Vláda krtků

Leží-li někdo voličům Miloše Zemana v žaludku (a zřejmě nejen jim), pak je to Miroslav Kalousek. Podařilo-li by se Rusnokově vládě posadit jej „do tepláků“, její mise by byla vrchovatě naplněna. Nová vláda bude mít deset měsíců na to, aby našla nějakého jeho „kostlivce ve skříni“, nebo mu „policie“ – jako v detektivce - sama podstrčí „kokain“, který pak slavnostně v jeho kapse najde. Odstraněním Kalouska z politické scény by se tak Zeman zbavil jediného schopného protihráče, TOP 09 by se s největší pravděpodobností rozpadla a dvojice Kuba – Němcová žádného významného protivníka nepředstavuje, natož Karolína Peak či duo Sobotka – Zaorálek.

Jaké karty má v ruce Miroslav Kalousek? Velice slabé:

1. vysloví Rusnokově vládě nedůvěru. Použije-li Zeman Klausův scénář 1 + 4 (1 měsíc na vytvoření vlády a čtyři měsíce vládnutí v demisi) a zopakuje-li jej dvakrát, což mu Ústava umožňuje, jsme řádově měsíc před volbami. Navíc, ani v případě návrhu na premiéra ze strany předsedkyně Sněmovny k němu nemusí dát automaticky souhlas;

2. může se spojit s Bohuslavem Sobotkou a pokusit se odhlasovat změnu Ústavy omezující pravomoci prezidenta. Obávám se, že by tento tah v ČSSD neprošel a ze Sobotky by se stala „politická mrtvola“;

3. žaloba na nečinnost prezidenta k Ústavnímu soudu. V jeho čele sedí Zemanův spojenec Rychetský a těžko bude „pospíchat“ s jejím zahájením;

4. pořádat demonstrace na „záchranu“ demokracie. I tady má Zeman lepší výchozí pozici, protože i on může mobilizovat své příznivce a je spíše pravděpodobné, že by jich s pomocí Odborů nashromáždil více, než Kalousek s Němcovou a Kubou dohromady;

5. svoji nejsilnější kartu, a to okamžité rozpuštění Sněmovny, aby k jeho „vyšetřování“ nedošlo, si sám hloupě vyrazil z ruky,

6. výhružka, že neschválí státní rozpočet je směšná. Voliči by mu to při volbách spočítali. Černý Petr by zůstal v jeho rukou a přesně do této situace jej chce Zeman dostat.

Souhrnně řečeno, krátící se čas do nových voleb hraje do karet Miloše Zemana. Vláda „krtků“ získá přístup k různým smlouvám a může do nich začít „vrtat“a stejně tak jako do stavu veřejných financí. V kůži Miroslava Kalouska bych teď rozhodně být nechtěl. Tím, že přijde o kontrolu nad veřejnými financemi, ztrácí i na významu pro „vlivové“ struktury, které jej pravděpodobně přestanou výrazněji podporovat. Veřejným tajemstvím je, že na ministerstvu financí existuje nějaký společný kostlivec ve skříni Miroslava Kalouska a Bohuslava Sobotky, takže se nedivím ani Sobotkově nervozitě.