Bytostně se mě tato událost týká. 8. února ve 13:00 na následky covidového oboustranného zápalu plic můj taťka zemřel v nemocnici bez možnosti se tam s ním rozloučit (plošný zákaz návštěv nařídila vláda). Nejsem v tom sama, ani naše rodina. Vím, že ta bolest je nepřenosná.

Denně umírají lidé kvůli nemocem, nehodám... umírají. Smrt je součástí našich životů. V případě covidu mnoho a mnoho lidí umírá mnohem dříve. Jsou to něčí maminky, tatínkové, dědečkové, babičky, tety, strejdové, kamarádi, kolegové, sousedé... každý z nich má svoji rodinu a blízké...

Kdyby tato vláda situaci zvládala, tohle by se nestalo. Jsme oběťmi a rukojmím lidí, kterým jsme úplně lhostejní. Jde jim jen o sebe, o kšefty a o politickou kariéru... Tak to je. Truchlení může mít mnoho podob a nemělo by se zanedbávat, či dokonce vypouštět.

Minuta ticha po celé zemi budiž připomínkou tragédie každé jedné rodiny, která oplakává své blízké. Přidejte se k události a sdílejte s hastagem #minutatichazaobetipandemie. Věřím, že to bude celonárodní událost, kdy se na minutu tato země zastaví a každý uctí minutou ticha každého, kdo odešel ve spojitosti s pandemií covidu. Více zde:
https://www.facebook.com/events/253742143079842

Text z události:
MINUTA TICHA ZA OBĚTI PANDEMIE
V pondělí 22.března uplyne jeden rok od úmrtí první oběti koronaviru v naší zemi. V průběhu následujících dvanácti měsíců zemřelo v souvislosti s pandemií virového onemocnění covid-19 dalších více než dvacet tisíc našich spoluobčanů. Mnohé další oběti patrně nejsou zahrnuty ve statistikách. Je jisté, že počet se ještě zdaleka neuzavřel.

Jako občané, publicisté a aktivisté vyzýváme českou společnost, aby si památku obětí pandemie připomenula. Jsme přesvědčeni, že společné sdílení smutku a vzpomínek na oběti umožní naší společnosti lépe a důstojněji vykročit do budoucnosti, která nás po skončení pandemie čeká. Bude v ní mnoho nových výzev, jež se budeme muset naučit zvládat. Ale památka obětí by vyhasnout neměla.
Vyzýváme ke společné minutě ticha v pravé poledne v pondělí 22.března. Přispěje-li k této vzpomínce vyzvánění kostelních zvonů, připomínka památky obětí v médiích či důstojné a všech politických motivů prosté vzdání úcty obětem z úst veřejně působících osobností, budeme si jako společnost moci říct, že jsme nenechali zvítězit lhostejnost a nezájem o osudy druhých.

Budeme vděčni za šíření této výzvy všemi, kteří budou respektovat, že chvíle smutku neslouží hledání viníků či zdůrazňování jakýchkoliv dílčích zájmů. Smutek a smrt v době pandemie už z naší společné paměti nevymažeme. Minuta ticha za oběti pandemie má být aktem solidarity a úcty k obětem a jejich pozůstalým, ale i vděkem za život, jehož cenu si v této době uvědomujeme víc než kdy dřív. Minutu ticha jako velké společné gesto jsme jim všem dlužni.

dne 2.března 2021

Petr Pospíchal
Jana Hradilková
Jan Kašpárek