Teď to chce pokoru, milí přátelé…
Aktivní občanská společnost je nezastupitelná a na každém hlasu záleží.
Aniž o tom vím, vzniká v listopadu 2017 Chvilka pro Andreje. Aniž o tom ví Mikuláš Minář, vzniká v noci po prvním kole prezidentských voleb 13. ledna 2018 díky Janě Plavec FB skupina Dobrovolníci Jiřího Drahoše. Během několika dnů se skrze Facebook spojí všichni lidé kdo dosud pomáhali jiným prezidentským kandidátům, v jeden proud. Přichází klíčoví lidé jako Robin Suchánek, Alena Švejnohová, Anička Provazníková, Tomáš Kuboušek, Aneta Maléřová, Ziggy Horváth, Martin Uhlíř, Lída Charvátová, Štěpánka Czernin, Bára Srbová, Marcela Imrichová, Jarda Poláček, Michal Majzner a mnoho a mnoho dalších. Drahoš prohrává a celá tahle platforma, která za 14 dní dokáže okamžitě a dobrovolnicky udělat výdejní místo volebních materiálů, distribuční kanály po celé zemi, nespočet podpůrných koncertů a běhů pro Jiřího Drahoše (respektive pro toho, kdo se nakonec utkal se „Sauronem“), je výsledkem ochromena. Tolik nakumulované energie a nových přátelství a propojení, a co teď s tím?! Máme poradu a padá rozhodnutí! FB skupinu o 6000 lidech přejmenováváme na Společně to dáme a jedeme dál.
Dochází nám, že on-line svět je sice fajn, ale bez „analogových setkání“ se nedá pokračovat. Jakmile totiž dojde k vytvoření autentických vztahů mezi lidmi, hned tak je něco nerozdělí. Už v únoru 2018 organizujeme amatérské setkání aktivních lidí a iniciativ z Celé ČR v Branickém divadle a zveme Pulse of Europe, Chvilku pro Andreje – Mikuláše Mináře (se kterým se ještě vůbec neznáme), Prahu sobě a další. Začínáme se poznávat a propojovat. Pokračujeme větším setkáním v Divadle Archa, kde končí Kroměřížská výzva, nabízí nám prostor Archy a tak máme k dispozici celé odpoledne, abychom si společně řekli, co dál. Pokračujeme v dubnu v Olomouci, kde je naprosto skvělá Andrea Hofmanová a nakonec v říjnu v Brně, kde nás podpoří Karel Schwarzenberg, a upevňujeme osu Praha Brno se Společně Brno.
Společně to dáme & Milion chvilek
Milion chvilek v únoru 2018 „odpaluje“ petici se sběrem milionu podpisů a roste, ale zároveň mu dochází personální síly. 5. května 2018 se potkáváme se ve složení Mikuláš Minář, Robin Suchánek, Alena Švejnohová a domlouváme úzkou spolupráci. Společně to dáme a Milion chvilek od začátku května 2018 postupuje společně a vznikají akce Pokličkový protest, Němý protest a vrcholí to prvním velkým Václavákem…. Přicházejí také posily jako třeba Lucie Šíchová, Dušan Vaněk a další. Postupně se také tvoří síť krajanů, kterou dává dohromady Misha Lebeda. Poznávám Amálku Kovářovou, Jirku Jakuba Zévla, Bena Rolla, Vaška Čapka, Aničku Pchálkovou a další. Později také přidá Martin Forejt, Damián Koch, Martin Veselý, Zuzana Fredie Böhmová a Linda Krajská.
Tohle jaro 2018 položilo základy celému proudu, který se spojil v Milion chvilek, přelil se do roku 2019 a nenápadně efektem sněhové koule naplnil dvě Letné. Nutil liberální politické síly k tomu, aby spolupracovaly, tepal do Andreje, probouzel a povzbuzoval v aktivitě celou zemi. Tento proud obyčejných lidí vyústil v celorepublikové snažení, způsobil to, že se začaly konat demonstrace a piety v místech, kde se nic takového nedělo od roku 1989. Všem lidem patří dík. Nejsou bezejmenní, naopak. Jsou to lidé, kteří se umí postavit za hodnoty a vést kultivovaný dialog. Vloni na jaře jsme v Milionu chvilek odstartovali ambiciózní projekt Štafety, který měl zapůsobit ve všech krajích, naplnit velké sály a zvednout témata, která lidi trápí. Proběhla debata v Plzni a Jihlavě, další už se nekonaly, přišel covid. Lidé v této zemi se v březnu 2020 spojili a snažili se zvládnout první vlnu pandemie. Andrej Babiš však do společnosti hodil granát v podobě svého ega a bezhraniční psychopatické touhy po moci, což zapříčinilo smrt 20 000 lidí. Každý z nás čelil chaosu, nekompetenci, do očí bijící korupci a žasnul nad tím, kde žije.
