Stop letišti Vodochody? Stop PENTĚ Investments?
A právě kolem letiště je v poslední době poměrně živo. Letiště Vodochody patří firmě Penta Investments a vedení společnosti plánuje, že v první fázi na místní přistávací dráhy denně dosedne v průměru 141 letadel, což představuje zhruba tři a půl milionu odbavených lidí za rok. Ruzyňské letiště přepraví pro porovnání 12 milionů odbavených osob ročně.
Dne 30. 3. 2009 se v Odoleně Vodě konala prezentace záměru mezinárodního veřejného letiště. Ing. Martinovi Kačur, ředitel společnosti Letiště Vodochody a.s., představil krátkou, asi 15 minutovou prezentaci projektu, kde byly uvedeny všechny základní parametry plánovaného letiště, byla představena podoba řídící věže, terminálu a první vizualizace letiště. Hned poté tehdy začala živá diskuze s občany, kdy bylo ze strany občanů na pana Kačura vzneseno velké množství dotazů ohledně plánovaného leteckého koridoru, dopravního řešení, parkovacích míst, monitoringu hluku, kompenzací pro obce apod. Pan Kačur tehdy potvrdil, že neplánují nový dálniční sjezd u Odoleny Vody a také že se neobávají dopravní zátěže a nepropustnosti na staré Teplické. Uvedl, že případné kompenzace pro okolní města a obce zatím nejsou na programu dne. Nedokázal mimo jiné zodpovědět, co společnost Penta Investments s letištěm plánuje po roce 2012, zda si jej ponechá nebo jej prodá.
Dne 25. 6. 2009 založili starostové okolních obcí sdružení Stop letišti Vodochody. Argumenty proti letišti jsou následující: soustavné poškozování zdraví soustavná a neúnosná hluková zátěž dopravní kolaps znehodnocení majetků nebezpečí z leteckého provozu pro okolí letiště. Členy sdružení jsou tyto obce: Dolany, Chvatěruby, Kozomín, Kralupy nad Vltavou, Líbeznice, Máslovice, Měšice, Nelahozeves, Panenské Břežany, Postřižín, Užice, Veltrusy a Zlončice. Každá samospráva, která se chce stát členem sdružení, se zavazuje k tomu, že zaplatí 100,- Kč na osobu. O přistoupení do sdružení se také hlasovalo na pondělním zastupitelstvu v Odoleně Vodě a odhaduji, že právě výše částky (převyšující 500 tis. Kč), kterou by Odolena Voda musela investovat, byla zřejmě tou hlavní překážkou, proč se město Odolena Voda nestalo členem sdružení. Teď je na lidech ve městě, zda podniknou jiné kroky, které by mohly donutit zastupitelstvo města k větší aktivitě.
V memorandu sdružení mj. jiné stojí, že obce, na jejichž území žije téměř 30 tisíc občanů deklarují v podepsaném memorandu nesouhlas s plánovaným záměrem výstavby a společný a jednotný postup proti výstavbě nového letiště. Chtějí využít všechny zákonné prostředky k tomu, aby realizaci rozšíření současného firemního letiště Aera Vodochody zabránily a chtějí aktivně chránit životní prostředí a zdraví svých občanů před negativními vlivy plánovaného letiště. Starostům se nelíbí, že nové veřejné mezinárodní letiště je umísťováno do hustě obydlené oblasti s přímými dopady. Během prázdnin se starostové na pracovních schůzkách dohodli na několika společných aktivitách. Jak se totiž ukázalo, obavy představitelů obcí z toho, že příprava projektu letiště intenzivně pokračuje, se ukázaly jako oprávněné. Což potvrdil ve svém mailu ze dne 13. 8. starostům i ředitel letiště Martin Kačur. Uvádí, že pracují na doplnění dokumentace EIA v souladu se závěry zjišťovacího řízení a že společnost má za to, že se s připomínkami dokáže vypořádat a předloží doplněnou dokumentaci, která bude úspěšně projednána. Ředitel uvádí, že jako zástupce společnosti Letiště Vodochody a.s. připravuje rozvoj tohoto letiště v souladu se záměry vlastníka a tyto se zatím nezměnily, takže příprava rozvoje letiště Vodochody bude i nadále probíhat.
