Jeden den pro Vodolku? Jeden mimořádně vydařený Vodolský víkend? Co je vlastně jeden den v životě lidském? Je to dlouhá doba, krátká? Asi jak kdy, ten pocit známe všichni. Někdy na jaře 09 nás s panem místostarostou napadlo, že by bylo fajn, kdyby se nám podařilo zorganizovat ve spolupráci s Kulturní komisí a lidmi ve městě, jeden den pro lidi, kde by se líbilo každému, bez rozdílu věku.

Nazvali jsme jej Den pro Vodolku a naplánovali termín na 13. 9. 2009. Podařilo se nám domluvit se na spolupráci téměř s každým, kdo v Odoleně Vodě dělá něco aktivněji pro druhé. Chtěli jsme, aby si v programu každý našel něco, co ho zaujme. Díky nápadu pana místostarosty se dokonce podařilo uspět u nadace VIA, kam byla zaslána grantová žádost. Hodnotící komise vybrala 38 projektů a rozdělila dva miliony Kč, z nichž 25 000,- Kč putovalo do Odoleny Vody. Tyto menší komunitní granty financuje ČSOB a Poštovní spořitelna pro podporu regionů, konkrétněji o žádosti například zde: www.nadacevia.cz/cz/granty-a-podpora/podporene-projekty/den-pro-vodolku. Mottem projektu bylo: „Možná o sobě ani navzájem nevíme nebo o sobě nevíme dostatečně“. Základním cílem pak bylo, dát dohromady místní spolky, sdružení, soubory a kroužky s rozličnou náplní činnosti a zaměřením, pozvat je na jedno místo, nabídnout jim možnost prezentace a ve spolupráci s nimi připravit celodenní program, ve kterém SPOLEČNĚ přesvědčíme své spoluobčany, že NĚCO UMÍME a že se mohou v případě zájmu připojit. Chtěli jsme, aby mohly spolky, sdružení, soubory a kroužky informovat o své činnosti, měly prostor pro praktické představení svých dovedností a znalostí.

Den byl zahájen prezentací spolků, sdružení, souborů a kroužků s názvem Poznáváme se navzájem, aneb burza kontaktů. K dispozici byl pro všechny tištěný seznam všech prezentujících spolků, sdružení, souborů a kroužků. O účast na burze kontaktů, byly také požádány nevládní neziskové organizace z blízkého okolí, starající se o osoby se zdravotním a jiným postižením, které prodávaly výrobky chráněných dílen (Fokus Praha, Portus a Charita Neratovice). Odpoledne bylo věnováno praktickým ukázkám činnosti spolků, sdružení, souborů a kroužků, pokusím se to tošku vyjmenovat: Volejbalový zápas ve sportovní hale na počest Evžena Kroba, zápas místního fotbalového dorostu s AFK Nehvizdy, zahájení odpolední části s našimi baráčníky, divadlo pro děti O kohoutkovi a slepičce, ukázka oddílu Teikwonda, oddílu trampolín, ukázková partie šachů, stolní tenis, taneční skupina Vodolenka, sportovní kroužek paní Volhejnové při ŽŠ, zápas nejmenších fotbalistů, volejbalová exhibice, malý zásah dobrovolných hasičů, kteří se starali mj. o nafukování balonků pro děti,. Během odpoledne dále probíhaly tvořivé dílny pro nejmenší i větší děti (organizovalo Dětské centrum Sluníčko a Základní škola). Kdo chtěl, mohl si vyzkoušet výrobu ručního papíru, probíhala škola klasického djingu, každý si možnost koupit výborný nakládaný hermelín vyrobený v chráněné dílně o. s. Portus - www.dobrotyspribehem.cz a výrobky chráněné dílny Fokus Sedlec (Jůnův statek) a dozvědět se více o jejich nabídce a zaměření, například o Dnech duševního zdraví. Doprovodně byl na víkend otevřen Vodolský salon – výstava šestnácti místních výtvarníků a výtvarnic, kde byl garantem fotograf Pavel Novotný. Každý kdo přišel, dostal balonek pro děti s logem akce, seznam vystavujících a prezentujících a malý upomínkový předmět. Celý den byl zakončen posezením u ohně spojeným s opékáním buřtů a písničkami na přání.

Od konání akce se týden sešel s týdnem a tak už si asi mohu dovolit trošku bilancovat. To poslední, co bych chtěla, aby text vyzněl, jako nějaká osobní exhibice. Ne. Před týdnem zhruba touhle dobou jsem si říkala, co mě to zase napadlo. Byla jsem ze všech příprav, napětí, jak to dopadne a zda vůbec někdo přijde a následné celodenní improvizace, opravdu hodně unavená. Ale ztráta času o rozhodně nebyla. Dnes si s odstupem času myslím, že se ten nultý ročník celkem vydařil. A samozřejmě, že je pořád co zlepšovat a určitě se poučíme z organizačních nedostatků.

Tímto bych chtěla nejvíc poděkovat panu místostarostovi Strakovi, který má svatou trpělivost a výdrž a pak všem, kdo naprosto dobrovolně přiložili ruku k dílu. Díky že jste přišli. Tak snad zase za rok! Fotogalerii můžete shlédnout zde: www.fotonovotny.cz/reportaz/vodolka