Prezidentská volba a výhybkáři demokracie

Druhé kolo prezidentské volby představuje další kritickou fázi na cestě ostře sledovaného vlaku české demokracie. Tato dýchavičná lokálka se opět ocitá na osudové kolejové křižovatce, při jejímž průjezdu se na několik příštích let rozhodne o dalším směru jízdy. Snad si po těch 28 letech úmorného cestování aspoň někteří ještě vzpomenou, jaká byla původní cílová stanice: Liberální demokracie západního typu, vyznačující se nejenom svobodnými volbami a tržní ekonomikou, ale také vymoženostmi „ústavního liberalismu“, jako je funkční právní stát, důsledně provedená dělba moci, všeobecně respektovaná ústava a lidská práva, veřejný prostor nezávislý na politických a ekonomických tlacích, jednoznačná zahraničně politická orientace na západní demokratické země atd. Ohlédneme-li se ovšem za naší dosavadní jízdou, nelze se ubránit dojmu, že v některých jejích osudových okamžicích byly přehozeny výhybky tak, že jsme se opakovaně nechali odklonit na vedlejší kolej a povážlivě uhnuli z vytýčeného směru.

Více »