Předchozí optimismus pramenil ze zveřejněného zjišťovacího řízení MŽP dne 30. března 2009. Závěr toho řízení k záměru Letiště Vodochody byl zveřejněn s výrokem: Předložené oznámení záměru "Letiště Vodochody" se nepovažuje za dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí. Celý text si můžete přečíst na tomcat.cenia.cz/eia/view.jsp - kód záměru MZP257. Najdete zde kromě jiného seznam petic a také všechna negativní vyjádření soukromých osob a dále co je konkrétně projektu vytýkáno. Letiště Vodochody musí předložit ke svému záměru novou dokumentaci o vlivu na životní prostředí, a ta bude opět předána k veřejným připomínkám. Spolu s připomínkami bude tato dokumentace předmětem oponentního posudku, jehož zpracování zadá některé odborné instituci MŽP. Tento posudek bude opět předmětem veřejných připomínek. V případě nesouhlasných stanovisek k němu svolá Ministerstvo veřejné projednání a teprve po něm vydá konečné stanovisko jako odborný podklad k dalšímu případnému jednání. Pokud by některým orgánem nebylo v dalším jednání respektováno, musí být zdůvodněno, proč se tak děje. Ve všech těchto případných dalších jednáních jsou obce nepominutelnými účastníky.
Dění kolem letiště zajímavě doplňuje článek zveřejněný na HN.IHNED.CZ dne 24. 2. 2009
ihned.cz/c6-10078440-34673960-000000_d-letiste-nekoupilo-pozemky-a-prodelalo-3-5-miliardy
Letiště nekoupilo pozemky, a prodělalo 3,5 miliardy
Bývalý ředitel Letiště Praha před čtyřmi lety odmítl podepsat smlouvu, která mohla umožnit desetkrát levnější vykoupení pozemků pro novou ranvej.
Stát mohl už před čtyřmi lety vykoupit pozemky pro novou ranvej Letiště Praha desetkrát levněji, než kolik nakonec zaplatil před několika týdny.Tehdejší ředitel letiště Martin Kačur ale na jaře 2005 odmítl podepsat smlouvu, která mohla prodej pozemků umožnit.
HN mají návrh smlouvy k dispozici. Obchodník s pozemky Miloš Červenka se v ní zavazuje, že zajistí výkup pozemků od soukromníků a prodá je letišti nejvýše za 550 korun za metr čtvereční. "Na doporučení advokátní kanceláře jsme tehdy návrh zamítli," sdělil HN Kačur. Výsledek? Většinu pozemků poté získala investiční společnost Penta. V prosinci 2008 od ní nové vedení letiště parcely koupilo v ceně kolem 5500 korun za metr. Pentě za více než 70 hektarů zaplatila státní firma přes čtyři miliardy korun. Částka se zhruba rovná sumě, za niž se vláda nyní chystá prodat České aerolinie. "Necítím žádnou vinu," říká Kačur, jenž nyní pracuje právě pro Pentu. Kačurovi v březnu 2005 údajně nedoporučila smlouvu podepsat advokátní kancelář Weil, Gotshal&Manges. Jednatel kanceláře Karel Muzikář však odmítl případ jakkoliv komentovat s poukazem na závazek mlčenlivosti.
Kačur říká, že návrh smlouvy "nebyl v souladu se zákonem". Letiště by prý muselo platit zprostředkovateli příliš velkou provizi a muselo na to vypsat výběrové řízení. Neměl prý také jistotu, že by letiště pozemky nakonec získalo. Z návrhu smlouvy ovšem vyplývá, že Letišti Praha zaručovala možnost získat pozemky v maximální ceně 550 korun za metr. Provize pro Červenku měla dosáhnout jen 1,8 milionu korun. Byla tedy - prý pod domluvě s advokátní kanceláří Weil záměrně - pod limitem dvou milionů, od něhož je teprve podle zákona nutné výběrová řízení vypisovat. Červenka nechce případ komentovat.
