Musíme si však vybrat, buď celkový rozvrat, který rozvrátí také ekonomiku, nebo velké zadlužení. V odkaze https://www.conseq.cz/o-spolecnosti/aktuality/graf-tydne-zadluzenost-clenskych-statu-evropske-unie lze porovnat zadlužení jednotlivých členských zemí EU vůči svému HDP, a to k 5. 12. 2019.
Z přehledu je zřejmé, že naše zadlužení je podstatně nižší než ve většině zemí. Jsme čtvrtou nejméně zadluženou zemí EU. Řeknu to asi drsně a ekonomové mě budou proklínat, ale naše země má možnost uzavření ekonomiky za účelem vytvořit prostor pro boj s růstem koronaviru. Budeme muset nahradit ztráty mnoha subjektům, ale pořád to považuji za lepší variantu, než rozpad kritické infrastruktury. Jen pro srovnání, Belgie, která je počtem obyvatel srovnatelná, má v současné době také denní nárůst pozitivně testovaných na COVID-19 blížící se 15 tisícům lidí, ale její zadlužení je 105,1 % HDP. Náš dluh, činí 34 % HDP. Brusel také postupně zavírá svojí ekonomiku, protože mu nic jiného nezbývá. Pořád se bičujeme, jak jsme na tom nejhůře na světě. Právě Belgie je zemí, která na jaře nezavřela svoji ekonomiku a má již přes deset tisíc zemřelých. Tomu bychom se měli vyhnout.
Naší další výhodou, vůči většině zemí, je masivní zdravotnický systém, který se naštěstí nepodařilo demontovat, i když takové snahy byly. Asi před osmi lety byl velký tlak na zrušení řady nemocnic a pamatuji, že jsem tehdy byl v krizovém štábu, kterému se podařilo této destrukci zabránit. Teď se ukazuje, jak důležité je mít trochu naddimenzovanou zdravotnickou infrastrukturu.
Abych jen nekritizoval a nemaloval krizové scénáře, dovolím si navrhnout, jak pomoci zdravotnictví. Jednou z cest může být maximální snížení počtu lidí v pobytových zařízeních sociální péče. Řada klientů má rodinné zázemí a tak by se mohlo vyjednávat s těmito rodinami, aby si, na nezbytně nutnou dobu, vzaly své příbuzné k sobě, pokud by tyto rodiny obdržely nějakou finanční podporu. Vzhledem k uzavření škol je ve většině rodin někdo, kdo by mohl po určitý čas nezbytnou péči poskytnout. Již jednou jsem upozornil, že pobytové sociální služby se mohou, v případě pandemií stát pastí pro jejich klienty. Pro klienty bez koronaviru by se dočasný pobyt v rodině, nebo u širších příbuzných, mohl stát místem, kde by byla mnohem menší možnost nákazy.
Samozřejmě, že to není tak jednoduché, ale šance na krátkodobé výrazné snížení klientů v těchto službách by to mohla být. Tím by se uvolnilo několik tisíc zdravotních sester a pracovníků poskytujících péči u lůžka a možná až několik stovek lékařů. Udržet náš fungující zdravotnický systém v chodu je klíčovou prioritou a k tomu bychom měli všichni přispět. Jakékoliv popírání virové epidemie a odmítání dodržovat stanovená opatření považuji v této době za chybné. Povede to jen k destabilizaci společnosti. Velmi dobře vím, že za necelý rok nás čekají důležité volby, ale nejsem si jistý, zda odpor proti nastaveným opatřením má být volebním tématem.