Jsou věci mezi nebem a zemí, které neovlivní žádné volby na světě. Jsou věci mezi nebem a zemí, které ovlivníme jen my sami.

A tak se najednou stane, že se ozve silné „volání divočiny“ anebo třeba vlastních „kořenů“. Všechno do sebe začne zapadat tak, jak má a dějí se věci, které by Vás před pár dny ani ve snu nenapadly. Z čistajasna si třeba splníte svůj vlastní sen.

Den přestane mít 24 hodin, ale jen pouhých pět, tak se zrychlí tok času. Víkend se zdá naopak delší, než 2 roky prázdnin. Při všem pracovním běsnění Vás prostě okolnosti donutí ve vzácných chvilkách volna, zaměstnávat hlavu úplně jinými starostmi – radostmi, které na dobu „po volbách“ neodložíte, protože dobře víte, že jsou na podzim stejně volby další.

Pracovně jde o nekonečný proces úspěchů i neúspěchů, snadných i složitých rozhodnutí, milých i nemilých překvapení. A mezi tím se může stát, že nám život proteče mezi prsty. Možná se mi to občas taky stává. A dokud jsem schopna si to uvědomit, není to snad tak zlé.

Za 14 dní člověk může zažít neuvěřitelné věci, zestárnout či omládnout o několik let, potkat staré i nové známé…a nebo se prostě „jen“ zastavit v indiánském běhu životem. To je najednou času, když nejde internet, takže nejste frikulín (pozn.: frikulín znamená spojení slov free, cool a in) a nabíječka mobilu zmizí někde v propadlišti dějin…

Za posledních 14 dní jsem mj. projela Středočeský kraj křížem krážem s autem polepeným TOP 09 s podporou Starostů. Je tu moc hezky, v té naší zemi a určitě to není jen jarem. Občas jsem nalepila „topácký“ plakát se Schwarzenbergem a občas něco vyfotila (fotka níže není moje, ale doputovala ke mě, zveřejňuji ji, autor/ka nechť se případně přihlásí) :-). Někde lidé na „obrandované“ auto reagovali pozitivně, jindy naopak. Ne všechny návštěvy, které jsem absolvovala, se nesly v přátelském duchu.

Za posledních 14 dní se Moravě a v ní nejen našemu panu starostovi Troubek, nevyhnuly povodně. V Polsku je to ještě horší. Naši hokejisté překvapivě vyhráli zlatou (probudila se v nás tradičně národní hrdost, která se však netýká voleb, čemuž se nedivím) a s Petrem Mukem odešla na věčnost i doba Oceánu, kterou jsem kdysi prožívala hodně intenzivně… tímto zdravím Jihlavu a Havlíčkův Brod.
Podařilo se mi taky „oprášit“ něco málo z waldorfské pedagogiky, vyhrabat a naladit kytaru a vyčistit s dětmi jednu zapomenutou studánku.

Tohle jaro je moc fajn…

Přeji Vám dobrou volbu bez ohledu na to, pro koho či pro co se nakonec rozhodnete a to nejen ve volbách. V tom je totiž podstata a síla svobodné, avšak tajné (vlastní a privátní volby, do které nikomu nic není. Všichni máme možnost rozhodovat, tak rozhodujme! Je to vcelku snadné, soudím.