Lidé Pro
To všechno vedlo k tomu, že se Mikuláš Minář rozhodl založit Lidé Pro. Odešel z Chvilek a s ním několik dalších lidí. Ve Chvilkách se zrodil nový a velmi početný tým. „Fosílie“ (oni mi to prominou) jako já, Dušan Vaněk a nebo třeba Eva Lee a Misha Lebeda v loňském roce Milion chvilek opustily. Byl to asi nejnáročnější rok a volby byly pořád daleko. Milionovou síť po mně a „porodních bolestech“ naštěstí převzala Veronika Jiravová, která se o ni poctivě stará dodnes a pořád bude. Za to jí patří můj obrovský a nekonečný dík. Děkuju Veru.
To, že Mikuláš oznámil vznik Lidé Pro, z části určitě vedlo k tomu, že se fragmentovaná část politické scény dokázala ve finále domluvit na koalicích. Proto jsme také měli koho volit a nedocházelo k masivnímu propadu hlasů na té liberálnější straně elektorátu. Rovněž došlo ke změně volebního systému, který přestal znevýhodňovat strany a hnutí a každý hlas těch, kteří překročili hranici 5%, měl stejnou váhu. Přesně o to jsme usilovali. Plus se podařila ještě jedna věc - přišlo k volbám přišlo víc lidí. Vypadá to, že se o výjimečně dobrý výsledek voleb postarali mladí. Volby tak vlastně rozhodla jedna celá Letná.
Podle mě mladý elektorát velmi dobře oslovil Kovy a Mikýř s Luďkem Staňkem. Díky za to! Mikýřovo dokonalý video: Jak Se Dostaneme Z Prů*eru? #ENDIKURVAKVOLBAM bylo to nejlepší, co kdy k volbám vzniklo. Mikýř je borec. Fakt.
Teď už jsme v tom fakt SPOLEČNĚ
Pokud bude potřeba vyjít do ulic (protože pořád není jasné, na jak se k výsledku voleb postaví Andrej Babiš a jak je na tom prezident této země), pak máme nyní všichni jednu společnou a obrovskou výhodu: Můžeme jít do ulic společně. MCH už nemusí balancovat míru podpory a snahy pomoci demokratům, protože je po volbách. Zástupci obou demokratických koalic zase nemusí dělat, že tu aktivisté „jakoby“ nejsou. Máme šanci na novou budoucnost. Nesmíme to posr..t!
Prezident
V sobotu jsem vtipkovala ve smyslu, že je škoda, že se toho „nedožil“. Myšleno tak, že je nejspíš už mimo sebe, což Hrad vytrvale tají. Debatu kolem jeho zdravotního stavu rozproudila velmi dobře Džamila Stehlíková, děkuji jí za statečnost. Je odporné a neetické, jak se k prezidentovi jako nemohoucímu člověku chová jeho tým. Veřejnost však potřebuje mít 100% informace o tom, zda je prezident způsobilý k výkonu funkce. Nepotřebuje znát diagnózu. Ale jeho stav nesmí paralyzovat zemi a musí dát prostor potřebným změnám. Potřebujeme společenský nádech. Mordor končí, Andrej Babiš patří za mříže, země potřebuje rozumného premiéra. Policie a soudy musí konat bez ohledu na to, co se zrovna odehrává na politické scéně. Snímky prezidenta u volební urny v Lánech mě vyděsily. Cesta z Lán sanitkou mi připadala spíš jako převoz pacienta, kde už není mnoho co zachraňovat… Snímky z nemocnice mě vyděsily úplně. Bylo by nejlepší, pokud bude pan prezident cokoliv závažného stvrzovat svým podpisem, aby to bylo zdokumentováno. Poslední fotky pana prezidenta mě znepokojily natolik, že lidem v jeho okolí už absolutně nevěřím a opravdu mě ta nedůstojnost a neetické jednání vůči prezidentovi lidsky znepokojuje. Samozřejmě nevím, kde je pravda, ale domnívám se, že stav pana prezidenta byl vážný už před volbami, ale Hrad to tajil a čekal na výsledek… Shrnuto podtrženo: Pokud je někdo nemocný a je ve vážném stavu, nemůže vykonávat nic, natož roli prezidenta. Má se zotavovat, musí být o něj postaráno a jako ke každé lidské bytosti k němu musíme mít úctu.
