Studentské volby jsou za námi a z dobře míněné akce zůstává podivná pachuť a rozporuplné pocity. Je dobře, že Člověk v tísni se chopil iniciativy a připravil edukační projekt, který měl přiblížit mladým lidem – nevoličům, co to jsou volby, jaký mají smysl, jak probíhají a hlavně vzbudit u nich o volby zájem, aby příště, až budou moci volit, k volbám šli. Je to nepochybně dobrá věc, ale jak už to v Česku bývá, ty nejlepší úmysly mohou dopadnout velmi podivně. To se bohužel stalo i se studentskými volbami.
Především nešťastným vstupem Asociace krajů, některých ředitelů škol a medií se stalo, že účast ve volbách byla ve skutečnosti minimální. Účast 10 % škol a 4 % žáků svědčí o menším úspěchu projektu než, který se předpokládal. Je to však dostatečný vzorek na sondu do myšlení mladých lidí, a ta nedopadla dobře. Poměrně velká podpora extrémistů by měla být určitým mementem pro všechny, kteří mají vliv na mládež a vytvářejí pro ni projekty a programy.
Co považuji za velmi nešťastné, v souvislosti s dalšími pokusy o studentské volby v příštích letech, je přístup většiny médií. Jejich přehnaný zájem o více méně původně edukační projekt velmi tuto dobrou myšlenku poškodil. Skutečnost, že řada novin, ale i veřejnoprávní média prezentovala projekt jako předvolební průzkum mládeže, svědčí nejen o nepochopení projektu, ale obávám se, že tato mediální prezentace byla úmyslná a účelová. Některá média dokonce při informování o studentských volbách neuvedla, že projektu se účastnil jen minimální počet studentů a tudíž vzorek není zcela vypovídající.
Výsledky byly výrazně ovlivněny tím, že voleb se účastnili studenti pouze sedmi učňovských škol, tedy 2,6 % studentských voličů, přičemž jejich počet na celkovém počtu středoškoláků je více než 30 %. I když Člověk v tísni uvádí, že byl proveden vážený průměr výsledků podle jakéhosi průzkumu v roce 2008, je zřejmé, že výsledky nelze brát seriózně. Je dokonce velmi pravděpodobné, že větší účast učňovských škol by posílila procento extrémistů. Co však považuji za zcela zásadní pochybení je skutečnost, že zcela chybí informace o věkových skupinách studentů. Myslím si, že ten by mnohem více vypovídal o tom, nakolik lze takové volby považovat za vypovídající. Pokud volili převážně studenti mnohem mladší než 18 let, lze předpokládat, že jejich myšlení se v tomto věku rychle mění a tudíž nelze výsledky voleb brát příliš vážně.
Proto mediální zprávy o tom, že mladí by volili pravici a nevolili by levici, jsou spíše přáním některých médií než skutečností. Hlavní titulky v novinách o drtivém vítězství pravice ve studentských volbách mají pravděpodobně jiný smysl, než seriózně informovat o zajímavém projektu. Obávám se, že Člověk v tísni netušil, co studentskými volbami způsobí. Na druhé straně je třeba dodat, že ani politici nejsou z obliga. Nešťastným zasahováním vzbudili nepatřičný zájem medií, která projekt často zneužila k projekci svých přání a preferencí. Některá média zajímavý nápad jednoznačně zneužila a to je velká škoda. Například titulek v páteční MfD si nevšímá nevídaného a nebezpečného vzestupu extrémistů, ale zisku sociální demokracie. Jakékoliv další pokusy o studentské volby, jako zajímavého a užitečného edukačního projektu, tak budou bohužel poměřovány letošním zmarněným pokusem.