Volby v Čechách mi nápadně připomínají bajku o poutníkovi, který měl na výběr ze tří cest: první vedla do osady zamořené morem, druhá mezi loupežníky a třetí skrze neprostupný les. Jinými slovy, ať už český volič hodí ve volbách svůj hlas kterékoliv partaji, vláda hlupců bude pokračovat dál, jen v obměněném složení. Ministrem financí se opět stane nějaký chemik, právník či agrárník, ministrem obrany herec, ministrem kultury zběhlý prelát nebo vězeňský psycholog ministrem školství či veterinární lékař místopředsedou vlády pro vědu a výzkum. Obávám se, že ani žádné další volby vládu hlupců neodstraní, takže se ptám jinak: „jak lze dostat do vedení státu a velkých měst chytré lidi?“

Virilisté - noví poslanci

Virilista je nevolený člen určitého (např. zákonodárného) sboru s tzv. virilním (osobním) hlasem, jehož členství v daném sboru je vázáno na nějaký jím dosažený úřad nebo hodností.

Nevím jak laskavý čtenář, ale já osobně bych si přál, aby český stát vedli nejvzdělanější lidé žijící na území ČR, kteří už za sebou mají nějaké profesní úspěchy a něčeho v životě dosáhli. Navrhuji proto, co nejšíře využívat virilních hlasů. Odborníci – dosažením určité předem definované pozice, nebo obdržením významných cen či vyznamenání – by měli automaticky (bez zvolení) nárok stát se poslanci na celonárodní úrovni či zastupiteli na úrovni velkých měst jakými jsou například Praha, Brno, Ostrava. Nárok by tak mohli mít například stávající či minulý předseda České akademie věd, rektor vysoké školy, úspěšný vědecký pracovník, úspěšný podnikatel, nebo vynikající umělec, sportovec, Zemský rabín či Pražský arcibiskup. Znamenalo by to vypracovat seznam pozic, obdržených cen a vyznamenání, jejichž držitel či nositel by obdržel virilní hlas. Výhody virilního systému vidím i v tom, že:
I. k němu nejsou potřeba žádné politické strany,
II. nastavuje mnohem náročnější kritéria výběru poslanců a městských zastupitelů, než je tomu dosud,
III. virilní hlasy získají i cizinci a práci Parlamentu obohatí zkušenosti ze zahraničí.

Závěr
Dostat chytré lidi do vedení státu znamená umožnit jim přímý vstup do správy české země. Kde naopak volby považuji za naprosto nezastupitelné, jsou menší obce a města (maximálně do 6 000 obyvatel), protože lidé se v nich navzájem dobře znají a mohou si tak ze svého středu vybrat ty nejlepší zastupitele. Souhrnně řečeno: na celostátní úrovni musí vládnout elita s virilními hlasy a na místní, lid.