Premiérem bude Petr Fiala
Jsem za to ráda. V této době potřebujeme klidné, zásadové a hodnotově ukotvené lidi, kteří nelžou, nekradou a důstojně reprezentují naši zemi. A Petr Fiala takovým člověkem je. Už nepotřebujeme nekonečné souboje o to, kdo má většího „pindíka“, tedy pardon – EGO. Takže to chce pokoru. Zvědomit si, že hrozilo, že bude mít demokracie a svoboda pohřeb, že jsme jen o několik mandátů utekli hrobníkovi z lopaty. Podařilo se nám všem společně převážit misky vah. Zlo nikdy nebude poraženo, ale dobro musí mít vždycky o trochu navrch.
ŽENY
Mám obrovskou radost, protože zastoupení žen ve sněmovně vyletělo nahoru:
2013: 39 ze 200 mandátů, 19 %
2017: 44 ze 200 mandátů, 22 %
2021: 50 z 200 mandátů, 25 %
Věřím, že pomohla osvěta a iniciativa #zakroužkujženu! Děkuju moc! Pokud to takto půjde dál, nebude třeba kvót. Ženy do politiky patří úplně stejně jako muži.
PIRÁTI - hrdinové těchto voleb
Největšími hrdiny voleb jsou pro mě Piráti. Na jaře se ukázalo, že jsou pro Andreje Babiše hrozbou. Rozjely se hnojomety a efektivní dezinfo kampaň. Piráti tomu teda taky moc nepomohli, když se jejich předseda Ivan Bartoš stylizoval do role, kvůli které elektorát, na který měl cílit, spíše odrazoval. Piráti měli na zádech terč, na který marketéři Babiše zamířili a cílili bohužel dobře. Efektem hejtu bylo, že se pak do Pirátů strefovali úplně všichni. Přednost tak dostala konzervativnější politika v podobě kroužkování kompetentních starostů a starostek a SPOLU mohlo v klidu kampaňovat. Nebylo už v Andrejově hledáčku, protože ten SPOLU nevnímal jako největší konkurenci. Zanalyzoval si to špatně… prostě myslel, že tyhle volby zase vyhraje! Pro Piráty je to nepochybně velké zklamání a lekce. Věřím, že situaci zvládnou, protože dobrý výsledek voleb je jejich velká zásluha. Ve vedení STANu je Vít Rakušan, nebojím se že by nedostál slovu, ale snadný to nebude. STAN má totiž už poměrně dlouho historii a dlouhou dobu byl v partnerství s TOP 09 otloukánkem. Proto jsou zástupci STANu sebevědomí – ušli dlouhou cestu, mají za sebou i mnohé zkoušky a nevzdali se. Zásluhu na tom má celá řada lidí, kteří ve STAN působí celou dekádu, většina od roku 2009. Jmenovitě Jan Farský, Martin Půta, Věslav Michalik, Stanislav Polčák, Jana Krutáková a další. Nepochybuju, že i Piráti svůj čas zkoušky úspěšně překonají.
Osobní dodatek
Měli jsme pravdu a Mikuláš Minář to dobře formuloval: Každá chvilka se počítá. Tohle je z listopadové Letné 2019: https://www.youtube.com/watch?v=8xY2PY6Zhbs&t=1s.
Nakonec si svoji chvilku pro demokracii našel dostatek lidí a projevilo se to i na výsledku voleb. DĚKUJU!
PS: Moc jsme si přáli, aby Babiš odstoupil už v roce 2019 a dlouhou dobu se zdálo, že se ho nedokážeme zbavit... říkala jsem si, že jsme možná byli moc hodní a slušní, že jsme neměli dost odvahy, že jsme měli přitvrdit a být ještě vytrvalejší a razantnější... Teď mám ale pocit, ze je všechno, jak ma být. Chce to trpělivost.
Sobotní večer byl pro mě pomyslnou tečkou za jednou etapou mýho života. Stalo se toho tolik, že jsem vlastně dojatá. Veřejně aktivní jsem dlouhých 18 let. Pořád jsem se stejným mužem (měl by dostat řád za trpělivost, neboť není snadný mít partnerku jako já), máme dvě skvělý děti, mám přátele, kteří mě vytáhli ze dna, když jsem na něm ležela, v nemocnici jsem pochopila, že musím myslet nejvíc na sebe, abych pak mohla pomáhat jiným a ne naopak. Odchod táty mi připomněl, že náš pozemský život je konečný. Pochopila jsem ale i to, že duše je tu navěky.