Řecká krize odhalila vážné konstrukční vady eurozóny. V současné době neexistuje žádný právní předpis, podle něhož by šlo Řecko „vykopnout“ z eurozóny či EU a na straně druhé, ani Řecko samo nemůže, aniž by porušilo právní rámec eurozóny, opustit euro jako platební měnu.

Eurozóna není klasickou organizací, která má jasně daná vstupní a výstupní pravidla. Vznikla na základě mezinárodních smluv mezi státy ji tvořícími a odchod Řecka by tak musely odsouhlasit všechny zúčastněné státy, a to včetně Řecka samého. Zkrátka a dobře, pokud Řecko bude chtít, může zůstat v eurozóně „na doživotí“.

Situaci eurozóny komplikuje ještě další fakt, že Řecku - i kdyby nakrásně dobrovolně vystoupilo z eurozóny - nikdo nemůže zakázat euro i nadále využívat. Řecko by se octlo v postavení Černé Hory, kde se euro (bez jakéhokoliv povolení) používá. Jediným rozdílem oproti současnosti by bylo, že by Řecko nemělo křeslo v radě guvernérů Evropské centrální banky. A aby byla situace ještě komplikovanější, Řecku nic nebrání - vedle eura – zavést i lokální měnu (z minulosti dobře známou drachmu), platnou pouze pro vnitřní trh. Vyplácely by se v ní například platy a důchody a platilo se s ní i v obchodech. A máte po starostech!

Právě konstrukční vady eurozóny dovolují Řecku hrát „vabank“. EU sice může nechat Řecko zkrachovat, ale nemá nástroj, jímž by jej z eurozóny „vypudila“. Jaký má eurozóna plán „B“, pokud Řecko zkrachuje a zároveň z ní odmítne vystoupit? Obávám se, že žádný! Bude Řecko doživotně dotovat? Rozpustí eurozónu?

Pozici států eurozóny dále oslabuje intenzivní pošilhávání po Řecku ze strany Číny a Ruska. Ministři energetiky Ruska a Řecka nedávno v Petrohradu podepsali dohodu o výstavbě „Jižního proudu“ v hodnotě 2,3 miliardy dolarů, kterým může Moskva dodávat plyn do Evropy a zároveň se vyhnout území Ukrajiny. Rusko tak konečně získalo členskou zemi EU, která je připravena stát se novým evropským plynovým centrem, a to přes odpor USA a mnoha zemí EU. Rusko na oplátku zaplatí výstavbu plynového potrubí na území Řecka a Athény se stanou majitelem poloviny distribuční sítě na svém území. Po ukončení realizace projektu (v roce 2019) mohou poplatky za transfer zemního plynu přinést řecké pokladně stovky milionů. Řecko je z tohoto hlediska, pro Rusko, více než žádoucí nevěstou. Čína by řecké dluhy „smázla levou zadní“! Vždyť Řecko představuje jeden z hlavních terminálů Čínou budované nové „Hedvábné stezky“. Obě země jen čekají na klopýtnutí EU.

A jak z této patové situace pro eurozónu ven? V současnosti nehraje už o nic jiného, než jak to navléci tak, aby se „vlk nažral a koza zůstala celá“. Z budoucích jednání mezi Řeckem a EU tak očekávám už jen pozitivní zprávy o „vykouřené dýmce míru“. Aleluja…