Kačur je nyní generálním ředitelem Letiště Vodochody, které vlastní Penta. Popírá, že by jeho angažmá u této investiční společnosti bylo odměnou za to, že Penta nakonec na pozemcích vydělala miliardy. "V době, kdy jsem řídil Ruzyni, jsem s Pentou o pozemcích vůbec nejednal," tvrdí. Nikdo nic netušil... Letiště přitom mohlo zabránit i tomu, aby vůbec stát musel pozemky pro novou ranvej vykupovat od soukromníků.
Celá kauza totiž odstartovala tím, že původně byly pozemky státní. Přestože se o nutnosti rozšířit ruzyňský aeroport už dávno předtím vědělo, Pozemkový fond příslušné pozemky prodal soukromníkům.
Za cenu kolem 50 korun za metr tak například v roce 2003 získal parcely zemědělec Jan Hrnčíř. Až od něj je za zhruba desetinásobek získala Penta - a nakonec je za stonásobek od Penty vykoupil zase stát.
Kačur popírá, že letiště pod jeho vedením mohlo prodeji parcel z Pozemkového fondu zabránit. "Nevěděli jsme o tom," prohlásil jednoduše. Podobně si "umyl ruce" i Pozemkový fond. "Může se vám to zdát divné, ale fond neměl povinnost kontaktovat letiště. Bylo pak vedeno i šetření, zda jsme nepochybili, ale prodej parcel proběhl podle zákona," konstatoval mluvčí fondu Michal Bureš.
Stát daně nepotřebuje?
Oklikou a stonásobně "zhodnoceny" se nakonec akcie vrátily státu. Politici si chválí, že možnost postavit na nich druhou ranvej zvýší hodnotu letiště před jeho chystanou privatizací. Nikdo z politiků a státních úředníků se přitom nepozastavuje nad tím, jak a proč stát na pozemcích několik miliard prodělal. Vítězné Pentě naopak transakci ještě osladili. Letiště totiž nevykoupilo pozemky od Penty přímo. Penta parcely vyčlenila do své společnosti Realitní developerská, a tu pak Letiště Praha koupilo. Penta proto nemusela zaplatit do státní kasy daň z převodu nemovitostí, která by dosáhla částky kolem 120 milionů korun. Ani tyhle "drobné" ale nikoho nepálí.
Jak si může stát takové odmítnutí daní dovolit právě v době finanční krize? - zeptaly se HN vrchního ředitele správy daní ministerstva financí Jana Knížka. "Otázka je asi správná. Ale nemůžeme jít s prodejcem do sporu. Na tuto transakci se daň z prodeje nemovitostí prostě nevztahuje," řekl Knížek. Letiště ovšem vedle Penty kupovalo pozemky také od téměř dvou desítek drobných vlastníků. A v těchto případech šlo o standardní převod pozemků, takže se daně platí.
Dne 17. 9. 2009 se na téma letiště debatovalo v Kralupech nad Vltavou, kde zazněla vzácná shoda občanů a politiků k odmítnutí letiště. Tuto debatu organizovalo sdružení Stop letišti a byla velmi kvalitně moderována Jakubem Železným.
Kdo byl přítomen, tak zaznamenal, že byli všichni politici a političky razantně proti letišti a to napříč politickým spektrem.
