Jsme připraveni na imigrační vlnu z Ukrajiny?
Jaké budou její dopady na české mzdy a nezaměstnanost?
Polský učitel, Cyprian Darczewski, diskutoval na západní Ukrajině se svými studenty o tom, co očekávají od podpisu Asociační dohody s EU. Popisuje ji slovy: „Hovořili jsme samozřejmě o důvodech, proč chtějí do EU. Kvůli bezvízovému režimu! O tom mluvili všichni. A jejich očekávání, pokud jde o ekonomiku? Víc vydělávat! S nedůvěrou přijímali moje vysvětlení, že EU jim platy nezvýší. A jaká jsou jejich očekávání v oblasti infrastruktury? Opravit silnice! Nedokázali přijmout argument, že silnice si mohou dát do pořádku i sami. Nikdo z mých studentů nesouhlasí s tím, že by měl po vstupu do EU platit víc za cokoli, mimo jiné i za benzín a plyn. Za půl hodiny sice u mladých lidí ze západní Ukrajiny Euro - nadšení ubylo, úplně ale nezmizelo, zejména kvůli vízům.
Nepříjemným překvapením pro ně bylo, že Ukrajince (jako pracovní sílu) by v EU nechtěli ani Němci ani Francouzi. A ještě víc je překvapila skutečnost, že Evropská unie může zrušit víza i bez připojení k ní. (Jen pro informaci:evropské komise zrušila vízovou povinnost pro Spojné Arabské Emiráty a připravuje ji i pro Peru, Kolumbii a 15 dalších zemí; doplněno V.K.).
V Polsku je vztah ke vstupu Ukrajiny do EU ještě nepochopitelnější. Jaký je náš hlavní problém? Nezaměstnanost! Nedávno se ukazatel opět zvýšil až na 13,3%. A právě z tohoto důvodu odjíždí do ciziny za prací několik milionů Poláků. Zlepší se situace našich krajanů na evropských trzích práce? Samozřejmě, že ne! Situace se jedině zhorší: bude obtížnější najít práci a platy budou klesat“ (kráceno a upraveno V.K.). Tolik citát.
Dovolte mi, na závěr, přidat své vlastní postřehy ze služebních cest na Kypr a do Řecka. Pomocné práce v cestovním ruchu tam plně ovládli Bulhaři a Rumuni, protože byli ochotni pracovat za 400 Euro za měsíc, plus zdarma ubytování a stravu. Částka 400 Euro přitom v případě Řeků a Kypřanů pokrývá jen (měsíční) náklady spojené s bydlením. Kypřané a Řekové nebyli této levné pracovní síle s to konkurovat a spousta z nich přišli o práci.
Ne, že bych odsuzoval touhu Bulharů, Rumunů či Ukrajinců si zvýšit životní úroveň, ale jejich příchod znamená tlak na snížení mezd a zvýšení nezaměstnanosti v hostitelských zemích, ČR nevyjímaje. Jsme si toho vědomi?
Polský učitel, Cyprian Darczewski, diskutoval na západní Ukrajině se svými studenty o tom, co očekávají od podpisu Asociační dohody s EU. Popisuje ji slovy: „Hovořili jsme samozřejmě o důvodech, proč chtějí do EU. Kvůli bezvízovému režimu! O tom mluvili všichni. A jejich očekávání, pokud jde o ekonomiku? Víc vydělávat! S nedůvěrou přijímali moje vysvětlení, že EU jim platy nezvýší. A jaká jsou jejich očekávání v oblasti infrastruktury? Opravit silnice! Nedokázali přijmout argument, že silnice si mohou dát do pořádku i sami. Nikdo z mých studentů nesouhlasí s tím, že by měl po vstupu do EU platit víc za cokoli, mimo jiné i za benzín a plyn. Za půl hodiny sice u mladých lidí ze západní Ukrajiny Euro - nadšení ubylo, úplně ale nezmizelo, zejména kvůli vízům.
Nepříjemným překvapením pro ně bylo, že Ukrajince (jako pracovní sílu) by v EU nechtěli ani Němci ani Francouzi. A ještě víc je překvapila skutečnost, že Evropská unie může zrušit víza i bez připojení k ní. (Jen pro informaci:evropské komise zrušila vízovou povinnost pro Spojné Arabské Emiráty a připravuje ji i pro Peru, Kolumbii a 15 dalších zemí; doplněno V.K.).
V Polsku je vztah ke vstupu Ukrajiny do EU ještě nepochopitelnější. Jaký je náš hlavní problém? Nezaměstnanost! Nedávno se ukazatel opět zvýšil až na 13,3%. A právě z tohoto důvodu odjíždí do ciziny za prací několik milionů Poláků. Zlepší se situace našich krajanů na evropských trzích práce? Samozřejmě, že ne! Situace se jedině zhorší: bude obtížnější najít práci a platy budou klesat“ (kráceno a upraveno V.K.). Tolik citát.
Dovolte mi, na závěr, přidat své vlastní postřehy ze služebních cest na Kypr a do Řecka. Pomocné práce v cestovním ruchu tam plně ovládli Bulhaři a Rumuni, protože byli ochotni pracovat za 400 Euro za měsíc, plus zdarma ubytování a stravu. Částka 400 Euro přitom v případě Řeků a Kypřanů pokrývá jen (měsíční) náklady spojené s bydlením. Kypřané a Řekové nebyli této levné pracovní síle s to konkurovat a spousta z nich přišli o práci.
Ne, že bych odsuzoval touhu Bulharů, Rumunů či Ukrajinců si zvýšit životní úroveň, ale jejich příchod znamená tlak na snížení mezd a zvýšení nezaměstnanosti v hostitelských zemích, ČR nevyjímaje. Jsme si toho vědomi?