Nyní je v procesu petice Stop letišti Vodochody, pod kterou se zatím od začátku září podepsaly stovky lidí, více informací naleznete na www.stopletistivodochody.cz
Zmíním ale ještě jeden zdroj a to Lidové noviny, které 26. Srpna 2009 zveřejnili následující článek:
Penta obviněna z napojení na Kreml
Při privatizaci polské zbrojovky prohlásil šéf polského Úřadu národní bezpečnosti, že Penta pracuje pro ruské tajné služby
Luboš Palata
PRAHA /VARŠAVA Česko – slovenská investiční skupina Penta čelí v Polsku podezření, že spolupracuje s ruskými tajnými službami a že její mnohamiliardový kapitál má nejasný a neprůhledný původ. Hlavním zdrojem těchto podezření je významný polský vládní činitel, ministr a šéf Úřadu národní bezpečnosti Aleksander Szcyglo. Ten také za „velice divnou věc“ označil veřejně známé angažmá bývalého šéfa československé Státní bezpečnosti generála Alojze Lorence ve strukturách Penty. „Polské tajné služby jsou automaticky povinny monitorovat privatizaci, která se týká strategických podniků uvádí Szcyglo. Penta, která se neúspěšně účastnila finále privatizace největší polské zbrojovky, výrobce vrtulníků PZL Swidnik, a hodlá v Polsku investovat miliardu dolarů, přešla do protiútoku. Minulý týden zveřejnila v polských denících celostránkový inzerát, kde formou otevřeného dopisu Czcyglovi žádá ministra o omluvu ma distancování se od zveřejněných informací. „Penta není a nikdy nebyla ruská společnost, nikdy nepoužívala kapitál ruských osob ani organizací (veřejných nebo soukromých) při hospodářské činnosti ani pro jiné cíle,“ tvrdí se v inzerátu. „Penta nemá žádné spojení s ruskými tajnými službami, bezpečnostními službami ani žádnými jinými státními bezpečnostními službami,“ uvádí se v inzerátu a dodává se tam, že Penta je hrdá na to, že se těší důvěře české vlády a má bezpečnostní prověrky nejen české a polské, ale i NATO.
V Polsku se však vedle výroku ministra Czcygla řeší v médiích i jiné nejasnosti kolem Penty. Především pak její akcionářská struktura, byť Penta prohlašuje, že firmu vlastní pětice původních akcionářů. Velká část aktivit Penty se totiž provádí přes jejich kyperské firmy a podle tamních zákonů není možné dopátrat se vlastnické struktury firem, které pod hlavičkou Penty z Kypru operují. „Nemá to žádný vliv na transparentnost naší společnosti,“ uvedl však pro LN ke kyperské registraci firem Penty mluvčí společnosti Martin Danko. Vedle zveřejnění inzerátu v polském tisku se Penta proti nařčením hodlá bránit i žalobou na varšavské rádio RMF FM, které informaci o „ruském pozadí“ s odvoláním na Szcygla odvysílalo. Odvrácení podezření ze strany polských tajných služeb je pro Pentu důležité. V Polsku hodlá skupina investovat přes miliardu dolarů (asi 19 miliard korun) a už nyní tam vlastní rozsáhlou síť maloobchodů Žabka, lékáren Dr. Max a další firmy. V Česku je Penta od roku 2007 vlastníkem největší české zbrojovky, letecké továrny Aero, kterou z vysoké ztráty dokázala dostat do zisku. Vedle helikoptér Sikorski vyrábí Aero i kanonové dveře pro stíhačku armády USA F/A-18.
Závěrem: Ctím zákony a tak pokud Penta Investments splní vše, co požaduje MŽP a další legislativní požadavky a nakonec k výstavbě letiště dojde, smířím se s tím, protože jsem o tom, že tu může letiště vyrůst věděla a je jen na mě, jak se s tím v budoucnu "poperu".
Dnes jsem však osobně velmi ráda, že okolní města a obce vlastně bojují i za nás, za lidi žijící v Odoleně Vodě a že i oni používají všechny zákonné prostředky, které jim jsou umožněny.
Malý dodatek:
Nad lidmi v komunální politice je poměrně často "ohrnován nos". Mají předsi malé rozhodovací možnosti a mohou tak leda rozhodovat o silnici za humna, nebo výši poplatků za komunální odpad. Nehodí se do "velké politiky" a vůbec jí nemohou rozumět. Ano, velmi to zjednodušuji. Chci tím ale jen upozornit na to, že je to spíše čím dál častěji naprosto opačně.
A co si vlastně o letišti ve Vodochodech myslíte Vy?